Německo se již dávno plány na společnost, kde nikdo nic nevlastní a vše se sdílí, netají

Jen málokdo se zajímá o různé vládní stránky a dokumenty. Kdo by se také prokousával tisíci stran nudných frází. Jenže stále více lidí se začíná o podobné „nudné žvásty“ zajímat. Tak se mi například nedávno podařilo objevit informaci o tom, že naše vláda již v roce 2018 schválila implementaci Agendy 2030 – včetně plnění plánů v ní uvedených. Lze předpokládat, že tak jen následovala svého protektora, neboť naše vlády dlouhodobě tupě napodobují Německo.

To bylo ostatně velmi dobře vidět v „době covidové“, kdy naše vláda slepě kopírovala vše,  s čím přišli v Německu – jen s odstupem několika dnů až maximálně tří týdnů. Tedy již dávno jsme něco jako oddaný protektorát. A jistě není žádná náhoda, že implementace Agendy 2030 u nás přišla na program jen o rok později, než totéž učinila i vláda německá. A ta se na svých stránkách i velmi detailně rozepsala o tom, co to vlastně znamená.

Tedy to, co si přečtete níže, je jen naplněním plánů Agendy, kterou přijala tehdejší vláda Merkelové (u nás Babišova vláda). Lze předpokládat, že cíle oddaného protektorátu budou totožné či alespoň velmi podobné…

Tento dokument německého spolkového ministerstva pro životní prostředí, ochranu přírody, stavebnictví a jadernou bezpečnost je, řekněme, děsivý. Téměř vše, co WEF propaguje, je uvedeno v tomto dokumentu.

Psal se rok 2017, což dokazuje, že aktuální agenda byla plánována s velkým předstihem. Výňatek je ze strany 43 pokrývající jejich společenskou vizi.

Formování udržitelné digitální transformace v obcích

Zdrojově superefektivní společnost

• Společnost, ve které žádná budova nezůstane prázdná, ale je neustále optimálně využívána. Auta už také nejsou prázdná. Nová zařízení a stroje si vyrábějí vlastní energii. Pro ty, kteří pracují na senzorech pro získávání energie, se diskuse o centralizovaných, velkých elektrárnách zdá bezpředmětná.

Společnost Post Choice

• Umělá inteligence nahrazuje výběr: Nikdy se nemusíme rozhodovat, zda jet konkrétním autobusem nebo vlakem, ale dostaneme nejrychlejší trasu z bodu A do bodu B. Nikdy také nezapomeneme klíče, peněženku nebo hodinky.

Společné sdílené vlastnictví

• Díky informacím o dostupném sdíleném zboží a zdrojích dává vlastnictví menší smysl: možná se soukromé vlastnictví skutečně stane luxusem. Data mohou doplňovat nebo nahrazovat peníze jako měnu (digitální měna).

Post-tržní společnost

• Trhy jsou v zásadě informační systémy, které alokují zdroje. Jako informační systém však trh funguje velmi jednoduše. Pouze vyjadřuje, že si člověk koupil to či ono; ale nevíme proč. V budoucnu nám senzory mohou poskytovat lepší data než trhy.

Post-energetická společnost

• Aby byly senzory všudypřítomné, musí být energeticky účinné a energeticky soběstačné. Pokud má proběhnout datová revoluce, musí se sběr energie – schopnost generovat a ukládat energii v makro, mikro nebo nanoměřítku – stát samozřejmostí.

Příspěvková volební společnost

• Protože přesně víme, co lidé dělají a chtějí, není třeba voleb, většinového hlasování nebo hlasování. Data o chování mohou nahradit demokracii jako systém společenské zpětné vazby.

Šílené, že? Přesně to se ovšem objevilo na stránkách německého ministerstva záhy poté, kdy Německo implementovalo Agendu 2030. Totéž se stalo jen o rok později i u nás.

Jak sami vidíte, tak svět, který popisuje také WEF – tedy svět, do něhož právě směřujeme – je přesně tím světem, který pro nás již asi 50 let plánují globalisté. Žádné volby, žádné samostatné rozhodování, žádný majetek a žádná hotovost. Na druhou stranu svět, kde jsou všichni občané pod 24hodinovým přísným dohledem.

Ovládáni budeme skrz digitální měnu a sociální kredity. Přesně to bylo v plánu již dávno a ti, kdo vše realizují, se tím nijak netají. Přesně to je cesta do světa, kde nikdo nic nevlastní a vše se sdílí. A ti nahoře jsou šťastni.