Profesor zainteresovaný ve WEF: „Lidstvo je třeba zredukovat na maximálně 3 miliardy“

Depopulace je zásadním tématem globalistů již více než 50 let. Toto téma nadnáší zejména Římský klub, ale všeobecně jej prosazují všichni globalisté. Ovšem zatímco západní společnost po celou dobu vykazuje jasný pokles populace, společnost v rozvojových zemích výrazně roste. Podle všeho je však depopulace namířena především na bílou populaci, která jako jediná jasně vymírá.

Populační boom v Africe je částečně řešen tím, že jsou Afričané vysíláni do Evropy, kde mají nahradit původní vymírající obyvatelstvo. Pokud je tak uplatňována depopulace, jde to zejména jedním jediným směrem a proti jedné jediné skupině.

Tento týden světová populace poprvé překonala hranici 8 miliard, většina z toho v Asii a Africe. „Obvyklí podezřelí“ využívají tuto okolnost ještě jednou, aby vyprávěli příběh, že na této planetě je stejně příliš mnoho lidí.

V 11minutovém rozhovoru ZiB2 si moderátor ORF Armin Wolf a „přispěvatel do agendy“ WEF a demograf Wolfgang Lutz povídali o tom, proč by se lidstvo mělo v ideálním případě zredukovat na 3 miliardy. Jednalo se o  odhalení v hlavním večerním programu, ve kterém „expert“ hrdě nosil na klopě svůj kruh „Agenda 2030“.

Lutz není nepopsaný list. Profesor na vídeňské univerzitě se léta pohybuje v globalistických kruzích. Například Světové ekonomické fórum (WEF) architekta „Great Reset“ Klause Schwaba ho vede jako „přispěvatele do agendy“ . Lutz je také vítaným hostem na setkání globalistů v Alpbachu, sponzorovaném Sorosem. Již v roce 2010 volal po kvalifikované imigraci v tyrolských Alpách, i když postupný obrat demografické většiny v neprospěch místního obyvatelstva byl již tehdy jasně patrný.

V roce 2010 založil „Wittgensteinovo centrum pro demografii a globální lidský kapitál“ a od roku 1994 vedl „World Population Programme“ Mezinárodního institutu pro analýzu aplikovaných systémů (IIASA) v paláci Laxenburg u Vídně. Tato instituce provádí mezioborový výzkum na témata, jako je změna klimatu, energetická bezpečnost, stárnutí populace a „udržitelný rozvoj“. Institut , který byl založen v návaznosti na fantazie Římského klubu o snižování počtu obyvatel, si klade za cíl poskytovat rady světovým činitelům s rozhodovací pravomocí.

Také na Vídeňské univerzitě se Lutzova výuka vždy zaměřuje na stejné populační problémy: plodnost, migraci, globální lidský kapitál a úmrtnost. Zrovna minulý rok například uspořádal doktorandský seminář na téma „Od Malthuse ke globálnímu udržitelnému rozvoji: populace a lidský blahobyt“. Anglický ekonom Thomas Robert Malthus zastával názor, že přelidnění automaticky vede ke zbídačení, a proto viděl velké rodiny jako problém. I o 200 let později jsou jeho kontroverzní teze stále propagovány.

A tak Wolf a Lutz v rozhovoru okamžitě začali s „ekologicky ideální světovou populací tří miliard lidí“ , která existovala v 60. letech 20. století. Lutz vysvětlil: Více lidí znamená větší ekologickou stopu. Potřebují více energie a více prostoru pro potravu. Problém je zde v tom, že potraviny se na chudé a rychle rostoucí kontinenty nedostanou.

Jeho krédo: „Kvantita“ dětí musí ustoupit „kvalitě“ dětí. Jako pozitivní příklad vidí politiku plánovaného rodičovství na Mauriciu, kde vláda od 60. let 20. století líčila rodiny s více dětmi jako zbídačené asociály a rodiny s málo dětmi jako šťastný model. To se ujalo: Během 10 let se plodnost snížila na polovinu, byl to nejrychlejší pokles plodnosti v historii lidstva. Lutz připisuje skutečnost, že ekonomika v následujících letech rostla, menší velikosti rodiny.

Od textilního průmyslu přes cestovní ruch až po africké „high-tech centrum“: pro Lutze logický důsledek nové dětské chudoby. Je pravda, že tento zkrácený popis Afriky bije do uší především Evropanům, kde plodnost již dávno klesla pod udržovací úroveň populace 2,1 dítěte na ženu. Ale globalisté mají druhou zbraň: totiž vlny emigrace ze třetího světa. Lutz a Wolf to pak spojují se „změnou klimatu“. Tvrdí, že v hustě obydlených zemích, jako je Bangladéš, lidé nemají jinou možnost.

Z tohoto důvodu lze v budoucnu očekávat ne menší, ale spíše větší migraci. Na Wolfovu otázku, jak se má čelit rostoucímu odporu rakouského obyvatelstva, Lutz odpovídá lakonicky: „Celkově musí v otázce migrace vstoupit do hry větší plánovací předvídavost.“ Za vzor úspěchu považuje model, kdy lidé migrují „tam a zpět“ a posílají peníze domů. Tato „kruhová migrace“ musí být lépe řízena. Budoucnost je pravděpodobně lidstvo, které lze celosvětově vykořenit, aby se mohlo pohybovat jako šachové figurky po celém světě.

Ale alespoň si myslí, že je to jen dočasný problém: protože v určitém okamžiku podle něj míra porodnosti celosvětově zkolabuje. Porodnost v Africe je dnes tam, kde byla Evropa před 100 lety. V některých východoasijských zemích je to ještě dál: V Jižní Koreji má žena v průměru jen 0,7 dítěte. Lutz toto číslo sděluje s obrovským úsměvem na rtech . Hlavním cílem je, aby se světová populace do konce 22. století zmenšila zpět na 3 miliardy. Což, jak pro věštce opakuje Wolf z ORF, je „ideální ekologické číslo“.

Lidé, kteří mají stále méně dětí: to je velký sen globalistů, otázka životního prostředí je jen záminkou pro jejich plány. Protože takové fantazie se prosazují hlavně na stárnoucím Západě, kam se stěhují lidé ze třetího světa. Ve skutečnosti jim nejde o nějakou „zdravou velikost populace“, ale o to, aby v určitém okamžiku mohli jen oni rozhodovat o tom, kdo smí mít děti a kdo ne.

Ve světě, o kterém tito „transhumanisté“ sní, by pak touhu mít děti měli uspokojit potomci ze zkumavky. 0,001 procenta elit se chce proměnit v jakési „Bohy“ a vládnout lidskému stádu. Mimochodem, vytoužené děti zůstanou podle jejich plánů pro normální smrtelníky nedostupné.