Už dlouho se šlechtí různé druhy zeleniny přímo s obsahem mRNA „vakcín.“ Zelenina však může být také „infikována“ a sloužit jako biologická zbraň.
Již před více než dvaceti lety se objevily první předpovědi, že právě patřičně upravené potraviny budou tím, co bude použito jako zbraň proti lidstvu.
Tehdy proběhl rozhovor s již zesnulým Michaelem Crichtonem, který je autorem hitů jako Jurský park a mnoha dalších bestsellerů.
Dne 26. listopadu 2002 se Crichton objevil v rozhovoru s americkým novinářem a moderátorem talk show Charlie Rosem o jeho knize Prey, která vyšla ten měsíc.
Diskutoval také o „nebezpečí samoreprodukujících se biosyntetických patogenů (nebo toho, co nazýváme geneticky modifikované viry), editaci genů a nebezpečí vysoce pokročilých biotechnologií.
Synopse Prey zní :
V nevadské poušti se experiment ošklivě pokazil. Z laboratoře utekl mrak nanočástic – mikrorobotů. Tento mrak je soběstačný a samoreprodukující se. Je inteligentní a učí se ze zkušenosti.
Pro všechny praktické účely je to živé.
Byl naprogramován jako predátor. Rychle se vyvíjí a s každou další hodinou se stává smrtelnějším.
Každý pokus o jeho zničení selhal.
A my jsme kořist.
Jak poznamenává Britannica, ačkoli byl vědeckou komunitou často kritizován za to, že je senzacechtivý, Crichton byl známý pečlivým výzkumem, který v jeho práci aplikoval. Například pečlivě studoval vědu, která je základem premisy Jurského parku .
„Crichton pokračoval v postulování účinků vědeckého pokroku v dílech jako je Prey (2002), o nanotechnologii; Next (2005), ve kterém se vrátil k nejasným etickým hranicím genetického inženýrství; a thriller State of Fear z roku 2005, kde vyjádřil svůj polemický pohled na globální oteplování,“ poznamenává Britannica.
Crichton popsal svou knihu Prey takto:
V případě Prey mě zajímalo, kam by se mohly ubírat tři trendy – distribuované programování, biotechnologie a nanotechnologie.
Jako koncept se nanotechnologie datuje od projevu Richarda Feynmana z roku 1959 nazvaného There’s Plenty of Room at the Bottom. O čtyřicet let později je obor stále velmi v plenkách. Začínají se ale objevovat praktické aplikace.
Nanotechnologie se již používají k výrobě opalovacích krémů, tkanin odolných vůči skvrnám a kompozitních materiálů v automobilech. Brzy se budou používat k výrobě počítačů a úložných zařízení extrémně malých rozměrů.
A také se začaly objevovat některé z dlouho očekávaných „zázračných“ produktů. V roce 2002 jedna společnost vyráběla samočistící okenní skla; další vyrobila nanokrystalický obvaz na rány s antibiotickými a protizánětlivými vlastnostmi.
V následujícím úryvku Crichton spekuluje o tom, jak by nanotechnologie mohla změnit náš svět. Nepodařilo se nám najít kopii původního článku publikovaného Parade 24. listopadu 2002, nicméně existuje úryvek zveřejněný na webu Michaela Crichtona a také v časopise The Fountain, publikaci ovládané hnutím Gülen nebo Hizmet:
Crichton říká: „Tyto organismy (malé počítače, které se samy reprodukují), budou vytvořeny nanotechnologií, možná nejradikálnější technologií v historii lidstva: snahou o vytvoření umělých strojů extrémně malých rozměrů, v řádu 100 nanometrů nebo 100 nanometrů/miliardtiny metru.
Takové stroje by byly 1000krát menší než průměr lidského vlasu. Odborníci předpovídají, že tyto malé stroje poskytnou vše od miniaturizovaných počítačových komponent přes nové lékařské ošetření až po nové vojenské zbraně.
