Špinavá tajemství masa pěstovaného v laboratoři

Protože již probíhá v rámci EU schvalovací proces laboratorního masa a ve Španělsku je ve výstavbě největší továrna na světě na tyto produkty, lze předpokládat, že se umělé maso začne v evropské obchodní síti objevovat během příštího roku, nejpozději pak v roce 2025.

Podobně jako hmyz má být také umělé maso náhražkou za maso skutečné, ale počítá se také s náhražkami mléka nebo vajec. Nicméně podobně jako v případě hmyzu, jehož 4 druhy se již mohou prodávat v EU k lidské konzumaci, není ani umělé maso zrovna zdravou a výživnou potravinou.

Během rozhovoru s Catherine Austin Fitts odhaluje nizozemská investigativní novinářka Elze van Hamelen skrytou agendu za „tsunami falešných potravin,“ kterou v současné době šíří biotechnologický průmysl.

Elze van Hamelen zkoumá technokracii, dohled, potravinové systémy, manipulaci s chováním a další. Píše pro Catherine Austin Fitts ‚Solari Report,‘ který zahrnuje publikace ‚Pharma Food‘ a ‚Holandští farmáři a rybáři.‘ Elze také přispívá do nezávislých holandských novin.

Falešné maso není o vašem zdraví nebo životním prostředí; je nástrojem k postupnému vyřazování zemědělců a jejich produktů a jejich nahrazení ultrazpracovanými potravinářskými produkty, které lze kontrolovat patenty.

Vytváření masa vypěstovaného v laboratoři je šíleně drahé a sužuje ho bakteriální a virová kontaminace.

Navzdory výrobě ve farmaceutickém stylu není maso vypěstované v laboratoři považováno za farmaceutický produkt, což znamená, že není vyžadováno žádné testování na lidech.

Van Hamelen doporučuje směřovat peníze za potraviny nikoli do obchodních řetězců supermarketů nebo falešných potravin, ale na malé farmáře pěstující skutečné potraviny.

Maso vypěstované v laboratoři může jednoho dne představovat 80 % nebo více „masa“ spotřebovaného po celém světě, což je dramatický odklon od způsobu, jakým lidé jedli po staletí.

Nizozemská investigativní novinářka van Hamelen v rozhovoru s Catherine Austin Fittsovou z „The Solari Report“ informuje o tsunami falešných potravin, které zavádí biotechnologický průmysl – a co to znamená pro lidské zdraví.

Nizozemská vláda patří mezi ty, kteří masivně investují do masa vypěstovaného v laboratoři a využívají technologie k vývoji léčiv.

Zatímco falešné maso je nabízeno jako řešení k záchraně planety a ukončení hladu ve světě, je sužováno technologickými problémy, které ho činí neúměrně drahým, náchylným k bakteriální a virové kontaminaci a je téměř nemožné ho pěstovat ve velkém měřítku.

Pamatujte, že pokud jsou vláda a korporace schopny převzít kontrolu nad zásobováním potravinami prostřednictvím falešných potravin, ovládají také lidi.

K výrobě falešného masa se buněčné linie odebírají z živého organismu. Jsou pak manipulovány tak, aby rostly rychle a konzistentně. „Co jsou tyto buňky, které se rychle množí?

Rychle se množí buď buňky rakoviny nebo plodů. K výrobě umělého masa se využívají buňky, které se velmi rychle množí,“ říká van Hamelen.

U masa vypěstovaného v laboratoři je biotechnologie tajemná ohledně toho, jaké typy buněčných linií se skutečně používají.

Normálně buňky rostou ve struktuře ve vašem těle. Buněčné linie pěstované v bioreaktorech v laboratořích se pěstují v tenkém filmu nebo růstovém médiu.

„V těle je růstovým médiem vaše krev,“ vysvětluje van Hamelen složitou látku, kterou se laboratoře snaží replikovat pomocí fetálního bovinního séra (FBS) – krve odebrané z živých telecích plodů.

