Současný brazilský prezident je trnem v oku globalistů, kteří doufají ve výhru jeho soupeře Luly. A Lula se snaží svoji výhru zajistit cenzurou, neboť jím jmenovaní lidé stále setrvávají na klíčových postech.
Připomínám, že současný prezident Bolsonaro byl například velkým odpůrcem nejen covidových restrikcí, ale také očkování, přičemž on sám se ani očkovat nenechal. Občanům pak řekl, že vše nechává čistě na dobrovolnosti. Známý je také jeho slib, že pokud bude on prezident, Brazílie nepodepíše pandemickou dohodu. A pokud bude nejhůř, z WHO Brazílie vystoupí.
Pomůže Lulovi k opětovnému převzetí moci jím nařízená cenzura?
Brazilské prezidentské volby dosáhly dosud nevídané úrovně sporů. Na jedné straně se současný prezident, konzervativní antiglobalista Jair Bolsonaro z Liberální strany, snaží o znovuzvolení. Na druhé straně se socialistický bývalý prezident Luiz Inácio Lula da Silva (2003-2010) z Dělnické strany snaží vrátit k moci a usiluje o třetí funkční období.
Nedávná rozhodnutí Nejvyššího volebního soudu vyvolala strach ve všech sektorech brazilského tisku, zejména v konzervativních médiích. Na žádost strany Luly da Silvy vydal soud kontroverzní rozhodnutí o odstranění publikací z webových stránek a profilů konzervativních novinářů na sociálních sítích.
Pod záminkou boje proti falešným zprávám ve virtuálním prostředí soudci jmenovaní Lulou nebo napojení na jeho stranu nařizují vyloučení publikací na profilech sociálních sítí a cenzurují několik videí z kampaně Jaira Bolsonara.
Předvolební cenzurou bylo rozhodnutí volebního soudu, který prostřednictvím ministra Benedito Gonçalvese (kterého Lula jmenoval do Nejvyššího soudu, když byl prezidentem v roce 2008) nařídil předchozí cenzuru dokumentu s názvem „Kdo nařídil zabití Jaira Bolsonara?“ nezávislé konzervativní produkční společnosti „Brasil Paralelo“.
Dokument nebyl nikdy zveřejněn, ale Gonçalves tvrdil, že obsah by mohl upřednostňovat kandidaturu současného brazilského prezidenta, který se stal obětí pokusu o atentát během volební kampaně v roce 2018.
V důsledku toho ministr zabránil produkční společnosti vydat dokument během týdne voleb a v případě neuposlechnutí by společnost musela zaplatit pokutu více než 260 000 dolarů denně.
Cenzurována byla i další konzervativní média. Jovem Pan, rozhlasová stanice s největším počtem fanoušků v zemi, má zakázáno mluvit kritickým tónem o bývalém prezidentovi Lulovi. Někteří z jeho moderátorů, jako například novinář Augusto Nunes a komentátorka Ana Paula Henkelová, se budou moci vrátit do hlavního večerního programu až po skončení voleb.
Vše se opět stalo prodloužením příkazů volebního soudu, kde jsou stále Lulou dosazení lidé.
Další noviny se také staly terčem cenzury. Gazeta do Povo, novinám se sídlem ve státě Paraná a založeným v roce 1919, bylo volebním soudem zabráněno zveřejnit článek o přátelství Luly da Silvy s nikaragujským diktátorem Danielem Ortegou.
Soudcem odpovědným za cenzuru novin byl soudce Paulo de Tarso Sanseverino, kterého Lula jmenoval do Nejvyššího soudu, když byl v roce 2010 prezidentem.
Volební soud vyslyšel žádost kampaně Luly da Silvy a nařídil odstranění 35 příspěvků na Twitteru, které se zabývaly vztahem mezi Da Silvou a Ortegou a varovaly Brazilce, že nová vláda socialistického kandidáta by mohla přinést rizika pro křesťany, vzhledem k Lulovým vztahům s Danielem Ortegou, který údajně pronásledoval katolíky a evangelíky v Nikaragui.
Příznivci prezidenta Jaira Bolsonara kritizují autoritářství volebního soudu. Odborníci tvrdí, že tenká hranice mezi bojem proti falešným zprávám a cenzurou již byla překročena, což představuje nebezpečí pro svobodu projevu a tisku v zemi.
Tvrzení o „boji proti falešným zprávám“ vyvolalo strach na straně komunikátorů a právníků, kteří se obávají rozšíření státní kontroly nad svobodou projevu a tisku.
Ives Gandra Martins, právník a autor 42 akademických titulů v oblasti práva v Brazílii i v zahraničí, se domnívá, že v Brazílii došlo k vážnému porušení svobody projevu.
„Jsem přesvědčen, že tam byla cenzura. Tyto akty proti konzervativním sdělovacím prostředkům jsou vždy přijímány stejnými soudci Nejvyššího volebního soudu. Chápu, že méně než 15 dní před volbami existuje cenzura. Většina soudců soudu upřednostňovala cenzuru konzervativních kanálů, a to navzdory skutečnosti, že brazilská federální ústava v článku 220 zakazuje jakéhokoli omezení projevu v sociální komunikaci. A toto omezení existovalo, takže chápu, že v Brazílii existuje cenzura, která je jasně namířena proti konzervativcům,“ vysvětlil Gandra Martins.
Druhé kolo voleb v Brazílii probíhá právě dnes. Jak dopadnou volby, kolem kterých je spousta manipulací jako v případě voleb amerických, již brzy uvidíme. Pokud vyhraje Lula, globalisté budou mít důvod k oslavám…
