Plukovník Mcgregor na základě dostupných údajů odhaduje skutečné počty ztrát na ukrajinské straně

Skutečný počet obětí konfliktu na Ukrajině lze jen stěží odhadnout. Jisté je, že až na výjimky protekčních mladíků z „lepších“ rodin, kteří se nyní zdržují v luxusních hotelech různých evropských zemí, došlo doslova k vybití jedné celé generace mladých Ukrajinců.

To potvrzují i nábory stále starších mužů, ale i žen, které se na frontě objevují mnohem častěji než v počátku konfliktu.

Mainstreamová média, která se zabývají velmi jednostranným viděním (podle jejich zpráv by už museli být Ukrajinci daleko za Moskvou a mířit na Dálný východ) nám příliš přesná čísla mrtvých a těžce zraněných (vyřazených z bojů) nesdělí.

Plukovník Macgregor se nyní pokusil na základě informací, které získává přímo z Ukrajiny, ale i z některých na mainstreamu běžně sdělovaných dat, vypočítat, kolik mladých mužů na Ukrajině asi padlo.

Odhady počtu Ukrajinců zabitých v akci se pohybují od minima něco málo přes 30 000 až po maximum přes 400 000.

Je zřejmé, že tyto dva odhady nelze sladit. A lidem na Ukrajině opravdu, ale opravdu záleží na tom, kdo je blíže pravdě. Zatímco 30 000 mrtvých je tragické, cokoli blížící se 400 000  (či řádově stovkám tisíc) obětí je humanitární katastrofou.

Přesto se hovoří o pokračování útočných operací v příštím roce nebo se dokonce věří v patovou situaci, což je zbožné přání, které povede k ještě většímu počtu zbytečných úmrtí Ukrajinců, často násilím nahnaných na frontu.

Není překvapením, že od začátku války Spojené státy a jejich spojenci neochvějně prosazují narativ, že Rusko má mnohem více obětí než Ukrajina. Tento narativ o obětech byl rozhodující pro udržení jakékoli věrohodnosti, že by Ukrajina mohla porazit zemi, která má čtyřikrát až pětkrát více mužů ve vojenském věku a která byla nedávno hodnocena jako země s nejsilnější armádou na světě.

Vzhledem k potřebě zachovat věrohodnost ukrajinského vítězství tedy není překvapivé, že zpravodajské služby NATO tvrdily, že v bitvě o Bachmut Rusko ztratilo nejméně pět vojáků  na každého z mrtvých Ukrajinců.

Od pádu Bachmutu do rukou Ruska, neúspěchu tolik medializované ukrajinské protiofenzívy a známek toho, že ukrajinská armáda se blíží kolapsu, však již neslyšíme o poměru pět ku jedné.

Přesto nejnovější odhady amerických a britských představitelů tvrdí, že Rusko utrpělo 120 000 úmrtí, zatímco Ukrajina utrpěla „pouze“ 70 000 úmrtí (více, než Spojené státy utrpěly za více než 10 let války ve Vietnamu).

Ne všichni však souhlasí s americko-britskými odhady ztrát armády, která začala válku mobilizací 1 milionu mužů ve zbrani a v průběhu války zmobilizovala další odhadem 1 milion.

Mezi rostoucím počtem těch, kteří nesouhlasí, je bývalý ředitel Společného operačního střediska na Vrchním velitelství v Evropě a jeden z klíčových vůdců při dosažení legendárního vítězství v masové tankové bitvě u 73 Easting, plukovník americké armády ve výslužbě Douglas Macgregor.

V nedávném rozhovoru plukovník Macgregor souhlasil s tím, že zatímco odhady uvádějící ruské oběti na 50 000 až 60 000 jsou obhajitelné, většina odhadů pro ukrajinské oběti obhajitelná není.

V tom, co mnozí nepochybně shledají šokujícím, vzhledem k nesčetným příběhům, které znevažují ruské vojenské dovednosti a schopnosti, zatímco nekriticky podlézají ukrajinské vojenské zdatnosti, plukovník Macgregor odhaduje počet ukrajinských obětí na více než 400 000 ze 2 milionů mobilizovaných Ukrajinců.

Plukovník Macgregor dospěl k tomuto šokujícímu číslu pomocí široké škály zdrojů, včetně kontaktů v rámci amerických zpravodajských služeb a kontaktů přímo na Ukrajině a v Polsku, které mají důvěrné znalosti o tom, co se na Ukrajině skutečně děje.

Zejména poznamenal, že jeho kontakty z amerických zpravodajských služeb vyjádřily šok z toho, jak daleko od reality je narativ, který prosazuje Bidenova administrativa, od toho, co se děje na Ukrajině a jejích skutečných válečných ztrátách.

Stejně tak kontakty plukovníka Macgregora na Ukrajině mu předávaly zprávy o tisících zraněných Ukrajinců, kteří byli ponecháni umírat na bojišti, o rostoucím počtu ukrajinských velitelů a vojáků, kteří odmítají rozkazy k sebevražedným útokům proti těžce opevněným ruským pozicím, o ukrajinských vojácích, kteří se hromadně vzdávají Rusku, o nemocnicích přeplněných ukrajinskými raněnými a o mnoha dalších zprávách, které svědčí o strašlivých počtech obětí, které jsou v rozporu s narativem prosazovaným západními médii.