„Je opravdu hrozné, jak se buňky odebírají,“ říká a poukazuje na to, že to neguje příběh, že maso vypěstované v laboratoři se vyrábí bez zvířat.

FBS se často používá k pěstování kultivovaných buněk kvůli proteinům a vitamínům, které obsahuje. Studie z roku 2013 uvedla: „V mnoha běžných kultivačních médiích je jediným zdrojem mikroživin fetální bovinní sérum (FBS).

Když v roce 2020 v Singapuru debutovalo kuře vypěstované v laboratoři vyrobené americkým startupem Eat Just – což bylo první maso z kultivace prodávané v restauraci – bylo vyrobeno pomocí FBS.

Aby se místo toho vyvinula syntetická „krev“, používá se precizní fermentace pomocí geneticky upravených (GE) mikrobů spolu s umělými hormony, které v Evropské unii nelze legálně přidávat do potravin.

Nicméně lze předpokládat, že během schvalovacího procesu bude zavedena výjimka (prodej umělého masa již EU testuje v síti supermarketů ve Švédsku).

„Mikroživiny a minerály musí být také získávány, což činí proces šíleně drahým,“ říká van Hamelen .

Jak drahé je? Použití média bez FBS může způsobit, že cena kultivovaného masa přesahuje 20 000 USD za kilogram.

Zpráva od The Good Food Institute, neziskové skupiny stojící za průmyslem alternativních proteinů, navrhla, že pokud by bylo možné snížit náklady na média bez FBS, snížilo by to cenu kultivovaného masa o 90 %. To je však nepravděpodobné.

„Zpráva neposkytuje žádné důkazy, které by vysvětlily, proč tyto náklady na mikroživiny klesnou,“ napsal Joe Fassler, zástupce redaktora The Counter, v podrobném výkladu o skutečné vědě za masem vypěstovaným v laboratoři.

Při přesné fermentaci jsou GE mikroby, jako jsou kvasinky a bakterie, fermentovány v nádržích typu těch, co se používají v pivovaru za špičkových, sterilních podmínek.

Kontaminace musí být kontrolována až na 2 částice na miliardu, říká van Hamelen, „protože jakmile dojde ke kontaminaci, je maso prošpikováno bakteriemi a vy nemáte buněčnou kulturu, máte bakteriální kulturu.“

Zpráva Good Food Institute předpokládá, že zařízení pro kultivované maso budoucnosti budou potravinářské, na rozdíl od farmaceutické kvality – to druhé by ještě zvýšilo náklady.

Ale zpráva chemického inženýra Davida Humbirda pro Open Philanthropy zjistila, že kultivované maso může zůstat příliš drahé na to, aby se kdy dostalo na trh, za předpokladu, že by byly nutné specifikace farmaceutické kvality a aseptické „čisté prostory“ kvůli pomalé rychlosti růstu kultivačních buněk.

Díky tomu jsou extrémně zranitelné vůči kontaminaci bakteriemi a viry. Humbird řekl:

„Bakterie rostou každých 20 minut a živočišné buňky se zaseknou po 24 hodinách.“ Během několika hodin rozdrtíte kulturu kontaminační událostí. … Existují zdokumentované případy, kdy operátoři v podstatě onemocněli kulturou.

„Ani ne proto, že sami provozovatelé byli nachlazení. Ale na rukavici byla virová částice. Nebo to nebylo vyčištěno z linky. Kultura nemá imunitní systém. Pokud tam jsou virové částice, které mohou infikovat buňky, tak je infikují. A obecně buňky prostě umírají a pak už neexistuje žádný produkt. Prostě to zahodíte.“

Paul Wood, bývalý výkonný ředitel farmaceutického průmyslu, dodal: „Říkáme, že to musí být farmaceutické kvality, protože proces to bude vyžadovat. Nejde o to, zda vám někdo dovolí vyrábět podle potravinářských specifikací. Jde jen o to, že to fyzicky nemůžete udělat.“

Kromě toho má lidské tělo cévy, které do buněk nejen dodávají živiny, ale také je zbavují toxinů. V procesu pěstování falešného masa neexistuje žádný cévní systém, takže kultura začne generovat toxiny a neexistuje způsob, jak se jich zbavit.

