Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder nyní odhaluje, že Bílý dům „nedovolil“ Volodymyru Zelenskému souhlasit s kompromisy, které Rusko požadovalo k ukončení vojenské ofenzívy v březnu 2022. Mírová jednání se tak podle Schrödera, který se jednání sám účastnil, stala spíše divadlem.
V rozhovoru, který v pátek zveřejnil německý deník Berliner Zeitung, Schröder říká, že byl požádán, aby pomohl zprostředkovat mírová jednání mezi ukrajinskými a ruskými představiteli v Istanbulu v březnu 2022.
Řekl, že zatímco zástupci ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jsou otevřeni ústupkům v tak klíčových otázkách, jako je zřeknutí se pokusů o vstup do NATO, „Ukrajinci nesouhlasili s mírem, protože jim to nebylo umožněno. Nejdřív se museli zeptat Američanů na všechno, o čem diskutovali.“
Ruští představitelé opakovaně tvrdili, že Spojené státy a další západní země tlačily na Zelenského vládu, aby odmítla souhlasit s mírovou dohodou. Schröder toto tvrzení v rozhovoru pro Berliner Zeitung v podstatě potvrdil.
„Můj dojem: Nic se nemohlo stát, protože o všem ostatním se rozhodlo ve Washingtonu,“ řekl v rozhovoru.
Bývalý kancléř označil strategii Washingtonu za „fatální“ a uvedl, že vedla k užším vazbám mezi Ruskem a Čínou.
„Američané si myslí, že mohou Rusy udržet na uzdě,“ řekl Schröder.
„Nyní se však dva hráči, Čína a Rusko, kteří čelí odporu Spojených států, spojují. Američané věří, že jsou dostatečně silní na to, aby udrželi obě strany na uzdě. Podle mého skromného názoru je to chyba. Jen se podívejte, jak je nyní americká politika opotřebovaná. Podívejte se na chaos v Kongresu.“
„Spojenci Washingtonu v západní Evropě selhali v tom, že se nechopili příležitosti a v březnu 2022 netlačili na mír,“ řekl Schröder. Dodal, že Volodymyr Zelenskyj byl tehdy otevřený kompromisu ohledně Krymu a separatistických území Donbasu.
Od té doby byly zabity stovky tisíc vojáků, protože západní vojenská pomoc konflikt prodlužuje. Putin začátkem tohoto měsíce odhadl, že samotná ukrajinská strana ztratila více než 90 000 vojáků v neúspěšné protiofenzívě, která začala v červnu, zatímco Rusko je ohledně svých vlastních ztrát zdrženlivé.
„Dodávky zbraní nejsou trvalým řešením, ale nikdo o tom nechce diskutovat,“ řekl Schröder.
„Všichni jsou zavření ve svých zákopech. Ale kolik lidí ještě musí zemřít? Je to trochu jako na Blízkém východě. Kdo jsou oběti na jedné straně a kdo na druhé? Chudí lidé, kteří ztrácejí své děti.“
Schröder věří, že pouze francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz mohou oživit mírové rozhovory ve východní Evropě.
„Scholz a Macron by měli skutečně podporovat mírový proces na Ukrajině, protože to není jen americká otázka, ale především evropská otázka,“ řekl.
„Proč Scholz a Macron nespojili dodávky zbraní s nabídkou rozhovoru? Macron a Scholz jsou jediní, kdo může mluvit s Putinem,“ dodal Schröder.
Posledný ako-tak normálny /pokiaľ ide o politiku/ nemecký kancelár. Aj keď o jeho promiskuitnom živote by sa dali popísať hory papiera. Škoda,že krutého fašistického diktátora, likvidátora Juhoslávie a dovŕšiteľa Hitlerových plánov Kohla sa nikto nikdy nepokúsil zabiť…
Schröder je jediným německým politikem který na Rusko pohlížel s respektem. Ostatní včetně Frau Merkel na něj pohlížejí optikou nacistů – zaostalá země se zaostalými lidmi. A přesně tak na Rusko pohlíží celý vyspělý Západ v čele s USA. Ale tohle končí – Putin a Si jdou svojí cestou a ač jsem člověk žijící v Evropě, tak jsem rád, že ta Západní sebranka půjde k čertu.
Putin nevrazdi Ukrajinske civilisty a nebombarduje mesta, jako to bezne delaji Americani a Anglicani. Povazuje Ukrajince za bratry, ne ale ukrajinske fasisty jako napr. banderovce. Mam ale takovy dojem, ze dela umyslne malo proti ozbrojovani Ukrajiny, klidne by mohl prijezd zbrani trvale bombardovat, ale nejspise nechce. Myslim si, ze s Cinou a Indii chteji ziskat cas a ze se vyzbrojuji na plne obratky, nebot 3 SW zapad chce a 3. SW bude. A kybych byl Cinsky prezident, vedel bych ze USA chce Cinu rozbit a ze svetovy mit s USA a Anglii neni mozny. Nedovedu si predtavit, ze by Indiie milovala Anglii. Stryce mi zabili Nemci, teta zemzela v KZ a vsichni pribuzni byli zavrazdeni Anglicany a Americany 1945, kdyz bombardovali Prahu. A i kdyz je to uz 78 let, mam stale pred ocima rozbombardovanou Parizskou ulici, kde staly jen zbytky celnich fasad domu a obyvatele, na ktere spadly podlahy poschodi, nemeli nejmensi sanci. A nikdy to tem lumpum neprominu (taky ale uz nemam moc casu).