Neúspěšná klimatická předpověď: Vysoký představitel OSN tvrdil, že do roku 2000 budou celé národy vymazány z povrchu Země

Aby se co nejlépe poukázalo na lži klimatických manipulátorů, je nejlepší se vracet do minulosti, kdy předpověděli různé apokalypsy, ke kterým však nakonec nedošlo.

Opakovaně jsme si zde připomněli zejména nesplněné předpovědi Ala Gora, ale i některé další apokalyptické vize, jejichž cílem bylo vyvolat v lidech paniku, aby byli ochotni se podřídit nařízením, která údajně pomohou se dané situaci vyhnout (jako aktuálně ničivý Green Deal).

Propagandisté samozřejmě doufají, že na jejich předpovědi, které jsou namířeny zpravidla 10 a více let dopředu, většina lidí zapomene. Dnes si připomeneme další předpověď. Tentokrát pochází od úředníka OSN, tedy organizace, od které celá klimatická agenda vychází.

Předpověď je stará 35 let.

V roce 1989 varoval vysoký představitel OSN pro životní prostředí, že celé národy mohou být vymazány z povrchu Země stoupající hladinou moří, pokud se trend globálního oteplování nezvrátí do roku 2000.

Tato předpověď byla učiněna v článku Associated Press napsaného reportérem Peterem Jamesem Spielmannem a zveřejněna 29. června 1989.

Podle článku měly vlády 10 let poslední příležitost, aby vyřešily vyřešit skleníkový efekt, než se vymkne lidské kontrole. Představitel OSN také předpověděl, že z toho, jak oteplování zcela roztaví polární ledovce, hladina oceánů stoupne až o tři stopy (cca 1 metr), což je dost na zaplavení Malediv a dalších ostrovních národů.

Spielmannův článek je jen jednou z bezpočtu neúspěšných předpovědí klimatických katastrof obsažených v The Empowerment Alliance ‚ Climate Predictions Timeline.‚ Spielmannův článek z roku 1989 najdete v přesném přepisu níže.

OSN (AP):  Vysoký představitel OSN pro životní prostředí říká, že celé národy by mohly být vymazány z povrchu Země stoupající hladinou moří, pokud se trend globálního oteplování nezvrátí do roku 2000.

„Pobřežní záplavy a neúroda by vytvořily exodus eko-uprchlíků, ohrožující politický chaos,“ řekl Noel Brown, ředitel newyorské kanceláře Programu OSN pro životní prostředí neboli UNEP.

Řekl, že vlády mají posledních 10 let příležitost vyřešit skleníkový efekt, než se vymkne lidské kontrole.

„Až oteplování rozpustí polární ledovce, hladiny oceánů stoupnou až o tři stopy, což je dost na pokrytí Malediv a dalších ostrovních národů,“ řekl Brown v rozhovoru pro agenturu Associated Press ve středu.

Pobřežní oblasti budou zaplaveny; jedna šestina Bangladéše by mohla být zaplavena, což by vyhnalo čtvrtinu z 90 milionů obyvatel. Podle společné studie UNEP a US Environmental Protection Agency by byla zaplavena pětina egyptské orné půdy v deltě Nilu, což by přerušilo dodávky potravin.

„Ekologičtí uprchlíci se stanou hlavním problémem, a co je horší, možná zjistíte, že lidé se mohou přestěhovat na sušší půdu, ale půda a přírodní zdroje nemusí podporovat život. Afrika se nemusí starat o půdu, ale chtěli byste žít na Sahaře?“ řekl.

UNEP odhaduje, že jen ochrana východního pobřeží by Spojené státy stála nejméně 100 miliard dolarů.

Změna klimatických vzorců by podle studie UNEP a Mezinárodního institutu pro analýzu aplikovaných systémů vrátila do kanadských a amerických pšeničných oblastí podmínky Dust Bowl z 30. let 20. století, zatímco Sovětský svaz by mohl sklízet úrodu, pokud včas přizpůsobí své zemědělství.

Nadbytek oxidu uhličitého se vylévá do atmosféry kvůli tomu, že lidstvo používá fosilní paliva a vypaluje deštné pralesy, uvádí studie. Atmosféra zadržuje více tepla, než vyzařuje, podobně jako skleník.

Nejkonzervativnější vědecký odhad je, že teplota Země vzroste v příštích 30 letech o 1 až 7 stupňů, řekl Brown.

Rozdíl se může zdát nepatrný, řekl, ale planeta je nyní pouze o 9 stupňů teplejší než během 8 000 let dlouhé doby ledové, která skončila před 10 000 lety.

Brown řekl, že pokud bude trend oteplování pokračovat, „otázkou je, zda budeme schopni zvrátit proces včas?“

„Říkáme, že během příštích 10 let, vzhledem k současné zátěži, kterou musí atmosféra nést, máme příležitost zahájit proces stabilizace.“

Řekl, že i ti nejkonzervativnější vědci „nám již říkají, že nyní nemůžeme udělat nic, abychom zastavili změnu o přibližně 3 stupně.“

„A musíme začít přemýšlet o výrazném vzestupu hladiny moří, můžeme očekávat zuřivější bouře, hurikány, vítr, erozi prachu.“

Řekl, že je čas jednat, ale není času nazbyt.

UNEP pracuje na vytvoření vědeckého akčního plánu do konce roku 1990 a na přijetí globální klimatické smlouvy do roku 1992. V květnu se delegáti 103 zemí setkali v Nairobi v Keni – kde sídlí UNEP – a rozhodli se zahájit jednání o smlouvě příští rok.

Státy budou požádány, aby omezily používání fosilních paliv, snížily emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů, jako je metan a fluorované uhlovodíky, a zachovaly deštné pralesy.

„Nemáme jasnou představu o ekologickém minimu zeleně, které planeta potřebuje, aby efektivně fungovala. Co víme, je, že ničíme tropický deštný prales rychlostí 50 akrů za minutu, asi jedno fotbalové hřiště za sekundu,“ řekl Brown.

Každý akr deštného pralesa může uložit 100 tun oxidu uhličitého a přepracovat jej na kyslík.

Brown navrhl, že může být nutné kompenzovat Brazílii, Indonésii a Keňu za zachování deštných pralesů.

„Evropské společenství hovoří o půlcentovém poplatku za každou kilowatthodinu fosilních paliv, aby se získalo 55 milionů dolarů ročně na ochranu deštných pralesů, a další přímé dotace mohou být možné,“ řekl.

„Smlouva by také mohla vyžadovat zlepšení energetické účinnosti, zvýšení úspor a vyspělé země by měly přenést technologie do zemí třetího světa, kterým pomohou šetřit energii a snížit emise skleníkových plynů,“ řekl Brown.