Globální oteplování? 4000 let staré lovecké zbraně objevené v norských ledovcích

Klimatičtí alarmisté zcela zamlčují fakt, že klima se po celá tisíciletí měnilo a země si v průběhu času prošla jak dobami ledovými, tak obdobím, kdy bylo nezvykle teplo.

Také v Evropě máme již poměrně hodně důkazů o tom, že například v Grónsku se běžně pěstovalo obilí a oblasti dnes mírného pásma kontinentu spadaly pod pásmo subtropické.

Právě nálezy z dob dávno minulých, nám ukazují, že Evropa i při velmi řídkém osídlení lidmi, kteří produkovali mnohem méně CO2 než dnes, měla svá období nezvyklého oteplení.

Pomineme-li fakt, že každé období oteplení bylo v historii lidstva také obdobím prosperity, takže by případné oteplování planetě nijak neuškodilo (na rozdíl od ochlazování a další doby ledové), na základě informací z dob dávno minulých je jasné, že vliv na oteplování mají úplně jiné faktory než lidská činnost  – jako například sluneční aktivita.

V norských ledovcích byly nyní nalezeny další důkazy, že na nyní zmrzlém území, které začíná odtávat, byla v minulosti  krajina plná zvěře…

Na dalekém severu archeologové ze skupiny „Tajemství ledu“ objevili tisíc let starý šíp a kopí. Tající led na hoře Lauvhøe uvolnil poklady v srpnu.

Klimatologové tvrdí, že nikdy nebylo ani zdaleka tak teplo jako dnes. Červenec 2023 je podle nich dokonce „nejteplejší za posledních 120 000 let.“ Je to možné?

Ne, protože také v Alpách byly nalezeny kmeny stromů a stopy osídlení, které se objevily po několika tisíciletích pod ledovci. Ukazují, že v dobách rozšíření zemědělství asi před 12 000 lety bylo mnohem tepleji než dnes a stromořadí ve vysokých horách bylo mnohem vyšší.

Kromě švýcarských a rakouských Alp má nejvyšší hory Evropy také Norsko – dokonce zde bylo vynalezeno lyžování.

Až dva a půl kilometru vysoké pohoří Jotunheimen, kde se Lauvhøe nachází, bylo vědcům známo jako místo, kde byly nalezeny zmrzlé dřevěné zbraně. Již bylo objeveno 4 000 objektů z 66 lokalit.

V ledu byly dosud nalezeny pouze lidské pozůstatky ze starověku nebo středověku. Starověký šíp z doby před indoevropskou imigrací je proto senzací.

Jací lidé mohli zbraně udělat? Kopí s ostrým hrotem nalezené ve stejné oblasti je „pouze“ asi 3 300 let staré, ale pravděpodobně nebylo vytesáno severogermánskými kmeny, které přišly do Skandinávie o něco později.

Vědci mají podezření, že šíp byl vystřelen před asi 4000 lety na soby, kteří uprostřed léta prchali z míst na okraji horského ledu. Šíp pravděpodobně minul cíl a dopadl do ledu, kde byl trvale uchován po odeznění teplé fáze.

Klimaalarmista nyní může tvrdit, že odkrytí dřevěných zbraní je znamením, že ledovce konečně tají. Vůbec ne: Je docela dobře možné, že šípy a kopí byly odkryty již v římském teplém období kolem narození Ježíše nebo v horkém vrcholném středověku kolem roku 1200. Jen je tehdy prostě nikdo nenašel.

Vzhledem k tomu, že od roku 1850 máme přirozenou teplou fázi, je dnes ve vysokých nadmořských výškách méně ledu než tehdy. Nicméně tvrzení, že všechny ledovce na světě tají, jsou falešná: v „ledovcovém národním parku“ USA a Kanady nebo v Grónsku již ledovce opět rostou.

V americkém národním parku byla tato skutečnost dokonce obzvláště trapná, protože administrativa už léta vylepovala tabule s panickými zprávami o úbytku ledovců. Když si uvědomili, že opak je pravdou, propagační tabule diskrétně zmizely.