V Německu nyní pálí ve velkém roušky, ve stejnou dobu se objevila metaanalýza, která potvrzuje jejich škodlivost

V Německu, kde začali prachové respirátory používat jako první, je nyní ve velkém likvidují. Stalo se to snad v reakci na chystané žaloby? Mnoho studií – včetně několika z doby před rokem 2020 – totiž potvrzuje, že jejich dlouhodobé nošení je škodlivé.

Respirátory FFP2 se v Evropě používaly povinně jen ve 4 zemích, přičemž většinou se zřejmě zaváděly zejména proto, že si na nich vládní sebranka mastila kapsu (v Německu a Rakousku již mají důkazy, jen čekám, kdy to někdo začne vyšetřovat u nás).

Původně bylo na prachových respirátorech uvedeno, že NEJSOU zdravotní pomůckou a ten, kdo je nosí, by se měl vždy po 40 minutách používání prodýchat. Poté, co vláda ustanovila respirátory jako povinnost, z nich bylo toto upozornění odstraněno. Jednalo se tak o vědomé poškozování zdraví.

Právě v Německu nedávno přišel prof. dr. Wallach s tím, že metaanalýza 37 studií ukazuje, že nošení roušky má škodlivé účinky na zdraví. A právě fakt, že část těchto studií existovala již před rokem 2020 ukazuje, že politici lidem záměrně škodili, zřejmě jen proto, aby si vylepšili svá tučná konta.

V Německu je toto téma nyní velmi diskutováno a to právě proto, že vláda chtěla respirátory ponechat jako povinné v dopravě i zdravotnictví. Lékař, který studie předvedl, však potvrdil, že by se neměly nosit nikde – tedy vyjma krátkodobého použití coby protiprachové ochrany.

Nyní začala německá vláda ve velkém pálit zásoby roušek a respirátorů FFP2. V Německu se nyní ptají: „Co za tím ve skutečnosti stojí? Že by obava z toho, že budou za povinné nařízení respirátorů, které nepomáhají, ale prokazatelně škodí, potrestáni?“

Mnozí věděli, že všechny dříve velmi vychvalované roušky nemají proti virovým onemocněním žádný výrazný účinek. Až do velkého cirkusu Covid bylo vždy jasné, co je to prachový respirátor ​​- a že plastová tkanina s hrubými póry není schopna filtrovat nebo zastavit malé částice – to potvrzoval každý certifikát. Přesto se většina nechala napálit. Nyní se v Německu ničí předražené respirátory kupované z Číny.

I když respirátory byly pro ochranu před infekčními nemocemi zcela zbytečné, přesto měly skutečné účinky. Za prvé ty, které bylo možno vidět v naplněných účtech příjemců. Nespočet politiků bezostyšně obohatil sebe nebo své blízké v neuvěřitelných rozměrech.

V Německu se tomu říká „aféra s maskami.“ Německé soudy v řadě případů rozhodly, že všechny zúčastněné strany jednaly „legálně“. Obohacovat se penězi z daní v údajné pandemické nouzi je v nejlepším Německu, jaké kdy existovalo, naprosto v pořádku.

Ostatně, právě proto byl všude zaváděn nouzový stav. Kdo by odolal beztrestnému obohacování se na náklady daňových poplatníků?

Nyní německé spolkové země pálí miliony respirátorů. Důvod: jejich trvanlivost údajně vypršela. Tahle lež nemůže být zábavnější. Respirátory jsou vyrobeny z plastových vláken, která se rozkládají velmi dlouho. Je zcela nemyslitelné, že by plastová vlákna mohla za pár měsíců ztratit svou proklamovanou „funkci.“

Navíc mnoho z těchto respirátorů bylo špatně vyrobeno. Při dýchání se lidem do plic dostala četná mikrovlákna. Shluky takových vláken byly opakovaně nalezeny v plicní tkáni při pitvách. Jakmile se dostanou do hlubších oblastí plic, nikdy nemohou opustit lidské tělo.  Ostré hrany mohou vést k mikroúrazům, zánětům a z dlouhodobého hlediska i rakovině. 

Z hlediska fyzického poškození uživatelů roušky je třeba si také uvědomit dlouhotrvající, opakovaný nedostatek kyslíku. Většina lidí si stěžovala na vedlejší účinky v pracovním lékařství. Únava, pokles výkonnosti, bolesti hlavy, závratě a podobně. I zde je třeba počítat s dlouhodobým poškozením, zejména u dětí. 

Několik politiků  veřejně přiznalo, že roušky byly jen psychologickým trikem, který měl lidem na každém kroku připomínat „nebezpečnou pandemii.“

V této souvislosti je velmi důležité pochopit, že covidová politika je přímo srovnatelná s vážným zneužíváním na psychologické úrovni. Většina osob s rozhodovací pravomocí si toho byla samozřejmě vědoma a je třeba předpokládat záměr.

Nyní se tedy řada německých spolkových zemí rozhodla spálit jen několik měsíců staré respirátory. Už jen ten proces je v rozporu s další částí globalistické agendy – proklamovanou uhlíkovou neutralitou. Spalování tuny plastu s touto agendou pravděpodobně nepočítá.

Dosud čtyři spolkové země spálily přes 17 milionů chirurgických roušek a respirátorů FFP2: Bádensko-Württembersko 6,1 milionu, Sasko 5,5 milionu, pět milionů v Severním Porýní-Vestfálsku a 656 000 v Meklenbursku-Předním Pomořansku.

Pokud se nyní spálí zbývající roušky, bude později těžké celé toto šílenství před řádným soudem plně dokázat. Protože to, že roušky byly pro reklamovaný účel nevhodné, že jsou špatně vyrobené a poškozují plíce a podobně, lze prokázat pouze tehdy, jsou-li tyto roušky také předloženy.

V 80. letech 20. století byla provedena britská studie Dr. Neila Orra. Byl chirurgem na chirurgické jednotce Multiplels v Colchesteru. Po dobu šesti měsíců, od března do srpna 1980, se chirurgové a zaměstnanci tohoto zařízení rozhodli vyzkoušet, co by se stalo, kdyby při operacích nenosili roušky.

Porovnali míru infekce v místě chirurgického zákroku od března do srpna 1980 s mírou infekce předchozích čtyř let a ke svému údivu zjistili, že když nikdo během operací nenosil roušky, míra infekce v místě byla méně než poloviční než byla v době, když všichni nosili roušky.

Jejich závěr: „Zdá se, že minimální kontaminace lze nejlépe dosáhnout tím, že roušku vůbec nenosíte, a že nošení roušky během operace je standardní postup, který by se mohl obcházet.“