Exposé ve Wired poukazuje na řadu technologických výzev, o kterých van Hamelen mluví, přímo od zaměstnanců společnosti Upside Foods, jedné ze dvou společností, které mají povoleno prodávat umělé maso v USA.

Wired uvádí:

Jeden bývalý zaměstnanec říká, že mezi otevřením továrny v listopadu 2021 a létem 2022 viděli desítky pokusů o využití bioreaktorů k výrobě tkání, ale jen zřídka vedly k použitelnému masu.

„Někdy byly výrobní série zničeny kontaminací, což znamenalo, že maso nebylo vhodné pro přeměnu na produkt,“ říká bývalý zaměstnanec.

Bývalí zaměstnanci Upside popisují, jak se šarže masa pěstované v na míru vyrobených bioreaktorech často zničily kontaminací a musely být spáleny.

„Jakmile měli jakýkoli náznak, že je to kontaminováno, pokusili se zastavit běh, získat buňky a získat z toho jakékoli výsledky, které byly možné,“ říká bývalý zaměstnanec se znalostí procesu.“

Mezitím, navzdory výrobě ve farmaceutickém stylu, maso vypěstované v laboratoři není považováno za farmaceutický produkt, což znamená, že není vyžadováno žádné testování na lidech. 

„Pokud se toto dostane na trh, je to lidský experiment,“ říká van Hamelen.

Van Hamelen také popisuje válku proti holandským farmářům, která již nějakou dobu probíhá. Farmáře vytlačují z půdy, kterou obhospodařovali po generace.

Zatímco malé a středně velké farmy zavírají své brány, vlády a korporátní subjekty mohou získávat jejich půdu, takže spotřebitelům nezbývá nic jiného, ​​než jíst falešné, v laboratoři vypěstované potraviny.

„V roce 2021 vydala síť Natura 2000 Evropské unie mapu oblastí v Nizozemsku, které jsou nyní chráněny před emisemi dusíku. Každý nizozemský farmář, který provozuje svou farmu v okruhu 5 kilometrů od chráněné oblasti Natura 2000, nyní musí výrazně omezit produkci dusíku, což by zase omezilo jeho produkci,“ říká Roman Balmakov, reportér Epoch Times a hostitel „Facts Matter.“

Natura 2000 určuje tato území po celé EU, tedy nejen v Nizozemsku. Omezováni tak budou všichni zemědělci, kteří v těchto zónách podnikají – a to ve všech členských zemích.

Nizozemská chovatelka krav na mléko Nynke Koopmans z Fóra pro demokracii věří, že problém s dusíkem je vymyšlený. 

„Je to jedna velká lež,“ říká. „Dusík nemá nic společného s životním prostředím. Je to jen zbavení se farmářů.“

Jiný farmář řekl, že pokud vstoupí v platnost nová pravidla pro dusík, bude muset zredukovat své stádo 58 dojnic na šest.

Vědec zabývající se dusíkem Jaap C. Hanekamp, ​​Ph.D., který pracoval pro vládní výbor pro studium dusíku, měl za úkol analyzovat vládní model dusíku.

Řekl Balmakovovi:

„Celá politika je založena na modelu depozice o tom, jak se vypořádat s emisemi dusíku v přírodních oblastech. A podíval jsem se na ověřovací studie a ukázaly, že model je vlastně svinstvo.

Pořád ty modely používají, což je v jistém smyslu znepokojivé. Opravdu můžeme něco takového udělat z hlediska politiky? Používat model, který nefunguje? Nikdy to nebylo o inovacích, vždy šlo o to zbavit se farmářů.“

A jakmile se zbavíte farmářů, zbydou pouze produkty vypěstované v laboratoři, hmyz a různé syntetické potraviny.