Ve 21. století zcela změní náš svět.“
Nanotechnologie, Fontána, 1. července 2003
Dva dny poté, co byl jeho článek publikován v Parade, poskytl Crichton rozhovor Charliemu Roseovi.
„Docela mě znepokojuje celá oblast samoreprodukujících se technologií – což už je biotechnologie… (s genetickým inženýrstvím). Zamyslete se nad tím: co kdyby existoval nějaký druh viru, který by zasahoval do fotosyntézy, v dostatečném množství rostlin. Biosféra by v podstatě byla zničena,“ varoval.
Pokud by bylo výše uvedené video z YouTube odstraněno, můžete si jej prohlédnout a přečíst si přepis na webu Charlie Rose ZDE.
Crichton měl na mysli samoreprodukující se biosyntetické viry, které by mohly infikovat rostliny a unést proces fotosyntézy.
Lze také najít TUTO zprávu z roku 2022 o samoreplikujících biosyntetických patogenech, které byly šlechtěny do rostlin, aby se zmocnily procesu fotosyntézy.
V roce 2008 Springer Link publikoval článek o viru infikujícím salát v provincii Teherán v Íránu. V článku bylo uvedeno:
Na základě morfologie částic, fyzikálně-chemických vlastností a kompletní sekvence genomu, je tento virus členem nového druhu v rodu Potexvirus, pro který je navržen název salát virus X (LeVX).
Biologické testy využívající infekční cDNA klon a divoký typ izolátu LeVX odhalily, že virus, přestože dosáhl vysokých koncentrací ve všech testovaných kultivarech salátu, nezpůsobuje u salátu příznaky.
Za 180 eur lze v Německé sbírce mikroorganismů a buněčných kultur (“DSMZ”) zakoupit inokulum viru LeVX – jakoukoli část patogenu, která může iniciovat infekci.
„Neexistují žádná známá omezení protokolu Nagoya pro LeVX,“ uvádí DSMZ.
DSMZ prohlašuje, že je nejrozmanitější sbírkou biologických zdrojů na světě – bakterií, archeí, protistů, kvasinek, hub, bakteriofágů, rostlinných virů, genomové bakteriální DNA a také lidských a zvířecích buněčných linií – a poskytuje všem uživatelům nezbytnou právní jistotu v oblasti nakládání s jejich biologickými zdroji podle Nagojského protokolu, dodatečné dohody z roku 2010 k Úmluvě o biologické rozmanitosti podepsané na Summitu Země v Rio de Janeiru v roce 1992.
Podle Wikipedie je DSMZ globálním dodavatelem mikroorganismů a buněčných kultur pro univerzitní, neuniverzitní a průmyslový výzkum s více než 10 000 zákazníky ve více než 80 zemích.
Je členem několika mezinárodních organizací, jako je European Culture Collections‘ Organization („ECCO“), World Federation for Culture Collections („WFCC“) a Global Biodiversity Information Facility („GBIF“), která je partnerem v Globálním partnerství pro udržitelný rozvoj .
Na konci března schválila Sněmovna reprezentantů Tennessee zákon nazvaný „Domácí salátový zákon,“ který definuje jakoukoli potravinu, která „obsahuje vakcínu nebo očkovací materiál“ jako drogu podle zákona Tennessee a „potravina“ musí být označena jako „vakcína.“
„Hlávkový salát je vybaven mRNA, nikoli medikamentem,“ řekla Kingstonová.
Salátový virus X, nebo jak tomu říkáme „mRNA vakcínový salát“ zahrnuje mRNA viry, které unesou chloroplasty zelených rostlin, aby produkovaly vysoce infekční patogeny místo kyslíku. Podívejte se prosím na tuto zprávu China National GeneBank Plant Databases a Salátový virus X.
Virus X není to, co někdo očekává, Karen Kingston, 15. dubna 2024