Kontakty plukovníka Macgregora navíc analyzovaly satelitní snímky, které ukazují masivní expanzi ukrajinských hřbitovů a desítky tisíc čerstvých hrobů. 

Další analýza zpravodajských služeb z otevřených zdrojů také podrobně zdokumentovala masivní rozšiřování ukrajinských hřbitovů, které brzy umožní Ukrajině údajně pohřbít dalších 1,5 milionu lidí. A ruský analytik využívající úmrtní oznámení a další zpravodajské informace z otevřených zdrojů přišel s ukrajinskými odhady mrtvých na více než 300 000.

Ale pro plukovníka Macgregora je to souhrn zpráv, které viděl, jeho chápání historických ztrát, jeho osobní vojenské zkušenosti a informace z jeho zdrojů, které ho přivedly k závěru, že počet ukrajinských obětí je o stupeň větší, než se běžně uvádí.

Tato čísla, spolu se skutečností, že válce se dalo zabránit, kdyby byl prezident Volodymyr Zelenskyj dostatečně informovaný a moudrý, aby pochopil, že sliby USA/NATO o vítězství jsou zcela nerealistické a nelze se na ně spolehnout, vedly plukovníka Macgregora, který má hezké vzpomínky na to, jak vyrůstal v ukrajinské přistěhovalecké čtvrti, k přesvědčení, že válka je pro Ukrajinu absolutní katastrofou, které se dalo a mělo zabránit.

„Z humanitárního hlediska tato tragédie vyústila v to, že ukrajinský národ byl zničen ve válce, která nikdy nemusela být vedena,“ řekl plukovník Macgregor.

I když plukovník Macgregor není jediný, kdo označuje válku za totální katastrofu pro Ukrajinu, je jedním z mála západních vojenských expertů, kteří jsou ochotni vzepřít se narativu, jehož fanatismus nabyl náboženského podtextu. Existují však důkazy, na které se můžeme podívat a které by jeho hodnocení podpořily? Stručně řečeno, odpověď zní: „Ano!“

Za prvé a především, historie nám říká, že dělostřelecké války, jako byla první světová válka a válka mezi Ukrajinou a Ruskem, produkují obrovské množství obětí.

Během krátkého období, kdy Amerika bojovala proti Němcům v první světové válce, utrpěla 318 000 ztrát, včetně 53 000 mrtvých během 120 dnů a dalších 60 000 zemřelo v důsledku nemocí a nehod.

V důsledku toho, vzhledem k pokrokům ve zpravodajství o bojišti v reálném čase, ke kterému došlo od první světové války, lze očekávat velmi vysokou míru ztrát dělostřelectva.

A protože Rusko nejenže zahájilo válku s převahou dělostřelectva až 10 ku 1, ale nadále si udržuje svou dělostřeleckou převahu, zatímco produkuje až sedmkrát více dělostřeleckých granátů než všechny ostatní země NATO dohromady, je to Rusko, u kterého by se dalo očekávat, že bude daleko napřed, pokud jde o poměr ztrát.

Výhoda Ruska v útočných schopnostech dlouhého doletu, bezpilotních letounů a elektronického boje jen zvyšuje jeho schopnost způsobovat nepřiměřené ztráty.

Zatímco výše uvedené hovoří o potenciálu Ruska způsobit nepřiměřené ztráty, průměrný věk ukrajinských vojáků, který se v průběhu času zvýšil ze zhruba 32,5 roku na 43 let, poskytuje konkrétní důkazy, že Ukrajina v průběhu války utrpěla katastrofální ztráty.

Ze statistického hlediska tento obrovský nárůst průměrného věku lépe odpovídá číslům úmrtí plukovníka Macgregora než těm, o kterých běžně informují západní média. Pouze s velmi vysokým počtem mrtvých nebo trvale zraněných můžete dosáhnout tak velkého zvýšení průměrného věku ukrajinských vojáků v aktivní službě.

Dalším zlověstným trendem, který zdůrazňuje zoufalství vlády prezidenta Zelenského, je plán radikálně zvýšit počet žen sloužících v armádě, a to navzdory skutečnosti, že ženy jsou ve srovnání s muži ve vážném znevýhodnění, pokud jde o boj zblízka.

Pak tu máme příběhy, které popisují, že průměrná délka života na frontových liniích v Bachmutu je několik hodin a špatně vycvičení ukrajinští vojáci byli hnáni do boje. Takových příběhů je nespočet, zejména v nezávislých nebo nezápadních médiích.

V kombinaci se všemi ostatními známkami to dává silný důkaz, že čísla plukovníka Macgregora jsou nejen věrohodná, ale také pomáhají vysvětlit, proč akce ukrajinské vlády vypadají stále zoufaleji.

Plukovník Macgregor si samozřejmě uvědomuje, že přijít s přesnými čísly obětí uprostřed války je extrémně těžké, a že jeho odhady se mohou lišit o mnoho tisíc.

Vzhledem k pádným důkazům, že Ukrajina trpí ztrátami, které ničí zemi, jsou řeči o patové situaci, natož o úspěšných ofenzivních operacích se získáváním území, spíše o záchraně tváře než o reálné šanci, že se Ukrajina vyhne ztrátě.

Plukovním Macgregor si myslí, že jedinou morální cestou vpřed pro Spojené státy je říci prezidentu Zelenskému, že už dávno nastal čas žádat o mír a že musí přijmout neutralitu a ztrátu regionů, které se v roce 2014 odtrhly od Ukrajiny….