Profesor z WEF říká, že rodiče budou brzy potřebovat licenci, aby mohli vychovávat své vlastní děti

Stane se odebírání dětí „špatně smýšlejícím“ rodičům realitou? Už dlouho tomu vše nasvědčuje. Příkladem mohl být norský Barnevernet, který často odebírá děti pečlivým rodičům jen na základě jejich názorů.

Problém je, že tito rodiče neodpovídají představám této instituce, v jejímž vedení – jak se před časem ukázalo – po dlouhé roky působil pedofil.

Podobné „manýry“ již můžeme vidět i v některých dalších pokrokových zemích. Vyhlášené je tím například Německo, které sice nikdy neodebere dítě rodině džihádistů, ale neváhá je odebrat slušným německým rodinám či třeba matce, na kterou je dítě příliš fixováno.

Dítě by mělo v novém světě patřit společnosti, která by jej měla vychovávat k obrazu svému, jak například i u nás propagovala jistá skupina sponzorovaná státem.

Že nejde o ojedinělé excesy, ale pravděpodobnou součást agendy, potvrzuje i jistý profesor, který je angažovaný ve světovém ekonomickém fóru (WEF).

Profesor Světového ekonomického fóra prohlásil, že rodiče budou brzy muset získat licenci od vlády, aby mohli vychovávat své vlastní děti.

Podle Connora Kianpoura z University of Colorado Boulder financované WEF budou muset rodiče před udělením licence prokázat, že akceptují pedofilní a transgender agendu elit.

Ve svém dokumentu s titulkem „Děti nejsou v pořádku: Rozšíření role státu v rodičovství “ představitel WEF tvrdí, že primární odpovědnost za výchovu dětí by měla převzít vláda.

To by nemělo představovat žádné problémy, protože biologičtí rodiče nemají žádné právo vychovávat své vlastní děti, směle tvrdí v článku publikovaném v Journal of Ethics & Social Philosophy .

„Jednotlivci nemají právo vychovávat své biologické děti, ani nemají žádné zájmy dostatečně závažné, aby ospravedlnili právo vychovávat děti obecně,“ říká Kianpour.

„Protože tato práva neexistují, nelze říci, že by je regulované rodičovské politiky ohrožovaly.“

„Protože rodič nemá právo vychovávat své vlastní děti, pak stát nepotřebuje žádné zvláštní zdůvodnění k zavedení a vymáhání rodičovského licenčního schématu,“ říká.

Stručně řečeno, podle názoru Kianpoura by rodiče, kteří nezískají souhlas vlády, čelili tomu, že stát unese jejich děti.

Pro získání licence od vlády na výchovu dětí si Kianpour představuje řadu požadavků, včetně testování, aby se zjistilo, zda potenciální držitelé licence mají vládou schválené názory na řadu problémů.

„Někteří jedinci nejsou způsobilí vychovávat děti, protože jsou netolerantní k určitému prostředí a způsobu života,“ píše.

Zejména nezpochybnitelnou podporu transsexuality a homosexuality považuje za nezbytný předpoklad pro to, aby mohl být kdokoli rodič.

„Silně homofobní jedinci nejsou vhodní k výchově dětí,“ tvrdí Kianpour a tvrdí, že rasisté, sexisté a další, kteří jsou netolerantní, by měli být všichni vyřazeni jako rodiče prostřednictvím hledisek a rodičovských licencí.

Je ironií, že Kianpourova slova dokazují, že je fanatik, který je objektivně netolerantní vůči křesťanům, muslimům, ortodoxním Židům a miliardám lidí po celém světě, kteří nesdílejí jeho okrajové názory na homosexualitu.

Je také netolerantní k lidem, kteří by mohli být přidruženi k nejmenovaným organizacím, které by nám daly důvod se domnívat, že jsou netolerantně netolerantní, a proto nemohou být rodiči.

Aby bylo možné určit, zda by rodiče mohli vychovávat své vlastní děti, Kianpour tvrdí, že vládní úředníci by měli vytvořit „standardy“ pro rodičovskou kompetenci.

