Kvůli těžbě kobaltu pro baterie elektromobilů BMW a Renault došlo k otravě pitné vody v okolí dolu

Zelení fanatici, kteří požadují plnou elektromobilitu, se při prosazování této politiky odvolávají na ekologii a neexistující změnu klimatu způsobenou člověkem.

Jedním z požadavků Green dealu je také plná elektromobilita – v Evropě do roku 2035. Auta na fosilní paliva tak musí být během příštích cca 11 let postupně vyměněna za elektromobily, což znamená, že bude zapotřebí i víc baterií.

A to nepůjde zdaleka jen o baterie pro elektromobily (včetně autobusů), ale pro všechny další stroje, u kterých se nyní využívají k jejich provozu fosilní paliva (např. sekačky a různé zemědělské stroje).

Poptávka po komponentech pro baterie tedy logicky poroste. A k poptávaným tudíž patří také kobalt. Obrázky některých dolů v oblasti subsaharské Afriky, kde pracují i malé děti, jste již určitě viděli.

Ale i na severu kontinentu – v Maroku, je důl, odkud berou evropské automobilky kobalt pro výrobu baterií. A i zde jsou podmínky pracovníků tristní, přičemž důsledky těžby jsou znát i u obyvatel, kteří žijí v oblasti poblíž dolu.

Většina je totiž přiotrávena arsenem. A pokud se něco nezmění, zřejmě dopadnou jako svého času Napoleon. Nicméně hlavní je, že výroba elektromobilů může pokračovat přesně tak, jak plánují klimatičtí šílenci, kteří mají neustále plnou hubu ekologie…

Novou vodou na mlýn kritiků Green dealu jsou nyní zprávy o skutečném ekologickém skandálu v kobaltovém dole v Maroku. Známé korporace jako BMW nebo Renault odtud získávají významnou část suroviny, kterou potřebují pro výrobu baterií.

V případě německé automobilky je to prý kolem 20 procent.

V létě 2020 podepsalo BMW smlouvu v hodnotě 100 milionů eur s těžební společností Managem, ve které má podíl i marocká královská rodina. Kromě dodávky kobaltu v odpovídající hodnotě je jednou ze základních součástí dohody také dodržování mezinárodně uznávaných pracovních a ekologických norem.

Vzhledem k tomu, že na začátku letošního roku vstoupil v platnost zákon o dodavatelských řetězcích, je nyní mnichovská společnost také zodpovědná za dodržování předpisů v oblasti životního prostředí ze strany svých dodavatelů, v tomto případě v kobaltovém dole v Bou Azzer na úpatí pohoří Anti-Atlas.

Jak mimo jiné uvedly WDR a NDR, byl nyní odhalen ekologický skandál, jehož rozsah zatím nelze předvídat v plném rozsahu. Vzorky moči a vody odebrané na místě ukazují na masivní kontaminaci arsenem.

Wolf von Tümpling, vedoucí oddělení Helmholtzova centra pro výzkum životního prostředí v Magdeburgu, analyzoval vzorky v Lavoru a dospěl k závěru: „Koncentrace je přemrštěně vysoká a představuje nebezpečí. A rozhodně platí, že je třeba jednat.“

„Přemrštěně vysoká“ v tomto případě znamená 18 000 mikrogramů arsenu na litr vody. Limit stanovený WHO pro pitnou vodu je 10 mikrogramů na litr. Arsen zjištěný ve vzorcích pochází z dolu Bou Azzer a je vedlejším produktem těžby kobaltu.

Zjevný nedostatek dodržování ekologických norem však není jediným problémem, který BMW stále častěji způsobuje problémy. V rozhovorech s bývalými i současnými horníky bylo také odhaleno masivní porušování lidských práv.

Společnost Managem například neproškolila své zaměstnance v zacházení s nebezpečnými látkami ani nezajistila vhodné ochranné prostředky. Kromě toho byly pracovníkům nabízeny pouze smlouvy s extrémně krátkou dobou trvání, což zjevně znamená, že se společnost Managem chce vyhnout povinnosti platit příspěvky na sociální zabezpečení.

A co na tato závažná obvinění říkají ti, kterých se to týká? Managem se odvolává na mezinárodní standardy pro lidská práva a ochranu životního prostředí a tvrdí, že jsou dodržovány samotnou skupinou i jejími subdodavateli. Společnost se však odmítla k obviněním konkrétně vyjádřit.

Ani z Mnichova není v takových případech slyšet o moc víc než obvyklé fráze. Společnost je v kontaktu s Managemem, vyžádala si rozsáhlou dokumentaci a v případě potřeby přijme „okamžitá protiopatření,“ uvedl mluvčí BMW.

Z prohlášení není jasné, jak tato protiopatření vypadají…