Jak neefektivní je německá větrná energie?

O tom, jak moc jsou větrníky nejen neefektivní, ale také neekologické, jste si zde mohli přečíst již spoustu článků. Neekologická je nejen jejich výroba, ale také samotný provoz, při němž dochází k nesmírným ekologickým škodám. Větrníky mají vliv jak na ptáky, tak na mořská zvířata, ale díky vypouštění jedovatých látek na vše živé.

Kvůli větrníkům je však třeba trvale vykácet ohromné plochy lesa a v případě havárie dochází k nenávratným ekologickým škodám. Zcela neekologická je i jejich likvidace. Pohádka o „zelené energii“ tak již dávno vzala zasvé a nikdo soudný jí dávno nevěří.

Nyní si ukážeme na příkladu Německa také to, že samotný jejich provoz je i výrazně neekonomický. Nakonec tak nenajdete jedinou výhodu, která by mohla být větrným monstrům připisována…

Německo se zaměřilo výhradně na obnovitelné energie a podporuje větrné turbíny v celé zemi. Provozovatelé však neprozrazují, jak velké využití jejich turbín ve skutečnosti je. Nyní byla jejich skutečná efektivita vypočítána a výsledek vedl k depresivnímu závěru.

V Německu je v provozu přibližně 28 000 větších větrných turbín a nikdo neví, kolik z nich je ziskových. „Němečtí provozovatelé větrných farem skrývají data jako státní tajemství“, uvedl NZZ. Švýcarský deník to proto zkoumal a vypočítal využití pomocí simulace pro 18 000 těchto elektráren. Za tímto účelem vyhodnocovali hodinová data o počasí po dobu deseti let.

Výsledek je v některých případech dokonce šokující.

Bez určitého využití kapacity není turbína ekonomicky životaschopná. Podle šéfa stuttgartského předsedy větrné energetiky Po Wen Chenga to vyžaduje míru využití asi 30 procent. Podle výzkumu NZZ má jen 15 procent turbín míru využití více než 30 procent. Pokud vezmeme v úvahu, že větrné turbíny jsou často odstavovány kvůli předpisům o hluku a ochraně životního prostředí, procento je pravděpodobně ještě nižší.

U necelé čtvrtiny zkoumaných větrných turbín je kapacita menší než 20 procent. „Takové elektrárny jsou životaschopné jen díky německému dotačnímu systému, který také odměňuje chudé lokality.“ V Německu je v průměru využití kapacity větrných turbín pouhých 24 procent.

Situace se stává ještě více alarmující, když si uvědomíme, jak jsou větrné turbíny geograficky rozmístěny. Nejvíce elektřiny je potřeba tam, kde se nachází německý průmysl. Problém je v tom, že vítr není orientován na místa průmyslu. Fouká hlavně na severu, a proto se tam nachází většina – 83 procent – větrných turbín, které jsou dobře využívány.

Průmysl se však nachází hlavně v Porúří a v nejjižnějších spolkových zemích – Bavorsku a Bádensku-Württembersku. Největší mezera v elektřině je v těchto regionech. Zejména jih má však velmi málo větru, a proto jsou zde umístěny především špatně využívané větrné elektrárny. Zatímco ve Šlesvicku-Holštýnsku, nejsevernější německé spolkové zemi, je využití větrných turbín v průměru 31 procent, v na vítr chudém Bádensku-Würtenbersku je to jen 17 procent.

„To je důvod, proč se nyní budují obrovská elektrická vedení, která přepravují elektřinu tam, kde je skutečně potřeba,“ uvedla NZZ.

To nevěstí nic dobrého pro budoucnost a nevěstí to nic dobrého pro německou energetickou politiku. Do konce roku 2023 mají všechny spolkové země vyhradit dvě procenta své půdy pro větrnou energii – navzdory těmto obrovským rozdílům. NZZ pochyboval, že by se pro to našli investoři. Zejména na jihu, kde je elektřina potřeba nejnaléhavěji, se téměř nikomu nechce investovat, což není překvapující.

Jediný aktuální údaj jasně ukazuje, jak dalece už motor evropské ekonomiky výrazně zaostává: jeden jediný americký stát (z celkových 50) mezitím předstihl Německo. Podle portálu Pleitticker.de má nyní Kalifornie větší HDP než Německo.

Vezmeme-li v úvahu nejnovější čísla růstu, Kalifornie má v současné době náskok 72 miliard dolarů před Německem. Údaje za rok 2022 však budou zveřejněny až v příštím roce.

V roce 2021 byl náskok německého hrubého domácího produktu (4,22 bilionu dolarů, oproti kalifornskému 3,357 bilionu dolarů) nejmenší v historii – a dokonce i tento marginální rozdíl se od té doby rozplynul, máme-li věřit současným číslům.

„Pokud by Kalifornie byla suverénním státem, předstihla by Německo jako čtvrtou největší ekonomiku na světě,“ komentoval portál. S přibližně 39 miliony obyvatel má Kalifornie méně než polovinu obyvatel Německa.