Stále více se zdá, že tak, jako byl covidismus nutný k nastartování vleklé krize a likvidace drobného podnikání, je konflikt na Ukrajině velmi užitečným k nastartování zřejmě dávno plánované energetické krize, která by usnadnila přechod k zelené energii. Dosud bylo poměrně složité lidem vnutit politiku zeleného údělu, která má podporu jen v některých zemích EU.
Klimatická propaganda roky nezabírala až tak jak by měla, což konflikt na Ukrajině mění. Náhle máme dostatek výmluv k tomu, proč brát předražený plyn od našeho protektora a proč zavádět nesmyslnou politiku zeleného údělu, k níž se zavázaly všechny země EU.
Mizerná energetická politika všech našich dosavadních vlád byla zřejmě záměrná, měla nás dostat tam, kde jsme nyní. Ukrajinský konflikt se tedy dostavil v doslova ideální dobu. Tak, jak se mohly vlády likvidující ekonomiky vymlouvat na covid, dnes mají jako výmluvu válku.
WEF přitom sleduje energetickou transformaci již řadu let. Samozřejmě dobře víme, jaké zničující důsledky má tato klimatická agenda pro spotřebitele: Ve zprávě o energetické transformaci zveřejněné v roce 2019 bylo správně uvedeno že těmi, kdo trpí značným nárůstem nákladů na energii, byly především společnosti a soukromé osoby v rozvinutých zemích.
Bylo poukázáno na to, že již v roce 2015 měla každá třetí domácnost v USA problémy s placením účtů za energie. Bylo také známo, že to vedlo a stále vede ke značnému odporu veřejnosti vůči zelené agendě – a už tehdy to bylo považováno za krajně sporné.
V následujících letech se však energetický přechod nadále prosazoval a stále více byl ohlašován boj proti „klimaticky poškozujícím“ zdrojům energie. V říjnu 2021 WEF v dalším článku uvádí, že odklon od uhelné energie vedl k masivnímu nárůstu poptávky po plynu.
To vedlo již tehdy ke značnému nárůstu cen a vzhledem k blížící se zimě také k očekávání hrozícího nedostatku – ještě měsíce před válkou na Ukrajině. Na WEF bylo správné řešení připraveno již na podzim loňského roku: lidé by si měli vyzkoušet, jak se bez plynu obejít, aby ušetřili přechod na čistou energii. Konkrétně WEF uvedl:
Roberto Bocca, vedoucí oddělení Shaping the Future of Energy and Materials na Světovém ekonomickém fóru, věří, že každý musí sehrát svou roli, aby se energetická transformace nestala sérií energetických krizí. „Složitost energetického přechodu je základní společenský problém, který ovlivňuje všechny oblasti a dimenze života,“ říká. „Je to víc než ‚Pojďme to dělat lépe, buďme efektivnější‘ – to je samozřejmě důležité. Je však nutné přehodnotit celé paradigma toho, jak energii spotřebováváme (poptáváme) a vyrábíme (dodáváme).“
„Energetický systém je propojený a napjatý,“ říká. „Takže jakákoliv anomálie, která se objeví, může způsobit narušení, které má důsledky po celém světě.“ Bocca navrhuje, aby lidé o svém vztahu k energii uvažovali jinak a přešli od myšlení s nadbytkem energie k myšlení, které zdůrazňuje, že zdroje energie jsou omezené a vzácné.
Nyní není energetický obrat u občanů vysoce vyspělých zemí příliš oblíbený, protože dopady „zelené“ politiky jsou pro většinu obyvatel spojeny s náklady, které razantně snižují jejich stávající životní úroveň a pro nižší a střední vrstvu jsou již ceny energií dlouhodobě neúnosné.
Covid-19 však WEF ukázal, že dostatečná krizová propaganda přesvědčila většinu lidi, aby přijali škodlivá opatření a omezení. Na výročním zasedání WEF v Davosu Catherine MacGregorová, generální ředitelka francouzské energetické společnosti Engie, doslova řekla, že ve velkých částech Evropy existuje silný odpor vůči obnovitelným energiím.
Také řekla, že doufá, že s ohledem na tuto novou krizi by se přijetí energetické transformace ze strany občanů EU mohlo zlepšit: To by mělo být chápáno jako řešení energetické nezávislosti na Rusku.
Fakt, že mnozí občané nyní pochybují o nutnosti této náhlé energetické nezávislosti a také nechtějí ve světle všech amerických agresí sežrat vyprávění o ďábelském Putinovi a božském Zelenském, globalisty štve.
Ve skutečnosti měl v březnu speciálně objednaný průzkum vytvořit propagandistický nástroj, který by lhal o přijetí raketově rostoucích cen ze strany občanů: „Růst cen energií nás učiní chudšími, ale neobviňujeme klimatickou politiku, říkají spotřebitelé“ – takto zněl název příslušného článku. Průzkumy zadané WEF jsou obecně tendenční a jejich výsledek je předem daný:
Pouze 13 % respondentů obvinilo klimatickou politiku z rostoucích cen energií, přičemž většina z nich jako hlavní příčiny uvedla nestálost na trzích s ropou a plynem a současné geopolitické napětí. Téměř každý pátý uvedl, že na vině je nedostatečná nabídka k uspokojení poptávky. Politiky boje proti změně klimatu byly nejčastěji obviňovány v Indii, kde 24 % lidí věřilo, že jsou příčinou nárůstu cen energií, následuje pětina lidí v Německu a 19 % v Polsku. Tento názor sdílí téměř pětina firem s rozhodovací pravomocí.
„Bylo zásadní přesvědčit spotřebitele a společnosti, aby spotřebovávali méně energie“, varovalo WEF v září. Nejde o žádné nové rady, jak ukazuje pohled do archivu WEF. Hlavní je, že zelený přechod může pokračovat a s ním i ničení prosperity celé Evropy.
