Globalistická agenda: Tři roky „pandemie“ a donucovacích opatření, které měly za cíl otestovat ovladatelnost mas

Dosud asi nic jiného nepoukázalo nejen na manipulovatelnost mas, ale také na loutkovost a zkorumpovatelnost politiků a rádoby odborníků jako právě nedávno uplynulá „doba covidová.“

Právě v sobotu bylo třetí výročí započetí dlouho plánovaného – a podle všeho úspěšného – globalistického experimentu.

11. března 2020 se zásadně změnil svět. Právě v tento den Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila globální stav zdravotní nouze, pandemii koronaviru.

Reakce byly v mnoha zemích koordinované a – jak dnes již víme – předem dohodnuté s tím, že část loutek ve vládách i tzv. „odborníků“ moc dobře věděla, jaký je jejich skutečný úkol.

V některých zemích se zacházelo až do krajností, přesto si nechaly masy líbit prakticky cokoli, s čím vlády přišly, byť se jednalo o sebenesmyslnější nařízení.

Například v Indonésii si lidé, kteří neprokázali dostatek poslušnosti, museli za trest lehnout do rakve.

V Peru směli ženy a muži vycházet z domu střídavě – jeden den ženy, druhý muži….  Prezident to zdůvodnil tím, že je nutné zajistit, aby každý den bylo v ulicích méně lidí. Dny pro muže a pro ženy byly  údajně stanoveny proto, že obě pohlaví se cítila velmi přitahována a nebylo by možné udržet žádaný rozestup.

V Thajsku vláda dala sexuální tipy: pozice by měly být vybrány tak, aby se páry na sebe nedívaly. Fyzický kontakt by měl být samozřejmě omezen na minimum. A v Kanadě byl doporučen  pohlavní styk s rouškou, přičemž hlavní lékařka země podala i následující doporučení: „Nejméně riziková sexuální aktivita je ta, do které jste zapojeni pouze vy.“

Na druhou stranu, žádost úřadů v Dortmundu se zdá být oproti výše uvedeným téměř „normální“: návštěvníci jezera Phoenix museli chodit pouze ve směru hodinových ručiček. V opačném případě by nebyla dodržena pravidla vzdálenosti.

Základem pro takové a mnoho dalších covidových šíleností však nebyla tvrdá fakta a vědecká zjištění. Ilustruje to ohavný příklad z Velké Británie: britský politik James Bethell se nechal slyšet, že na začátku covidové krize se uvažovalo o tom, že by měly být všechny domácí kočky zabity, údajně aby nepřenášely covid.

Všechny právě popsané šílenosti mají něco společného: zasahují do lidské interakce a snaží se jí zabránit. Kromě údajné nebo skutečné nevědomosti byly k ospravedlnění covidového šílenství použity také výpočetní modely.

Jednalo se o počítačové simulace, které předpokládaly šíleně vysokou úmrtnost infikovaných, a proto byly všechny oproti realitě velmi přehnané. Násobek úmrtí „na Covid a s Covidem,“ byl uměle zvyšován tím, že se mezi úmrtí „s covidem“ započítávala i úmrtí z jakýchkoli jiných důvodů jen na základě mnohdy falešně pozitivního testu.

Díky falešným modelům a neméně falešným pozitivitám byla předpovídána apokalypsa neuvěřitelných rozměrů, nejeden covidista tvrdil, že budou ulice plné mrazáků s mrtvolami.

Kvůli těmto falešným hororovým předpovědím byly zavedeny lockdowny, ekonomiky byly trvale poškozeny, veřejný život byl uzavřen a školy byly uzavřeny, přičemž výuka probíhala online. V důsledku toho jsou nyní dětské psychiatrické léčebny po celém světě přeplněné kvůli psychologickým důsledkům této bezohledné donucovací politiky.

Po vyhlášení pandemie WHO následovala opravdová záplava rozporů, cílených dezinformací a vyložených lží ze strany systémových politiků, novinářů a takzvaných expertů, jak ukazuje zveřejnění souborů na Twitteru.

