Jedna země za druhou nyní výrazně urychluje nejen přijímání digitálních identit, ale také zavádění digitální měny centrální banky – CBDC. Mnohé země aktuálně prochází testovacím režimem, další již CBDC aktivně rozjely, jiné jsou poněkud pozadu.
V rámci Evropy, která je do značné míry ve znamení eura, se ECB chystá představit digitální euro i pro maloobchod během příštího roku, což je – jistě ne náhodou – ve stejnou dobu jako vydávání prvních digitálních identit EU, které mají být průběžně propojeny s digitální peněženkou.
Přípravná fáze pro přijetí digitálního eura byla oficiálně odstartována na začátku tohoto měsíce.
Země EU, které nejsou v eurozóně, buď přijímají vlastní digitální měnu (zde je nejdál Švédsko, kde již probíhá pilotní projekt digitální koruny) nebo se chystají přestoupit na euro – a to rovnou v době, kdy již bude platit jeho digitální podoba.
Lze předpokládat, že právě k tomu přistoupí i naše plně lokajská vláda, která o euru hovoří stále častěji.
Výjimkou v rámci EU je z nějakého (pro mne zatím neznámého) důvodu pouze Dánsko, které má od doby vstupu do EU dohodu, že euro přijímat nemusí – a na druhou stranu také odstoupilo od jakéhokoli přijímání digitální měny, včetně jejího testování.
Pokud se podíváme mimo eurozónu a zůstaneme na západě Evropy, pak všechny země již digitální měnu minimálně testují. Výjimkou je Švýcarsko, které nyní bez jakéhokoli testování připravuje zavedení digitálního franku. Ten bude představen v prosinci.
Původně se jednalo pouze o pilotní projekt pro šest bank, který má usnadnit transakce mezi švýcarskými finančními institucemi a centrální bankou.
Švýcarsko je tak průkopníkem v oblasti digitálních peněz, které se používají nejen v testovacím prostředí, ale také na reálném finančním trhu. V červnu 2024 pak Švýcarská národní banka rozhodne o dalším postupu, pokud jde o digitální peníze.
Zároveň se zavedením CBDC dochází k potlačování hotovosti. To jsme názorně viděli například v Nigérii, kde lidé odmítali přijmout e-nairo, proto byl výrazně omezen výběr hotovosti.
Ovšem i další země přiznávají, že počítají s postupným útlumem – a později i ukončením – hotovosti. Nejinak je tomu v případě ECB.
Člen Výkonné rady ECB Fabio Panetta v roce 2022 otevřeně připustil, že digitální euro by mělo konkurovat hotovosti.
Prezidentka ECB Christine Lagardeová také před rokem prohlásila, že je nezbytné, aby digitální euro získalo status zákonného platidla, a že povinnost přijmout jej musí jít nad rámec hotovosti.
Zavádění CBDC má tedy vést k ukončení hotovosti. I proto je nutné hotovost stále v maximální míře používat…
to by skončilo vše, bez hotovosti nemá nikdo šanci přežít
to je také jejich plán
satanský plán
https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/sokujici-praktiky-odhaleny-v-polske-tovarne-dr-oetker/
Švýcarsko bez papírků tzv. peníze je utopie .-)))
Zaujímavé sledovať ako ľudia panikária že tí čo riadia finančný systém ho chcú zmeniť na pre nich zrejme optimalnejší, ale to že existujú kryptomeny ako jediná alternatíva tomu systému už bežne ľudia neriešia takmer vôbec. Ak teda nechcete CBDC a ani kryptomeny tak ponúknite nejakú alternatívu a prestante šíriť len paniku.
Nejde o paniku. CBDC prostě není potřeba, proč něco takového zavádět?
Virtualizace nezachrání hroutící se světový finanční systém. Pouze ho chabě překryje zdáním řešení.
Relevantní otázka zní: „Kdo zaplatí strmě rostoucí státní dluhy?“ Například USA má aktuálně státní dluh ve výši zhruba 33,7 bilionů, tj. 33,7×10^12 dolarů.
Jestli budou dolary papírové, či digitální, je jedno, digitalizací se dluh nezmění. Ledaže by digitalizace legalizovala krádeže z privátních a korporátních kont. Nebo bylo vyhlášeno jubileum, což znamená vznik nedobytných pohledávek.
Proto se například Čína a Rusko každoročně zbavují svých akrtiv denominovaných v dolarech.