Jak již víte, tak hned 4 druhy hmyzu jsou již schváleny pro běžnou konzumaci v celé EU. Zatím pouze ve dvou zemích na nátlak občanů došlo v tomto směru k jistým legislativním úpravám tak, aby byl obsah hmyzu okamžitě jasně viditelný pro každého zákazníka.
Tedy v Itálii a Maďarsku již musí být potraviny s obsahem hmyzu viditelně označeny a v obchodech musí být v oddělených regálech, na nichž bude jasně uvedeno, že jde o poživatiny s obsahem hmyzu.
Tak se na jedné straně uspokojí EU, která nedovolí úplný zákaz hmyzu a samozřejmě i chutě případných hmyzožravců z řad dvounožců a na druhé straně jsou spotřebitelé, kteří se hodlají hmyzu vyhnout obloukem, chráněni před jeho konzumací.
To ostatní státy EU se zatím plně podřizují regulím EU, takže poživatiny s hmyzem mohou být nejen volně přimíchány mezi ostatními potravinami, ale plně postačí také uvedení obsahu hmyzu malým písmem a ještě k tomu latinsky.
To se ovšem nelíbí nizozemskému europoslanci, který již podal výtku k Evropské komisi. Mimochodem, jde o téhož europoslance, který při „grilování“ jedné z vedoucích pracovnic Pfizeru odhalil lži této společnosti, která věděla, že její přípravky nezajistí bezinfekčnost…
V poslední době může být hmyz začleněn do vašeho jídla a vy to vůbec nemusíte tušit. Čtyři druhy hmyzu jsou povoleny jako přísady do potravin. Na obalu je povinný pouze latinský název. Například Tenebrio molitor je moučný červ. Ale kolik lidí tento název zná?
Pokud uslyšíte výraz „Locusta migratoria,“ pravděpodobně nebudete ani tušit, že se jedná o evropskou kobylku stěhovavou. A u Acheta domesticus vám hned nedojde, že je to cvrček domácí.
Europoslanec Rob Roos (JA21) také chce normální název na obalu a k tomu i viditelnou ikonu hmyzu, aby nikdo nemusel nedobrovolně jíst hmyz. „Mělo by být jasné, co je ve vašem jídle,“ říká.
„Nejsem vůbec příznivcem konzumace hmyzu,“ zdůraznil europoslanec. „Existuje spousta dalších zdrojů bílkovin, které jsme konzumovali po staletí. Není třeba nic měnit.“
„Někteří lidé mohou být navíc alergičtí na hmyz. Každému by mělo být jasné, v čem hmyz je,“ říká Roos.
Chce, aby obaly potravin s hmyzem obsahovaly normální výraz v jazyce běžném v dané zemi EU namísto latinských názvů, protože je nikdo nezná.
„A aby bylo ještě jasnější, že je v něm hmyz, chci, aby na obalu byla viditelná ikona s hmyzem. Tímto způsobem nemusí nikdo náhodně jíst hmyz proti své vůli.“
Roos tyto požadavky předložil Evropské komisi, která by měla nejpozději do měsíce odpovědět.
beztak to neprojde EU aby ukazala pravdu to je scifi
Kto má tú drzosť tvrdiť,že dnes máme vďaka členstvu v EÚ dostupnejšie, kvalitnejšie,trvanlivejšie a chutnejšie potraviny /a tiež autá, nábytok, nádoby, elektroniku, domáce spotrebiče, šampóny, mydlá, nápoje…/ a v širšom sortimente než pred rokom 1989, zaslúži si smrť. Nemôže byť náhoda, že napr. stolné oleje už dlhší čas páchnu po rybách.
Oleje nejsou nijak vhodné pro výživu. Olej /slunečnicový/ mi vydrží půl roku a více, používám minimálně. Doporučuji sádlo a máslo /případně přepuštěné/, klasiku našich předků.
Souhlasím, člověk by měl vědět a podle toho si vybrat, co bude konzumovat. Viditelné označení složení a extra regály v obchodech. A docela by mě zajímalo, jak se k tomuto postaví vegetariáni?
Na obalech je prý uvedeno, že je to „pokrm vhodný pro vegetariány.“ Tak nevím. Asi to v jejich případě bude velmi individuální. Jednomu bude líto, že by jedl brouka, kterého někdo předtím zabil, jinému se bude hmyz hnusit z podstaty a další to zdlábne bez problémů. Asi to bude stejné jako u masožravců…