Nejvyšší radioaktivita byla naměřená v Polsku, jinde bylo zvýšení menší

Již týden se vedou debaty o tom, zda byla v muničním skladu v ukrajinském městě Chmelnickij uskladněna munice s ochuzeným uranem, jejíž dodání nedávno deklarovala Velká Británie. Samotný charakter výbuchu naznačoval, že obyčejná munice v tomto skladu zřejmě nebyla.

Snaha zjistit, jaká je radioaktivita v dalších evropských zemích, byla logická. A v prvních dnech po výbuchu jsme skutečně měli možnost zaznamenat mírné zvýšení radioaktivity v okolních zemích, ale podle všeho ne až tak tragické.

Web, který zaznamenává radioaktivitu pro celou EU, je od nehody mimo provoz, ale informace lze zjistit i z mnoha jiných zdrojů, přičemž i na zdrojích EU lze nakonec funkční web s informacemi o radioaktivitě najít. Hlavní informační web však nefunguje.

Možná někdo podotkne, že to je náhoda nebo technická závada. Každopádně jedna z online map Evropské unie, která informuje občany o možném nebezpečí radioaktivního záření, je už pár dní mimo provoz.

13. května došlo v Chmelnickém k obrovskému výbuchu, po kterém byla lokálně naměřena radiace na pozadí až o 40 procent vyšší. Po intenzivním výzkumu lze potvrdit, že radiace v Polsku se zdvojnásobila.

To, že uranová munice vybuchla v Chmelnickém, je veřejným tajemstvím. Nikdo to nechce ze západní strany potvrdit. Pohádka o zničeném skladu pohonných hmot se spíše šíří jen mezi novinářskými kruhy loajálními k systému. Zároveň jsou zaznamenávány zvýšené úrovně radiace. 

Na první pohled nejsou nijak dramatické. Přirozená radiace pozadí v oblasti obce Chmelnyckij se kolem výbuchu zvýšila o 40 procent. Výrazně vyšší nárůst byl zaznamenán o dva dny později v polském Lublinu. Tam hodnoty bismutu, který je produktem rozpadu uranu, prudce vzrostly. Lublin měl být po výbuchu po větru.

Oficiální orgány popírají, že by uranový prach z uranové munice mohl vést k ohrožení zdraví lidí. Německé úřady oznámily, že žádné nebezpečí z uranové munice nehrozí. Doslova: „žádná významná radiační zátěž obyvatelstva“. 

Weltwoche zveřejnil krátký text a obviňuje úřad ze lži, protože nebezpečí nepochází z radioaktivního záření, ale z vysoké toxicity látky. Irák a válka v Jugoslávii ukázaly, že jsou možné masivní důsledky pro životní prostředí a lidské zdraví.

V této souvislosti je zajímavé, že monitorovací místo Evropské unie, které má poskytovat informace o zvýšené radiaci, nyní vždy ukazuje pouze „načítání dat“. Stránka neposkytuje žádná data – a údajně tak činí již několik dní. Potvrdit to lze alespoň k 21. květnu.

Existují další stránky, které zpřístupňují informace ze sítě měřicích stanic online. Ukrajinský web „Saveecobot“ údajně zobrazuje aktuální informace, ale pouze z Ukrajiny a Běloruska. Chmelnickyj tam stále vykazuje mírně zvýšené hodnoty.

Je však třeba říci, že o něco více než přirozené radiační pozadí, které je tam obvyklé, nepředstavuje to ovšem dramatický nárůst. Nárůst je také zaznamenán pouze v jižní části města a tam byl patrný již 1-2 dny před výbuchem, což je záhada.

Tato mapa zatím nemůže být použita k prokázání teorie jiných médií, že došlo ke zvýšení radiace po větru v přímé cestě do Lublinu). Žádná jiná stanice v blízkosti přímé čáry na Saveecobot nevykazuje významný nárůst.

Po nějakém tom hledání bylo nakonec možné na serveru EU najít mapové zobrazení, které funguje velmi dobře.

Tato mapa ukázala, že ačkoli na Ukrajině nedošlo k žádným významným změnám naměřených hodnot, zvýšené hodnoty byly zaznamenány na každé měřicí stanici na polských hranicích v regionu – až do Varšavy.

Nejvyšší bod je vidět 18. května, následovaný neobvyklým bodem kolem 15. května. Hodnoty nejsou extrémní, ale jsou znatelné a trvale jsou minimálně dvojnásobkem místní přirozené radiace pozadí. Závěr: muselo se tam stát něco, co neodpovídá normě. 

Gigantický výbuch se přesto nedá bagatelizovat – a významný byl fakt, že hasicí práce prováděli roboti.

Odborníci poukázali na to, že radioaktivita vycházející z ochuzeného uranu se skládá z alfa paprsků. 

„Dosah alfa záření z uranu je několik centimetrů ve vzduchu a několik milimetrů až zlomky milimetru v tělesné tkáni, v závislosti na hustotě,“ uvádí Wikipedia. 

V tomto ohledu je zajímavý přístup hledání produktů rozkladu uranu, které mohou být snadněji detekovatelné. Alfa zářičem je však také bizmut nalezený v Polsku.

O toxicitě uranového prachu, nezávisle na samotném záření:

Uran působí chemicky jako mnoho jiných těžkých kovů a jako jed poškozuje metabolismus vnitřních orgánů, především ledvin. Chemická toxicita je zvláště důležitá v prvních týdnech po absorpci velkého množství uranu.

Aby bylo možné posoudit zdravotní dopady uranu, je třeba rozlišit dva základní účinky:

• jako těžký kov má uran chemotoxický účinek podobný olovu nebo rtuti,
• jako radionuklid působí radiotoxicky, tj. uvolňuje ionizující záření.

Uranová munice sama o sobě způsobuje jen malé množství radiace. Produkty rozkladu však mohou vést k částečnému vystavení těla beta záření po delším kontaktu s kůží.

Uran se stává zdravotním rizikem zejména tehdy, když je absorbován, tedy když se dostane do lidského těla. To platí jak pro chemotoxické, tak pro radiotoxické účinky uranu. Začlenění může probíhat prostřednictvím:

• vstřebávání vzduchem, který dýcháme, do dýchacích cest (inhalace)
• vstřebávání vodou a potravou v trávicím traktu (požití)
• absorpcí otevřenými ranami (úrazy) přímo do těla (vnitřní expozice)

Pokud je uran vpuštěn do těla v rozpustné chemické formě, je vyloučen ledvinami během několika dní. Ledviny jsou cílovým orgánem pro chemicko-toxické poškození ve formě renální dysfunkce až po selhání ledvin…