Film z Dánska 18. století nesmí soutěžit o Oscary, je v něm příliš mnoho bělochů, čímž nesplňuje rasové kvóty (video)

Již před časem jste si zde mohli přečíst informaci o tom, že pro další ročníky Oscarů jsou již určena velmi přísná pravidla, podle kterých musí být v každém soutěžním filmu „pestré“ rasové zastoupení a měly by se zde objevit i nějaké ty LGBTQI postavy.

Výčet „woke“ kritérií je poměrně dlouhý a přesně stanovuje maximální povolený počet bělochů (zejména je omezen počet bílých heterosexuálních mužů), přičemž i na samotné výrobě filmu se musí podílet „rozmanitý“ štáb.

Nový dánský historický film, který je kritiky velmi dobře oceňován, by zřejmě třeba před 10 a více lety aspiroval na nejvyšší ocenění za zahraniční film, ale nyní nemá nejmenší šanci se soutěže zúčastnit.

Jsou v něm totiž pouze běloši, přičemž ani argument, že v 18. století v Dánsku skutečně žili pouze běloši, rozhodně neobstojí. Ideologie je dnes totiž pro film mnohem důležitější než historická fakta.

Nejde tak nakonec i o to, aby byl vyvolán dojem, že v Evropa byla vždy multikulturní, jak se nám nyní někteří propagandisté snaží namluvit?

Prominentní dánský herec Mads Mikkelsen a oceňovaný filmař Nikolaj Arcel obhajovali nedostatek rozmanitosti ve svém nejnovějším filmu, přičemž druhý jmenovaný tvrdil, že by bylo „trochu divné“ zahrnout herce z etnických menšin do produkce odehrávající se v Dánsku 18. století.

Hvězda a režisér filmu Země zaslíbená odpovídali na otázky položené během tiskové konference na filmovém festivalu v Benátkách, kde měl film premiéru na začátku tohoto měsíce.

Historické drama sleduje vojáka Ludviga Kahlena, kterého hraje Mikkelsen, který se v roce 1755 snaží obdělávat neúrodnou zemi Jutska v Dánsku, ale čelí nepřátelství majitele půdy Frederika De Schinkela, který Kahlenovu přítomnost nevítá.

Nejmenovaný dánský novinář se dvojice zeptal, co si myslí o nedostatku rozmanitosti ve filmu vzhledem k výhradně severskému obsazení a zda se obávají, že film bude mít potíže splnit nové standardy pro inkluzi zavedené Akademií filmového umění a věd, aby byl způsobilý pro kategorii Oscarů za nejlepší film.

„Pokud to není z uměleckých důvodů, ale kvůli nedostatku rozmanitosti, nemůže tento film v této soutěži soutěžit. Znepokojuje vás to?“ zeptal se novinář, na což Mikkelsen pohotově odpověděl: „A vás?“

Novinář narazil na jihokorejský film „Parazit,“ který se stal prvním cizojazyčným filmem, který kdy získal cenu za nejlepší film v roce 2020, jako příklad jiného filmu, který postrádal rozmanitost, ale byl považován za způsobilý pro tuto kategorii kvůli svému jihokorejskému původu.

K uvedenému jen připomínám, že pevné rasové kvóty byly pro Oscary stanoveny teprve v loňském roce (dřív sice také existovaly, ale filmy nebyly v tomto ohledu nijak striktně kontrolovány), přičemž přísné podmínky mají platit pro Oscary 2024.

Pak se zeptal na jejich názor na to, že celoseverské obsazení nebude způsobilé.

Režisér Nikolaj Arcel trval na tom, že film se zaměřil na autenticitu nad rozmanitostí.

„Za prvé, film se odehrává v Dánsku v roce 1750,“ řekl Arcel. „Máme velkou zápletku o barevné dívce, která je vystavena rasismu. Bylo velmi vzácné mít barevné lidi v Dánsku v 18.století, tehdy tam nebyl téměř nikdo.

Byla v té době pravděpodobně jediná v celém Dánsku,“ dodal.

Filmař uvedl, že splnění nových pokynů pro rozmanitost stanovených Hollywoodem nebylo zvažováno.

„Nebyla to myšlenka v naší mysli. Myslím, že by to bylo trochu divné. Je to jen historický film, který ukazuje, jak to bylo v roce 1750,“ vysvětlil.

Na závěr jen připomínám, že také Švédové nedávno natočili výpravný seriál z historie Švédska. Nicméně tam filmaři nakonec rasové kvóty dodrželi, takže některé záběry nevypadají jako Skandinávie v době Vikingů, ale spíš jako středověká Afrika či Orient…