EU dala 4,5 milionu eur na vypracování plánu výstavby klimaticky neutrálních staveb z hlíny

Klimatická agenda se vyznačuje politikou nerůstu, nicméně spíš by se dalo říct „úpadku“ nebo „antirůstu.“ Mimo jiné to zřejmě znamená, že se člověk pomalu navrátí do jeskyní, případně hliněných chýší, jak navrhuje EU. Alespoň se pak bude nově dovezené obyvatelstvo z Afriky cítit v Evropě jako doma.

Nicméně výstavba nových domů z „udržitelných materiálů“ není původní nápad EU, možná si ještě vzpomenete, že před rokem s tím přišla OSN – samozřejmě to také prezentovala jako nápad, který má být součástí řešení vymyšlené klimatické krize.

Ta pro změnu navrhovala stavět převážně z kamene, bambusu a dřeva, nicméně i s hlínou bude jistě spokojena.

Je možné, že v rámci nové výstavby sdílených domů bude EU přispívat štědrými dotacemi těm, kteří budou mít zájem o bydlení v hliněné chatrči.

Evropská výzkumná skupina získala 4,5 milionu eur na vypracování plánu výstavby, která bude mít co nejmenší dopad na životní prostředí. Toho bude dosaženo stavbou domů z hlíny.

Část z toho získá muslimka Marwa Dabaieh, profesorka na univerzitě v Malmö, která chce začít podobné domy stavět v tomto multikulturním (dnes již ovšem spíš opět monokulturním) městě.

Nicméně tradičně testovací pole globalistické agendy – tedy Švédsko – nezůstane v tomto projektu tentokrát osamoceno. Přidávají se neméně progresivní země jako Německo, Rakousko a Nizozemsko.

Čtyřletý projekt EU nazvaný „Hliněné stěny s algoritmicky generovaným 3D přirozeným vyztužením,“ stojí daňové poplatníky 4,5 milionu eur. Výzkumníci z Německa, Rakouska a Nizozemska se zapojili do projektu s cílem prozkoumat využití hlíny jako „klimaticky neutrálního materiálu pro ekologicky udržitelnou architekturu.“

Cílem je najít nejlepší způsob, jak postavit lehké stěny výhradně z přírodních a obnovitelných materiálů – jílu na bázi směsi zeminy a vedlejších produktů biologických vláken.

Stěny, které budou první plně biologicky rozložitelné, vyvine tým složený z architektů, materiálových vědců, odborníků na udržitelnost, strojních inženýrů, vývojářů produktů a programátorů.

Část z této dotace získá Marwa Dabaieh, profesorka na univerzitě v Malmö a architektka s odbornými znalostmi v oblasti udržitelné a ekologicky uvědomělé architektury, jejíž diplomová práce se týkala stavění z hlíny.

Dabaieh doufá, že budoucí generace se budou moci dívat na naši generaci se stejným „wow efektem,“ jako se díváme na ty, kteří postavili pyramidy v Egyptě, hliněné mrakodrapy v Sibamu v Jemenu nebo Velkou mešitu v Djenne v Mali.

„Beton používáme jako řešení ve všech našich budovách.

V minulosti lidé používali celou sadu materiálů, které se hodily k této konkrétní kultuře, tomuto klimatu, tomuto geografickému kontextu.

Čeho jsme dosáhli? Máme životní styl H&M, který je po celém světě, což znamená, že všichni vypadají stejně. Je to tak smutné. Žijeme ve strojích, které nazýváme domovem,“ říká Marwa Dabaieh.

Obrázek níže ukazuje, jak má vypadat interiér budoucích hliněných obydlí, jejichž výstavbu nyní EU podporuje. Jde právě o jeden z návrhů této Egypťanky.

Marwa Dabaieh tedy není narozená v Evropě, do Švédska se – tak jako mnoho dalších – přistěhovala a posílila tak rostoucí muslimskou populaci Malmö.

Získala titul „Bakalář architektury“ v Egyptě, poté „Master v oblasti environmentálního plánování a designu“ a poté jí univerzita Lund ve Švédsku v roce 2011 udělila titul „PhD v konzervaci lidové architektury.“

V současné době je „profesorkou“ na univerzitě v Malmö ve Švédsku, kde je placena za to, aby přemýšlela o „nízkouhlíkových přístřešcích pro uprchlíky“ a „strategiích přizpůsobení se změně klimatu a zmírnění jejích strategií pro lidi na okraji společnosti.“

Jako vzor pro budoucí stavby v Evropě vidí například mešitu v Mali. Ta se musí každoročně renovovat, místní věřící na ni společně nanáší vrstvy hlíny (viz obrázky níže).

Vymění nakonec Švédové tradiční skandinávské domky třeba za podobná obydlí, jaká jsou běžná v Africe?

Třeba za takovou apartní chýši uplácanou z kravského hnoje a hlíny?