Německo: Na ostrově Rujána má být zničena příroda kvůli americkému terminálu na frakování plynu

Nyní zde máme další z mnoha příkladů pokrytecké politiky založené na lžích. Konkrétně na těch klimatických, kdy jsou občané likvidováni ničivým zeleným údělem, zatímco politická „elita“ se chová přesně proti tomu, co si žádá od „plebsu.“

Nejinak je tomu s německou vládou, která prosazuje velmi přísnou klimatickou politiku, zatímco likviduje energetickou bezpečnost nejen Německa, ale nepřímo i okolních zemí.

Po odstávce jaderných elektráren a útoku na Nord Stream je nyní Německo v tíživé energetické situaci, přičemž sám iniciátor útoku na energetickou bezpečnost země se nyní rozhodl na Německu – potažmo i zbytku Evropy – vydělat prodejem předraženého zkapalnělého plynu.

A  oddaní lokajové z Německa velmi rádi nabídli místo, které je oblíbenou dovolenkovou destinací Němců již řadu let, pro výstavbu frakovací stanice, což rozhodně není krok, který by byl jakkoli v souladu s vládou raženou klimatickou politikou.

Německo se bez zemního plynu neobejde a rudozelená vláda semaforu v Berlíně to nyní uznala. A po sabotáži plynovodů Nord Stream  speciálními jednotkami amerického námořnictva loni v září a státním vyvlastnění Gazpromu Germania loni začátkem léta je nepravděpodobné, že by Německo od svého hlavního dodavatele Ruska po desetiletí ještě něco dostalo.

Záchranou má být zemní plyn zkapalněný při extrémně nízkých teplotách, zkráceně LNG (Liquefied Natural Gas), který se v Americe vylisuje ze země pomocí frakování a poté se přepraví přes Atlantik do Evropy ve velkých speciálních lodích.

Skutečnost, že se používají vysoce toxické chemikálie, že přibližně čtvrtina energie se ztrácí chlazením, námořní přepravou a opětovným zkapalňováním, a že části hluboce zmrazeného plynu unikají  zpět do atmosféry jako metan, není podstatná. Klimatičtí šílenci s tím nemají žádný problém. Je to přece pro dobrou věc, jde o vítězství Ukrajiny.

V současnosti se ale tankery na LNG, ať už z USA, Kataru nebo z jakokéoli jiné země, v Německu svého nákladu jen stěží zbaví. Protože Německo nemá terminál LNG, který by mohl nějakým způsobem dodávat významná množství do stávající plynárenské sítě. 

Energetická společnost RWE a zemská vláda Meklenbursko-Přední Pomořansko se proto nyní rozhodly postavit takový LNG terminál u prázdninového ostrova Rujána v Baltském moři. 

Vyrůst má asi 5 km od malebného přímořského letoviska Sellin, jak bylo oznámeno před dvěma týdny. V místě má být několik jednotek FSRU (plovoucí skladovací a znovuzplyňovací jednotky). Jedná se o plovoucí zkapalňovací plošiny, většinou nepoužívané cisterny na LNG a každá o délce kolem 150 m, které pak na souši přivádějí zemní plyn do potrubní sítě.

Stavět by se podle RWE mělo začít už v květnu. Aby to fungovalo, chce spolková vláda ve zrychleném řízení upravit tzv. zákon o akceleraci LNG. FSRU jsou vlastně zamýšleny pouze jako nouzové řešení, také kvůli znečištění moře, ke kterému nevyhnutelně dojde. 

A proč to má být ze všech míst v Německu právě Rujána s  jejími nejkrásnějšími plážemi? Jeden z hlavních vstupních bodů do německé plynárenské sítě je v Lubminu, pouhých 20 km jižně od plánovaného umístění terminálu.

Zde končily čtyři tubusy plynovodů Nord Stream. Lubmin je navržen pro průchodnost kolem 120 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně a nyní je nečinný, protože potrubím již nic neprotéká. Plavební dráha navíc vede východně od Rujány ústím Odry do hlubinného přístavu Štětín, takže i velké lodě o délce přes 200 m se snadno dostanou k terminálu LNG.

V samotném Lubminu terminál být nemůže. Mořské dno je tam pro velké tankery příliš mělké, což byla v té době výhoda pro stavbu potrubí.

Obyvatelé, starostové a turistické společnosti na ostrově jsou těmito plány zděšeni. Rujána je považována za jeden z nejkrásnějších ostrovů v celé oblasti Baltského moře, její unikátní křídové útesy a obrovské bukové lesy jsou chráněny jako místo světového dědictví UNESCO.

Ekosystém čistých písečných pláží a brakických vodních lagun zase nabízí odpočinkovou oblast pro asi 50 000 jeřábů ze Skandinávie v pozdním létě, když ptáci migrují na jih.

Základem života obyvatel Rujány, je rybolov a především turistika. Letoviska pochází z doby císařství, kdy se kolem roku 1900 stala přímořská turistika módou i pro panstvo.

To vše nyní ohrozil plánovaný plynárenský terminál. Účinky na křehký ekosystém Prorer Wiek a Greifswalder Bodden lze jen stěží odhadnout. A hosté na dovolené, kteří si chtějí užít klid, čistý vzduch a čisté moře, budou jen stěží šťastní, když budou obrovská terminálová zařízení a tankery kazit výhled za historickým molem na pláži Sellin (viz titulní obrázek).

Občané regionu i místní politici každopádně ohlásili masivní odpor „na všech úrovních“ projektu. „Spolková vláda tak nenapravitelně zničí ekosystém ostrova Rujána,“ stojí v dopise starosty.

„Jedinečná povaha ostrova je důvodem, proč je Rujána tak oblíbená jako místo odpočinku pro lidi z celého Německa.“ Zdá se však, že vládnoucí politici (socani a Die Linke) ve Schwerinu jsou zatím odhodláni projekt prosadit.