Nigérie pokračuje v rušení hotovosti, zemi zachvátil chaos

Jak již víte, tak před dvěma lety byla Nigérie zvolena jako jedna z prvních zemí, které mají velmi rychle přejít od hotovosti na programovatelnou digitální měnu centrální banky (CBDC), přičemž ta by měla být napojena na již povinně vydávané ID.

Proč si globalisté zvolili právě Nigérii? Je možné, že Nigérie byla vybrána coby rebelská země, neboť již dávno muselo být jasné, že právě tam budou zdaleka největší problémy nejen se zaváděním CBDC, ale především s rušením hotovosti.

Právě v Nigérii byl zaznamenán největší odpor proti jakýmkoli pokusům zavádět nesmyslné covidové restrikce a především si  téměř nikdo nenechal aplikovat genové injekce.

Zatímco například Američané nebo Evropané se dají velmi jednoduše k čemukoli zmanipulovat, bylo jasné, že Nigérie bude v tomto směru skutečným oříškem. To je tedy velmi pravděpodobně důvod proč se zavádění digitální diktatury testuje ve velkém právě tam.

Po roce existence digitální měny ji využívalo jen asi 0,5% Nigerijců, což bylo velmi málo. I proto nedávno poměrně razantně omezili výběry hotovosti a na druhou stranu zvýhodnili platby CBDC. Zároveň se mají v těchto dnech rušit některé bankovky.

Nigérie je proto v chaosu. Vláda v říjnu rozhodla o zrušení bankovek v hodnotě 200, 500 a 1000 naira k 31. lednu 2023.

Do té doby by Nigerijci měli být schopni vyměnit staré peníze za nové. To však zatím vůbec nefunguje. Došlo na „peněžní bouři“. Banky omezily výběr z bankomatů, v pobočkách není dostatek bankovek.

Dvě třetiny Nigerijců nemají účet. Peníze si schovávají doma. Dokonce i velmi bohatí, kteří využívají hotovost pro tajné  machinace. Balíky peněz už nestojí za nic. Výměnné období bylo na nátlak prezidenta Muhammadua Buhariho prodlouženo z 31. ledna na 10. února.

Bylo tedy dost času vybavit banky novými penězi, protože reforma byla oznámena v říjnu – údajně v rámci boje proti korupci. Pozorovatelé mají podezření na spiknutí s cílem sabotovat nebo odložit volby.

Nové bankovky mohou banky záměrně zadržet. Prezident Buhari, člen vládnoucí strany APC („All Progressives Congress“), to naznačil a hovořil o „chamtivosti a neefektivitě bank.“

Centrální banka chce nyní poslat dalších 30 000 lidí, aby šli k venkovanům jako „mobilní bankomaty.“ V Nigérii má bankovní účet pouze 35 procent žen a 47 procent mužů. „Digitální měna“ je pro ně stále něco nového.

Ve městech už jsou nepokoje. Dramatické scény se odehrály v hlavním městě Lagosu. Lidé stáli v úmorném vedru celé hodiny ve frontách před bankomaty, které už nevydávaly peníze.

Můžete vybrat maximálně 43 amerických dolarů. Mnoho dojíždějících uvízlo. Jízdenky na cestu domů se obvykle platí v hotovosti. To nyní není možné. Totéž se děje na čerpacích stanicích. Lidé spí ve svých autech, aby získali alespoň pár litrů benzínu.

Nedostatek benzínu udržuje zemi v napětí po celé týdny. Na pobočkách bank byli lidé opět posíláni pryč. Tento muž se dokonce v bance svlékl do naha  a dožadoval se peněz:

https://twitter.com/i/status/1621882690315374592

Banky si nyní účtují 10 až 20% provizi za vydání nových peněz. Takže lidé si musí své peníze de facto koupit. Buhariho kritika na to také poukazuje. Také však říká, že digitální platby je třeba podporovat. Ve městech jsou již rozšířenější, protože je to pohodlné.

Matky často posílají malé částky peněz na mobilní telefony svých dětí, aby si mohly koupit nějaké jídlo nebo jet autobusem. I v obchodech a na čerpacích stanicích lidé často platí digitálně. Ale ani to už nyní nebylo možné. Servery byly zřejmě přetížené. Přesuny neproběhly vůbec nebo často o několik hodin později.

Navzdory hrozbě sociálních povstání hovořila ministryně financí Zainab Ahmedová o „úspěchu.“ Díky této reformě byly do bankovního systému přivedeny biliony hotovosti naira. V Nigérii obíhá mimo banky hotovost v hodnotě 2,7 bilionu naira (5,84 miliardy dolarů).

Nejen obyčejní lidé hromadí peníze doma kvůli nedostatečnému přístupu k bankovnímu účtu, ale také takzvané „elity“, které je často používají k financování svých zkorumpovaných machinací. To zahrnuje ekonomický a politický vliv a v neposlední řadě kupování hlasů ve volbách.

Vládnoucí strana „All Progressives Congress“ (APC) tomu pravděpodobně chtěla zabránit. Nyní by měly postupně existovat již jen „digitální peníze.“

Umožňují úplnou kontrolu nad všemi peněžními toky. Příští měsíce se uvidí, jak se zavádění digitální totality bude dařit. Zdá se, že Nigerijci na to jen tak „bez boje“ nepřistoupí…