Irský žoldák: „Frontová linie na Ukrajině je čistý horor, genocida a masakr“ (video)

Mezinárodní korespondent Sky News John Sparks hovořil s irským dobrovolníkem Rhysem Byrneem, který již 17 měsíců bojuje v první linii na východní Ukrajině a nyní opouští Ukrajinu, protože byl svědkem zvěrstev. Byrne popsal boje, kterých byl svědkem, jako „otřesné“.

„Na ‚nulové čáře‘ je to strašné. Je to prostě genocida. Je to masakr,“ řekl Rhys Byrne s krycím jménem „Rambo“, 28letý rodák z Dublinu. Byrne bojoval za 59. brigádu ukrajinské teritoriální armády, kde obsluhoval těžký kulomet.

„Všude jsou mrtví lidé. Mrtví Rusové, mrtví Ukrajinci… největší problém, který máme, když jdeme do zákopů, je, že musíme zakopávat o všechna těla, která tam už jsou – takové věci vás opravdu pronásledují.“

Byrne a další dobrovolník se rozhodli opustit Ukrajinu poté, co přišla „poslední kapka.“ To byl moment, kdy málem přišli o život: střetnutí s ruským tankem.

„Bylo nám řečeno, že existuje ruská zákopová linie a naším úkolem bylo dostat se do zákopů, vyčistit je a udržet je, dokud nepřijdou pomocníci, a pak se můžeme vrátit.“

Byrne řekl, že jeho jednotka, kterou tvořilo 40 Ukrajinců, Američanů a Britů, byla převezena do oblasti poblíž frontové linie neboli „nulové linie“, kde nebyly žádné protiletecké kryty ani drony. Několik ukrajinských tanků odjelo a nechalo je bez podpory.

Když viděli přibližovat se další tank, předpokládali, že jde o přátelský tank, ale byl to ruský tank, který zahájil palbu na jejich pozici.

„Ti, kteří přežili, se schovali v lese,“ říká Sparks. Incident dokumentují Irovy dramatické záběry z kamery, kterou měl na těle.

Dobrovolníky zachránil ukrajinský pick-up Humvee pod palbou, když je nepřátelský tank začal pronásledovat. 

„Náhle se tank doslova vynořil a začal nás pronásledovat. Je to děsivé, když se k vám blíží velký T-72 a vy sedíte v pickupu Humvee. Ano, je to jako horký nůž máslem, skončil jsi.  Takže jsme znovu všichni křičeli, jeďte Humvee, jeďte Humvee….“

Byrne viděl nad jejich hlavami letět ruský granát. „Už bychom neměli být naživu. Chci říct, byli jsme smrti blíž než blízko, bylo to blíž než blízko… bylo to opravdu....strašné.“

Sparks mluvil s Byrneem v mezinárodním dobrovolnickém útulku provozovaném novozélandským pastorem Owenem Panomou, který útulek popsal jako „zdroj podpory.“

„Mnoho dobrovolníků je pronásledováno tím, čím si prošli,“ říká pastor. „Křičí ze spaní. V noci jdete na záchod, ptáte se: „jste v pořádku?“ a kluci se probudí. Víte, oni si neuvědomují, co dělají. Možná si neuvědomují, co vlastně dělají, protože tady je ticho, venku ne.“