Už půl roku předtím, než Ukrajina vyhodila do povětří Kerčský most, to plánovali britští špióni

Tajný plán britské rozvědky vyhodit do povětří Kerčský most na Krymu je odhalen v interních dokumentech a korespondenci exkluzivně pro The Grayzone.

V dubnu 2022 byla připravena prezentace pro vysoké britské zpravodajské úředníky, která nastínila propracovaný plán jak vyhodit do povětří Kerčský most na Krymu, včetně využití speciálně vycvičených ukrajinských vojáků. Téměř šest měsíců poté, co byl plán zveřejněn, byl 8. října Kerčský most skutečně napaden sebevražedným atentátníkem – a to zřejmě pod dohledem ukrajinské SBU .

Na žádost Chrise Donnellyho, vysokého zpravodajského úředníka britské armády a dlouholetého vysokého poradce NATO, byly vypracovány podrobné návrhy „odvážné“ podpory kyjevských námořních přepadových operací. Středobodem komplexního plánu bylo zničení mostu přes Kerčský průliv.

Dokumenty a korespondenci plánující operaci poskytl The Grayzone anonymní zdroj.

Zničení Kerčského mostu kamionem se operativně lišilo od plánu v něm nastíněného. Nicméně zjevný zájem Británie o plánování takového útoku podtrhuje hluboké zapojení mocností NATO do zástupné války na Ukrajině. Téměř přesně v době, kdy Londýn údajně sabotoval mírová jednání mezi Kyjevem a Moskvou letos v dubnu, pracovali představitelé britské vojenské rozvědky na plánech zničení klíčového ruského mostu, přes který každý den přejíždějí tisíce civilistů.

Návod sestavil Hugh Ward, britský vojenský veterán. Nastiňuje řadu strategií, které mají pomoci Ukrajině představovat hrozbu pro ruské námořní síly v Černém moři. Hlavními uvedenými cíli je oslabit schopnost Ruska blokovat Kyjev, podkopat moskevskou válečnou schopnost a izolovat ruské pozemní a námořní síly na Krymu, znemožněním zásobování po moři a po souši přes Kerčský most.

Celý plán najdete  zde  (dokument je v angličtině).

Ward v e-mailu požádal Donnellyho, aby chránil tento dokument. A je snadné pochopit proč. Z těchto různých plánů je pouze „Kerch Bridge Raid CONOPS“ předmětem samostatného dodatku na konci Wardovy zprávy, podtrhující jeho důležitost.

Obsah odpovídá přímému a podrobnému potvrzení spáchání potenciálně závažného válečného zločinu. Je příznačné, že plány na zničení klíčového mostu pro civilní cestující nezmiňují možnost vyhnout se civilním obětem.

Na třech samostatných stránkách spolu s diagramy autor uvádí podmínky „mise“: Zneschopnit Kerčský most odvážným způsobem, který odřízne silniční a železniční přístup na Krym a přístup po moři“.

Ward tvrdí, že zničení mostu by vyžadovalo, aby raketa s plochou dráhou letu zasáhla dva betonové pilíře na obou stranách centrálního ocelového oblouku, což by způsobilo úplné strukturální selhání a zabránilo by to jakýmkoliv dodávkám z pevninského Ruska na Krym a lodní trasa by byla dočasně omezena.

Alternativní plán počítá s týmem útočných potápěčů nebo UUV vybavených příchytnými minami a lineárními náložemi, které cílí na hlavní slabinu a konstrukční chybu v pilířích mostu.

Touto „chybou“ je „několik tenkých pilířů používaných k podpoře hlavního rozpětí. Ty mají umožnit průchod silným proudům pod mostem s minimálním třením. Ward ukazuje na konkrétní oblast, kde byla hloubka vody kolem sady mol pouze 10 metrů, což z ní dělá „nejslabší část“ stavby.

V souvisejících e-mailech, které obdržel The Grayzone, vysoký zpravodajský důstojník britské armády a bývalý poradce NATO Chris Donnelly uvedl, že návrhy jsou opravdu velmi působivé.