Vláda by pak vyhodnotila, zda konkrétní jedinci splňují tyto normy a zabránila těm, kteří tyto normy nesplňují, vychovávat děti.

Kimberly Ellsová, která prosazuje prorodinnou politiku, zdůrazňuje důsledky a nebezpečí tohoto druhu eskalujícího extremismu.

„Pokud by se Kianpourovy myšlenky braly vážně, mohly by narušit fungování rodin a tím i fungování světa,“ napsala Ellsová.

Bohužel, i když to normálním lidem může znít nesrozumitelně, svět, který Kianpour obhajuje, je mnohem blíž, než by si většina přála.

„Nejsme vzdáleni světelné roky od toho, aby bylo něco takového uzákoněno,“ vysvětluje a poukazuje na nedávnou legislativu v liberálních státech USA, kde je podporována transagenda a operace pohlaví i u dětí.

„Ve skutečnosti je silná verze tohoto schématu již poháněna transgender aktivismem.“

Kianpour, který, jak se zdá, celý svůj dospělý život ždímal daňové poplatníky ve snaze získat tituly z institucí financovaných vládou, má odpudivé názory, které jsou jistě na okraji.

Jak však Ellsová naznačuje, budoucí doktorát je součástí širšího hnutí v rámci akademické sféry za delegitimizaci rodičovských práv a v konečném důsledku zničení rodiny.

Podobně argumentují i ​​další prominentnější totalitáři na akademické půdě. Profesor práv James Dwyer z William and Mary College například tvrdí, že „odhaluje“ rodičovská práva, zatímco tvrdí, že stát zcela převezme kontrolu.

„Důvod, proč existuje vztah rodič-dítě, je ten, že stát uděluje lidem legální rodičovství prostřednictvím svých zákonů o otcovství a mateřství,“ prohlásil Dwyer.

Odsun rodičů na vedlejší kolej přichází také s tím, jak stále více takzvaných „akademiků“ financovaných z daní obhajuje právo dětí na sex s dospělými.

Jak dokumentuje The Newman Report v roce 2020, tento ohavný postoj obhajující legalizaci znásilňování dětí je otevřeně šířen ve „výzkumu“ a novinách rostoucím počtem univerzitních osobností.

Ale nenechte se mýlit: Tito vyšinutí jedinci mohou být extrémně nebezpeční. Ve skutečnosti v celé historii lidstva měli lidé, kteří se snažili oddělit děti od rodičů, vždy zlé úmysly.

Ať už jsou motivováni perverzí jako Alfred Kinsey nebo totalitními impulsy jako Hitler, tito případní tyrani představují smrtelné nebezpečí pro děti, rodiny a civilizaci samotnou.

Kianpourovy nesmyslné bláboly jsou mocným důkazem toho, že je čas od základu přehodnotit financování groteskní frašky, která je moderní „akademickou sférou,“ od daňových poplatníků.

Bez stálého toku peněz, o které vlády okrádají  produktivní občany, by si totalitáři a podivíni usilující o přístup k dětem jiných museli najít produktivní způsob, jak se uživit. Nyní by to pomohlo ochránit společnost a děti.

Ken Ham, zakladatel a generální ředitel společnosti Answers In Genesis, ve svém článku „Kdo vlastní děti?“ napsal:

Kdo „vlastní“ děti – rodiče nebo vláda? V dnešní době mnoho lidí, kteří jsou zapojeni do západní vlády, věří, že je to vláda, kdo vlastní děti. Mnozí se domnívají, že vědí, co je pro děti nejlepší, a myslí si, že by měli diktovat, co se děti učí – a rodiče jsou jen v cestě k dosažení cílů státu.

Tolik zpráva z USA.

Na závěr připomínám, že stejné názory se razí také v Evropě. Dokonce i u nás financovala vláda z vašich daní podobnou  protirodinnou propagandu.

Šlo o akce jakési šílené neziskovky, která tvrdí, že děti by měly být vychovávány kolektivně a mateřství by měla být jen placená práce. Žena by měla podle nich dítě po porodu odevzdat k výchově státu.