Německo rozdalo rekordní počet občanství, v drtivé většině muslimům

Vláda tzv. „semaforu“ se snaží urychleně zajistit co nejširší voličskou základnu. Původní Němci se od těchto stran stále víc odklání, ať už pro jejich vítací a islamizační politiku či pro zavádění radikální energetické transformace ve jménu zelené ideologie.

Vládě tak nezbývá než do voleb (ty budou za rok na podzim, těsně před volbami u nás) rozdat co největší počet občanství a tím si zajistit další voličstvo.

Otázkou však je, zda se tito voliči postupně nepřeorientují na již založenou islámskou stranu, kterou podporuje i Erdogan. K tomu jistě dřív či později dojde.

Nyní se však německá vláda spoléhá na to, že vděční Syřané, Turci a Iráčané – což jsou národnosti, které získávají občanství nejčastěji – budou volit právě „semaforové“ strany.

A pak? Po nás potopa. Či spíše chalífát…

Německo zaznamenalo v loňském roce další velký nárůst počtu lidí, kteří získali občanství, protože velký počet lidí ze Sýrie pomohl posunout naturalizaci na nejvyšší úroveň nejméně od roku 2000, odkdy se záznamy vedou, podle oficiálních údajů zveřejněných v úterý.

V roce 2023 získalo německé občanství asi 200 100 lidí, uvedl Spolkový statistický úřad. To je nárůst o 31 000, tj. o 19 % ve srovnání s předchozím rokem.

Nárůst následoval po 28% nárůstu v roce 2022, který byl také podpořen velkým počtem naturalizovaných Syřanů, protože rostoucí počet lidí, kteří migrovali do Německa v letech 2014 až 2016, splňoval požadavky na občanství.

V loňském roce bylo naturalizováno 75 500 lidí ze Sýrie, což je největší skupina, která představuje 38 % z celkového počtu, uvedl statistický úřad. Toto číslo se ve srovnání s rokem 2022 zvýšilo o 56 %. Než se stali občany, strávili v Německu v průměru 6,8 roku.

Asi 10 700 občanů Turecka a Iráku se loni stalo německými občany, čímž se tyto skupiny dostaly na druhé místo.

Celkový počet nových občanů byl nejvyšší od roku 2000, kdy se začaly vést záznamy.

Podmínkou pro udělení občanství je praktická znalost němčiny a prokázání finanční podpory.

Podle zákona z loňského roku museli lidé v zásadě žít v Německu nejméně osm let, i když to neplatilo pro manžele a děti. Tato lhůta by mohla být zkrácena na šest let pro osoby, které prokáží „zvláštní integrační úspěchy,“ jako je velmi dobrá znalost jazyka, profesní úspěchy nebo občanská angažovanost.

Tato pravidla jsou zmírňována podle nové legislativy, která vstoupí v platnost 27. června. Lidé budou mít nárok na občanství už po pěti letech pobytu v Německu, nebo po třech letech v případě „zvláštních integračních úspěchů.“

Děti narozené v Německu se automaticky stanou občany, pokud jeden z rodičů má legální pobyt po dobu pěti let, což je pokles z nynějších osmi let.

Německo má asi 84 milionů obyvatel, přičemž zejména v nejmladší generaci už cizinci začínají převažovat.