Švédsko chystá razantní zpřísnění migrační politiky

I když nejsou dle požadavků Bruselu protimigrační Švédští demokraté součástí vlády, tak mají přesto jistý vliv na menšinovou pravicovou vládu. Je to samozřejmě dáno tím, že ve volbách skončili s nejlepším výsledkem v rámci všech pravicových stran. Za volební výsledek vděčí zejména hlasům mladých původních Švédů, kteří jsou hlavní voličskou základnou švédské pravice.

Nová menšinová vláda je tedy v mnoha směrech závislá na hlasech početně dominantních Švédských demokratů, jejichž účast ve vládě zakázala EU. I proto vznikla dohoda ve stylu „něco za něco“ (tzv. dohoda z Tidö). Právě velmi přísná migrační politika byla hlavním tématem Švédských demokratů, což vedlo k zanesení tohoto tématu i do vzájemné „koaliční“ dohody.

Za vzor si chce vzít nová švédská vláda především sousední Dánsko, které po zavedení přísnějších migračních pravidel zaznamenalo poměrně výrazné snížení migrace.

Když Dánsko v roce 2002 zavedlo širokou škálu opatření ke zpřísnění imigrační politiky a snížilo dotace na polovinu, vedlo to ke snížení přistěhovalectví. Nyní chce modrožlutý blok udělat totéž.

V rámci dohody z Tidö nová vláda a Švédští demokraté chtějí, aby ti, kteří nejsou švédskými občany, museli nejprve pracovat a platit daně, než budou moci získat například podporu příjmu.

Olof Åslund, hostující profesor ekonomie na univerzitě v Uppsale, četl dánské studie o tom, co se stalo v roce 2002, kdy byly granty pro lidi, kteří obdrželi povolení k pobytu, sníženy na polovinu.

„Když se snížily dávky, snížila se imigrace, a když se zvýšily dávky, zvýšila se imigrace. Z toho vyplynulo, že existuje souvislost mezi úrovní kompenzace a migrací do Dánska, řekl Åslund státnímu rozhlasu.

Snížení grantů na polovinu prý vyprodukovalo o pět tisíc migrantů ročně méně.

Podle dohody Tidö se Švédsko stane méně atraktivním pro žadatele o azyl a migranti, kteří nejsou švédskými občany, musí mít nárok pouze na dávky, jako je rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení a podpora příjmu.

Úplně zastavení dávek nebo jejich velmi výrazné omezení se totiž Dánsku nevyplatilo. Sice klesl počet žadatelů o azyl, ale na druhé straně značně vzrostla kriminalita.

Švédsko již samozřejmě nemá šanci směřování vstříc občanské válce a budoucími chalífátu zastavit. Zejména posledních 20 let byla politika všech vlád natolik ničivá, že je návrat do doby „před započetím výměny obyvatel“ již nemožný. Jediné, co mohou, je tuto výměnu poněkud zabrzdit.