Hugh Ward v telefonickém rozhovoru nepopřel, že plán na zničení Kerčského mostu připravil pro Chrise Donnellyho.

„Budu v kontaktu s Chrisem Donnellym a potvrdím, co pro mě připravil k vydání,“ řekl Ward The Grayzone na přímou otázku, zda přišel s „odvážným“ plánem.

Když se Warda znovu zeptali, zda byl do plánu zapojen, odmlčel se a pak řekl: „To nemohu potvrdit. Nejdřív si promluvím s Chrisem.“

Za svítání 8. října byl kerčský most poškozen žhářským útokem. Nákladní auto explodovalo, zapálilo dva ropné tankery, což způsobilo zhroucení dvou částí mostu směrem na Krym a zabilo tři lidi.

Zatímco postižený úsek byl rychle opraven a ještě týž den byl provoz obnoven, západní média incident přivítala jako poslední ruskou ostudu a neúspěch v konfliktu s Ukrajinou. V některých případech novináři otevřeně jásali a vtipkovali o tom, co by se dalo nazvat válečnými zločiny s civilními oběťmi.

Cílem sebevražedného atentátu byla spojovací struktura mezi Krymem a pevninským Ruskem za 4 miliardy dolarů, jejíž otevření přineslo Kremlu velkou podporu u veřejnosti a posílilo obnovenou kontrolu Moskvy nad rusky mluvící většinou.

Na své inauguraci v květnu 2018 ruský prezident Vladimir Putin řekl:

„V různých historických epochách, dokonce i za carských dob, lidé snili o postavení tohoto mostu. Pak se k tomu vrátili ve 30., 40. a 50. letech 20. století. A nakonec se díky vaší práci a vašemu talentu stal zázrak.“

Most je od 24. února velmi přísně střežen, a to nejen proto, že slouží jako klíčová přepravní trasa vojenské techniky pro ruské vojáky na Ukrajině. Rusko již oznámilo rozsáhlá odvetná opatření za jakýkoli další útok na civilní infrastrukturu.

Po útoku propukla mezi Ukrajinci, ukrajinskými úřady a příznivci Ukrajiny na sociálních sítích velká euforie. Oleksij Danilov, šéf ukrajinské Rady pro národní bezpečnost a obranu, zveřejnil v den Putinových sedmdesátin video z hořícího mostu spolu s černobílým klipem Marilyn Monroe, jak zpívá „Happy Birthday, Mr. prezident“.

Ukrajinská média navíc s odvoláním na anonymní zdroj z orgánů činných v trestním řízení uvedla, že útok provedla Bezpečnostní služba Ukrajiny. Vysocí ukrajinští představitelé, včetně nejvyššího prezidentského poradce Mychajla Podoljaka, však nyní ustupují a místo toho tvrdí, že incident byl ruský podvod.

Taková tvrzení se stala běžnými po incidentech, kdy se vina Ukrajiny – nebo Západu – zdá pravděpodobná nebo dokonce jistá, jako například výbuchy plynovodu Nord Stream.

Zatímco útok na Kerčský most nebyl proveden pomocí specializovaných potápěčů, podvodních dronů nebo řízených střel, existují důkazy, že Wardovy plány byly sděleny ukrajinské vládě na nejvyšší úrovni. Chris Donnelly plány dokonce předal bývalému litevskému ministru obrany Audriu Butkevičiusovi, než je představil prostřednictvím e-mailu.

Butkevičius, vůdčí osobnost litevského antikomunistického hnutí, přiznal, že 13. ledna 1991 úmyslně navedl bojovníky za nezávislost do palebné linie sovětských odstřelovačů. Tento incident je někdy označován jako „krvavá neděle“ ve Vilniusu a je oficiálně připomínán jako Den obránců svobody. Butkevičius a jeho spojenci věděli, že manévr způsobí masové ztráty, dále popudí místní obyvatelstvo proti sovětskému vedení a podpoří změnu režimu, a tak jej zinscenovali.