Například německý virolog Christian Drosten, jehož PCR testy se používaly v celé Evropě, na začátku krize vysvětloval, jak zbytečné by bylo nosit roušky. Krátce nato náhle otočil a lidem byly vnuceny zbytečné a škodlivé roušky, později dokonce ještě škodlivější prachové respirátory.

Lékaři, kteří vydali osvědčení o zproštění nošení roušek, jsou dodnes pronásledováni a stejně jako zločinci odsouzeni k absurdně vysokým trestům. A to navzdory skutečnosti, že pouze plnili svou lékařskou povinnost a chtěli chránit lidi před poškozením zdraví.

Stejný obrat jako Drosten udělal také Anthony Fauci. Svou „změnu názoru“ ospravedlnil tím, že roušky nebyly k dispozici, když prohlásil, že jsou zbytečné. Sotva jich byl dostatek, lidé v USA byli nuceni je také nosit.

To samo o sobě ukazuje, že Covid nikdy nebyl o zdraví. Za prvé, Covid je obchodní model navržený tak, aby vytáhl peníze z kapes daňových poplatníků, aby je nacpal do superbohatých.

Roušky, testy a očkování stály státy miliardy dolarů a přinesly ještě více moci a bohatství globalistickým korporátním a finančním magnátům. Nikdy předtím se tolik lidí nestalo miliardáři v tak krátkém čase.

Celkové bohatství amerických miliardářů vzrostlo z 2,9 bilionu dolarů v březnu 2020 na 4,7 bilionu dolarů v červenci 2021. Zejména ve farmaceutickém průmyslu někteří zaznamenávali rekordní zisky.

O tom, že v transakcích s farmaceutickými giganty nebylo vše v pořádku, svědčí například vyšetřování nákupu vakcín předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. S generálním ředitelem Pfizeru Albertem Bourlou se dohodla na miliardových nákupech  prostřednictvím  textových zpráv.

A to aniž by se komukoliv zodpovídala. Od té doby již nelze textové zprávy podle EU najít. „New York Times“ nyní zažaloval Evropskou komisi za zveřejnění textových zpráv.

A genové injekce? Ukázalo se, že jsou všechno, jen ne bezpečné a účinné. Nyní je jasné, že experimentální injekce mRNA poškodily zdraví či zabily mladé a zcela zdravé lidi.

V poslední době se objevuje stále více  „náhlých a neočekávaných“ úmrtí, zatímco systémová média vymýšlejí syndrom „náhlé dospělé smrti“ – nebo dokonce obviňují z neočekávaných úmrtí změnu klimatu, vejce, sladidla či cokoli jiného.

Nezávislým pozorovatelům a komentátorům covidových událostí je jasné, že genové injekce  jsou zodpovědné za enormní nadměrnou úmrtnost, která je nyní zaznamenána zejména v Evropě.

Inscenování covidové plandemie je však především třeba považovat za testovací balónek pro komplexní restrukturalizaci společnosti podle plánů Velkého resetu, jak to postuloval zakladatel a vůdce WEF Klaus Schwab ve své stejnojmenné knize.

Ruku v ruce s Agendou 2030 OSN a jejími takzvanými cíli udržitelnosti mají být lidé postupně zbavováni svého majetku a svobody.

Kromě cílené a záměrné destrukce ekonomik byly lockdowny také zkouškou toho, jak ochotně zmanipulované masy poslouchají příkazy politiků. Totéž platí pro škodlivé roušky, které plnily funkci náhubku a politici si je nasadili jen kvůli kamerám.

A kolik politiků bylo přistiženo v době lockdownu v restauraci, která měla být uzavřena? Kolik jich přistihli  bez roušky? Nemyslitelné, kdyby skutečně existovala smrtící epidemie, která zabíjí lidi. Oni od začátku věděli, že o žádnou smrtící epidemii nejde.

WHO se svou plánovanou novelou Mezinárodních zdravotních předpisů a především s pandemickou smlouvou bude brzy nad suverenitou jednotlivých zemí a pak by mohla jednoduše kdykoli zavést jakoukoli výše uvedenou či jinou šílenost.

A masy by většinou poslouchaly, což už mají vyzkoušené z covidové „plandemie.“