RAND Corporation: Metaverse mohou v naší společnosti fungovat jako nové země

Transhumanismus, čili spojení člověka a stroje, má být podle globalistů budoucností lidstva. Již nyní se zkouší tzv. „internet těl“ a – jak zmínil také čelní člen WEF Harari – člověk by měl být odkázán do světa her a v budoucnu by měl žít převážně v jiné realitě.

RAND Corporation, jejímž radám naslouchá Pentagon i britské ministerstvo obrany, předpokládá, že v blízké budoucnosti se bude žít na této „metaúrovni,“ kde vzniknou další státy v globalizovaném světě.

Jak se hranice mezi digitálním a fyzickým prostorem stírají, RAND Corporation předpovídá, že metaverze mohou v naší společnosti fungovat jako nové země.

S digitální identitou nastavenou jako váš pas v metaverzi a s vaší metaverzní identitou, která se stane ústředním bodem vašeho každodenního života, budete žít ve virtuální realitě.

Kdo a s jakou autoritou bude vládnout těmto virtuálním prostorům?

Podle zprávy RAND zadané britskou obranou, dojde ke kulturním a technologickým změnám v budoucím informačním prostředí:

„Pokud jde o utváření kulturních identit na společenské úrovni, vznik propracovaných virtuálních prostředí může změnit význam stávajících kulturních identit a zároveň umožnit vznik nových na subnárodní, národní nebo nadnárodní úrovni.“

Autoři říkají:

„Názor odborníků naznačuje, že budoucí metaverze mohou dosáhnout takové úrovně sofistikovanosti, že ‚začnou fungovat téměř jako nové země v naší společnosti, země, které existují spíše v kyberprostoru než ve fyzických lokalitách, ale mají složité ekonomické a politické systémy, které interagují s fyzickým světem.“

Jaký druh politických systémů bude vládnout těmto „zemím, které existují v kyberprostoru“ a bez tradičních hranic? Co se stane se suverénními národy?

RAND naznačuje, že vznikne „globální společnost“ – taková, která „může snížit význam národní a individuální identity.

Podle zprávy:

Vznik těchto nových virtuálních prostředí může korespondovat s novými kulturními konfiguracemi, které doplňují nebo zmenšují stávající kulturní vymezení.

Proto:

„Někteří odborníci, kteří předpokládají více propojenou globální společnost vznikající prostřednictvím virtuální reality, naznačují, že takový vývoj může snížit význam národních a individuálních identit a změnit způsob, jakým společnosti definují a utvářejí své kulturní identity.“

Informační a komunikační technologie (ICT), které jsou základem metaverzí, budou zahrnovat pokročilé bezdrátové sítě (např. budoucí iterace 5G a 6G), cloud computing, anténní technologie, rozšíření internetu věcí, polovodiče nové generace a blockchain aplikace pro systémy zpracování informací.

Očekává se, že tato základní technologická architektura povede k „holografii v reálném čase (tj. digitální reprezentace lidí nebo fyzických objektů ve virtuálním prostředí) a neurálnímu vykreslování (tj. realistickému digitálnímu vykreslování lidí namísto počítačově generovaných avatarů).

Interaktivní aplikace AR bude zabudovaná do nositelných zařízení, jako jsou kontaktní čočky, zrcátka a čelní skla. Půjde o plně pohlcující prostředí usnadňující virtuální interakci v reálném čase.

Právě na tomto pozadí propojovacích technologií pohánějících budoucí globální společnost, vidí RAND  potenciál pro rozhraní pro programování lidských aplikací (API), které host AMWakeUp Steve Poikonen nedávno nazval „přepínač shody.“

Zde je to, co říkají autoři RAND:

Mezi více rušivými koncepty odborníci navrhují potenciál pro vývoj rozhraní pro programování lidských aplikací (API), tj. programu pro ukládání a vynucování pravidel, která lidé nastavili ohledně toho, co se smí dostat do jejich povědomí, co jim zabírá čas a jaké informace o jejich aktivitách jsou sdíleny.

Uchovávání a prosazování pravidel o tom, co se smí dostat do našeho povědomí, co nám zabírá čas a jak jsou sdíleny informace o tom, co děláme? 

Zdá se, že lidé z RAND – nebo možná jejich dodavatel z britského ministerstva obrany – se obzvláště obávají, kdo bude mít přístup k určitým informacím a co s těmito znalostmi v budoucnu udělají.

Zpráva je plná varování o nebezpečí takzvaných dezinformací a o tom, jak mohou metaverze vést k sociální manipulaci.

Například říkají, že „virtuální prostředí může zesílit aktuální výzvy prostřednictvím echo komor, filtračních bublin a algoritmem řízené polarizace“ a že:

„Metaverze umožňující větší personalizaci uživatelských zkušeností může přinést více roztříštěné pohledy na realitu, potenciálně zhoršit stávající efekty ozvěny/bubliny filtru tím, že zesílí kognitivní předsudky […]

Tato dynamika může zahrnovat komunity a společnosti zažívající paralelní realitu, což zhoršuje společenskou polarizaci a nedůvěru v zavedené informační zdroje “.

Nemůžeme zde tedy mít lidi, kteří projevují „nedůvěru v zavedené informační zdroje,“ že ne?

K tomu dále uvádí:

„Výskyt silnějších forem sociální manipulace a hrozeb, jako jsou dezinformace, je významným problémem virtuálních prostředí, což odráží návrh, že imerzivní virtuální prostředí mají větší vliv než méně pohlcující formy komunikace (např. současná sociální média).

Virtuální realita může být také nepřetržitě a dynamicky manipulována, což potenciálně zvyšuje rizika manipulace, zvyšuje nedůvěru a stírá hranice mezi virtuální a fyzickou realitou a pravdou a fikcí v obou prostředích.“

Další vnímanou hrozbou je, že autoritářské režimy budou využívat metaverze.

Možná proto si autoři představují propojenou globální společnost v metaverzích, které fungují jako nové země – prostor může být pouze pro jeden autoritářský režim, ne pro několik!

Podle zprávy:

„Někteří experti varují před významnými hrozbami pro lidskou činnost prostřednictvím zvýšeného rizika zlovolných aktérů, jako jsou autoritářské režimy, využívající virtuální prostředí pro sledování a společenskou manipulaci.“

Ať už jde o založení osady v novém městě, státě, zemi, virtuálním území nebo dokonce na planetě, vždy se objeví nějaký prvek autoritářské přítomnosti, protože to je to, co my lidé vždy děláme a budeme dělat dál.

Bez temnoty nemůže být světlo; není dobro bez zla. Když se jedna síla stane příliš silnou, druhá je tu, aby vrátila rovnováhu.

Totéž bude platit pro budoucí metaverze.

Zatímco mnozí chválí tyto budoucí virtuální prostory za to, že přinášejí větší konektivitu a pohodlí, jiní varují před úplným podrobením a kontrolou.

Podle RAND:

„Ve scénářích, kdy virtuální prostředí postrádají ochranu soukromí, by vybraný soukromý sektor nebo vládní aktéři mohli využít přímou kontrolu k omezení činnosti jednotlivce v digitálních interakcích.

Měnící se vztahy mezi jednotlivými koncovými uživateli a těmi, kdo ovládají virtuální prostředí, by vedly některé k tvrzení, že náš smysl pro fyzickou identitu, čas a činnost se stanou předmětem zcela nových paradigmat, kde brány k těmto zkušenostem mohou být ovládány jinými zájmy než občany. “

A pokud jsou uživatelé manipulováni ve virtuálních prostorech, projeví  se to i ve fyzických.

Podle zprávy:

„Manipulace s virtuální realitou může negativně ovlivnit individuální psychologii ve virtuálním a fyzickém prostoru.

Manipulace zažité v digitálním prostředí proto mohou ovlivnit fyzické chování jednotlivce nebo chování v reálném světě a potenciálně zpochybnit zavedené sociokulturní instituce, jako jsou demokratické politické systémy.“

Nedej bože, aby lidé začali zpochybňovat své instituce a politické systémy! Právě z toho mají jistě největší strach…