V poslední době byl Butkevičius spolumajitelem společnosti Bulcommerce KS, která sloužila jako hlavní zprostředkovatel pro dodávky bulharských zbraní a střeliva přes třetí země na Ukrajinu pro použití v občanské válce na Donbasu.

Butkevičius byl věrohodně obviněn z práce pro britskou rozvědku. E-mailová korespondence s Donnellym potvrzuje, že je v kontaktu s Guyem Spindlerem, dlouholetým důstojníkem MI6, který na londýnské ambasádě v Moskvě spolupracoval s nechvalně známým autorem spisu Trump-Rusko (falešné zprávy o údajném napojení Trumpa na Kreml) Christopherem Steelem.

Na otázku, zda přezkoumal odvážný plán na zničení Kerčského mostu, Spindler řekl The Grayzone: „Absolutně netuším, o čem mluvíte.“

Podle dobových zpráv Spindler spolupracoval přímo s Borisem Jelcinem v době neúspěšného puče proti Michailu Gorbačovovi v srpnu 1991.

Butkevičius byl také mnoho let vedoucím pracovníkem Institute for Statecraft, stínové „charitativní organizace“ založené Donnellym, aby řídila řadu nezávislých vojenských a zpravodajských operací jménem britského státu a NATO, včetně nyní nechvalně známé jednotky černé propagandy ministerstva zahraničí, známé jako „Integrity Initiative.“

Uniklé soubory z iniciativy uvádějí Butkevičiuse jako hlavní kontakt organizace na Ukrajině v době voleb v roce 2019. O tři roky dříve byl mezi „eskortami“ pěti ukrajinských zpravodajských agentů, které Institute for Statecraft přivedl do Londýna, aby informovali britskou armádu o ruských technikách „hybridní války“. Po boku Butkevičiuse byl Vidmantas Eitutis, který tehdy cvičil ukrajinskou armádu k provádění „aktivních kontrarozvědných operací“ v Luhansku.

V případě Donnellyho návrhu na sabotáž Kerčského mostu Ward zpochybňuje, zda ruská armáda věděla, jak zranitelný most údajně byl a jaká protiopatření lze očekávat v reakci na jeho zničení.

Záblesk odvetných úderů na Ukrajinu 10. a 11. října je zcela jistě očekávanou reakcí. Je také pravděpodobné, že odveta Moskvy by byla ještě smrtelnější, kdyby byl Wardův plán přesně dodržen, čímž by byly životy bezpočtu civilistů – Ukrajinců a Rusů – vážně ohroženy.

Donnellyho takové obavy neznepokojily a nazval plány opravdu velmi působivými.

Podobné přehlížení katastrofálních důsledků bylo evidentní v soukromém memorandu Donnellyho z března 2014, ve kterém nastínil vojenská opatření, která by Ukrajina měla přijmout po dobytí Krymu Moskvou.

„Kdybych byl ve vedení, tady je to, co bych prosadil,“ řekl Donnelly. Prosazoval zaplavení přístavu Sevastopol, zničení trajektu nebo ničení stíhaček na krymských letištích, aby ukázali, že to myslí vážně. Také navrhoval použití velké mikrovlnné protisatelitní zbraně k zacílení ruských vesmírných zařízení a sabotování dodávek ropy a plynu.

„Snažím se předat tu zprávu,“ uzavřel. Tyto recepty ještě nebyly implementovány, možná proto, že by mohly vyvolat apokalyptickou situaci. Ve skutečnosti by se taková „gesta“ rovnala nehorázným provokacím proti jaderné velmoci.

Přesto se zdá, že Donnelly a jeho okolí budou spokojeni, pokud na Krymu vypukne třetí světová válka. Jak budou dále ukazovat uniklé dokumenty, vyprovokování konfliktu mezi Západem a Ruskem bylo dlouho jedním z jeho konečných cílů.