Šéf globálních trhů v krachující Credit Suisse je genderově fluidní – tedy jeden den se cítí jako muž, jindy jako žena

Již v případě zkrachovalých amerických bank se ukázalo, že všechny bez rozdílu bezmezně podporovaly woke společnost – cpaly miliony dolarů do různých organizací typu BLM, LGBT apod. a velmi štědře financovaly i kampaně demokratických politiků.

V tomto ohledu zacházely uvedené banky skutečně až do extrému, nicméně jak se nyní ukázalo, LGBTQIA ideologie je velmi blízká i krachující švýcarské bance Credit Suisse.

Šéf globálních trhů této banky, kterou se podle posledních informací zřejmě nepodaří zachránit, je osoba, která by v časech poměrně nedávno minulých zřejmě neobsadila poměrně vysoký post ve světě financí, ale pobývala by v některé ze švýcarských psychiatrických léčeben.

Pips Bunce je biologický muž, který se ovšem občas převléká za ženu. Podle LGBTQI terminologie jde tedy o fluidní osobnost, přičemž oslovení „fluidních osob“ je různé – většinou podle toho, jak se v daný den identifikují.

Je známo, že v pokrokových zemích se může biologický muž dostat nejen do ženských sportů, věznic, na soutěže miss, může používat dámské toalety i šatny, ale může být označen i za TOP ženu roku.

Asi jako tento vrcholný zaměstnanec aktuálně krachující švýcarské banky, který byl na seznamu TOP 100 žen z oblasti byznysu. Nic na tom, že jinak je to biologický muž a dokonce se některé dny i jako muž údajně cítí. Ovšem jiné dny se cítí jako žena, podle čehož se i nalíčí a oblékne, jak můžete vidět na obrázcích i videu níže.

Úpadkem těchto „woke“ bank se nyní mnohem více rozkrývá západní společnost, která má tímto morálním bahnem velmi blízko k Římu těsně před jeho pádem.

Symbolicky se tak ukazují rozdíly západního „woke“ světa, který se ovšem při bližším pozorování soustředil již jen na anglosaské země, státy EU a Japonsko a několik málo dalších zemí, přičemž zbytek světa se snaží na Západě vládnoucí ideologii odolávat.

A to i přesto, že čelní světové organizace jako OSN, EU, WHO apod. jsou přímo v područí globálních elit, které tuto politiku prosazují.

Tyto rozdíly jsou patrné i na tom, jak dalece se začíná dotýkat krach amerických – a brzy nejspíš i evropských – bank Západu a zřejmě již ne tak silně zbytku světa, který se od Západu začal oddělovat.

Mx. Pips Bunce, director at @CreditSuisse, explains how authenticity and resilience have helped them on their own journey. pic.twitter.com/WlzlRjBpiy

— McKinsey & Company (@McKinsey) October 11, 2021

Zajímavý je však obzvlášť minimální dopad krize na Rusko, které bude paradoxně právě díky sankcím podle všeho od  přicházející krize do značné míry ochráněno. A zároveň pak i země jako Čína či Indie, které se začaly v poslední době od dolaru odklánět…

Ukazuje se, že sankce uvalené jménem zkorumpovaného, autoritářského režimu na Ukrajině mají na Rusko nakonec vliv tím, že ho izolují od bankovní krize, která se právě řízeně spustila na Západě:

Nejvyšší mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v úterý podle ruské státní agentury TASS řekl: „Náš bankovní systém má určité vazby na některé segmenty mezinárodního finančního systému, ale je většinou pod nezákonnými omezeními kolektivního Západu.“

A Peskov dodal: „Jsme do jisté míry pojištěni proti negativnímu dopadu krize, která se nyní rozvíjí v zámoří,“ což naznačuje, že věří, že Rusko na tom může být lépe než jiné země svázané se západním bankovním systémem.

Loni v únoru byl Rusku zakázán přístup k mezinárodní bankovní službě SWIFT.

Zákaz zpočátku způsobil chaos v ruské ekonomice a bankovním systému, kdy se  rubl zhroutil, když se miliony znepokojených Rusů pokusily vybrat své peníze z ruských bank. Navzdory počátečním zmatkům se však ruská měna nakonec odrazila na úroveň srovnatelnou s předválečnou úrovní, přičemž měna byla částečně podpořena schopností Moskvy pokračovat v prodeji své energie – i když se slevou – ochotným kupcům, jako je Indie a Čína.

Mezitím naše ceny energií zůstávají vysoké, což pomáhá držet ceny všeho zboží nahoře a ekonomiku dole.

Rusko má mnoho problémů, ale alespoň se nemusí obávat finanční krize způsobené tím druhem woke bláznů, kteří zkolabovali Silicon Valley Bank a Signature Bank.

Také Credit Suisse je na tom špatně a vypadá to, že bude následovat uvedené woke americké banky, navzdory nouzovému vyplacení 54 miliard dolarů od švýcarských daňových poplatníků.

Šéf globálních trhů banky Credit Suisse možná není ideální „queer člověk správné barvy pleti a imigrant první generace“ jako Jay Ersapah ze zkrachovalé americké SVB, ale do éřy korporátního ESG (udržitelnosti) se hodí vskutku perfektně: