Švédsko: Nejvyšší soud zamítl deportaci Turka, o jehož vydání žádal Erdogan, to zřejmě zablokuje vstup Švédska do NATO

Již před časem prohlásil Erdogan, že zablokuje vstup Švédska do NATO, pokud neskončí angažmá kurdských politiků ve švédské nejvyšší politice a pokud Švédsko nedeportuje konkrétní osoby – většinou členy kurdské PKK – do Turecka.

Nová švédská „jestřábí“ vláda dala deportaci zelenou, ovšem Nejvyšší soud nyní jednu z deportací zakázal.

Zde je ovšem třeba upozornit na fakt, že členství v NATO nemá mezi Švédy aktuálně příliš velkou podporu, což se odrazilo také na poklesu preferencí současné vlády, která je názorově velmi blízká polské nebo naší ukrajinské vládě a nezdráhala by se ani zapojit do globálního konfliktu.

Zamítnutí vydání jednoho z údajných pučistů tak velmi pravděpodobně povede k zablokování žádosti Švédska o vstup do NATO, přičemž lze předpokládat, že do voleb, které čekají Turecko za několik měsíců, Erdogan svůj názor nezmění.

V případě, kdy Turecko požádalo o vydání svého vlastního občana jako spoluodpovědného za pokus o převrat v zemi v roce 2016, je nyní deportace zastavena Nejvyšším soudem, a to navzdory skutečnosti, že Turecko dalo jasně najevo, že může zabránit tomu, aby bylo Švédsko vpuštěno do NATO.

„Je jasné, že v tomto případě existuje několik překážek vydání. Je důležité, aby nebyl splněn požadavek oboustranné trestnosti v případě jednoho z podezřelých,“ říká v tiskové zprávě soudce Petter Asp, který je jedním ze soudců, kteří se podíleli na rozhodnutí.

„Je to také otázka politických zločinů. A existuje také riziko pronásledování na základě politického názoru této osoby. Takže k vydání nemůže dojít,“ pokračuje.

Osoba byla považována za součást takzvaného Gülenova hnutí. Trestné činy, na nichž je založena žádost o vydání, se týkají částečně toho, že osoba je podezřelá z účasti na pokusu o převrat v Turecku v roce 2016, a že je podezřelá z toho, že byla součástí samotné organizace.

Nejvyšší soud nyní vyjádřil své stanovisko vládě v této věci.

Pokud jde o podezření, že osoba byla součástí Gülenova hnutí, Nejvyšší soud se domnívá, že překážky vydání již existují na základě toho, že činy, které měl spáchat, nejsou ve Švédsku kriminalizovány. Podezření z účasti na pokusu o převrat na druhé straně odpovídá podezření z napomáhání vzpouře, což je zločin, který ve Švédsku existuje.

Soud má dále za to, že existují překážky vydání, protože se jedná o tzv. politické zločiny, tj. trestné činy proti státu, které mají politickou povahu.

Kromě toho s ohledem na skutečnost, že této osobě bylo již dříve přiznáno postavení uprchlíka ve Švédsku z důvodu rizika pronásledování z důvodu jejího politického názoru, má soud za to, že existují překážky podle článku 7 zákona o vydávání.

Tento odstavec se mimo jiné zabývá rizikem pronásledování na základě politického přesvědčení dané osoby.

Stanovisko Nejvyššího soudu znamená, že vláda, která nakonec musí o této otázce rozhodnout, není v pozici, aby žádosti o vydání vyhověla.