Evropě chybí 70% amoniaku potřebného pro umělá hnojiva

Myslíte, že jde o náhodu? Samozřejmě ne. I tento stav byl dávno naplánován. Bez umělých hnojiv nelze dospět k patřičným výnosům. Organická hnojiva jsou ve velkém také pasé, neboť souběžně dochází k likvidaci chovů zvířat, která tato hnojiva produkují. Šílenci se tak ve jménu „klimatických změn“ snaží zlikvidovat zemědělství a potravinovou soběstačnost i v těch zemích, kde zatím přetrvává (viz Nizozemí, kde jsou vyvlastňovány farmy).

Nyní se tak zase o něco lépe ukazuje důvod likvidace této soběstačnosti například u nás. Tuto nesoběstačnost podporuje i drtivá většina politiků, jak se ukázalo v době, kdy se ještě za minulé vlády – zhruba před rokem – hlasovalo k zákonu, který by zajistil naši soběstačnost alespoň v některých základních plodinách (u nás běžně pěstované ovoce, zelenina, obiloviny).

Sněmovna tehdy ukázala, jak je v protinárodních záležitostech jednotná. Zákon tehdy smetla ze stolu jak současná tragická „pětikolka“ (tehdy v opozici), tak tehdejší vláda ANO a ČSSD. Tedy partaje, jdoucí tradičně na ruku globalistům (ostatně, to poznáte i podle jejich účasti v Aspen institutu a podle jejich návštěv WEF).

Nesoběstačnost se nyní projeví o to víc, že zatím i soběstačné země, které měly dostatek přebytků na vývoz, budou mít tak sotva pro vlastní obyvatelstvo, takže jejich vývoz se omezí či zcela zastaví. První země, kde se projeví problémy s chybějícími hnojivy, tak budou právě ty, které se dokonce zcela dobrovolně svojí soběstačnosti vzdaly.

Amoniak je základem pro umělá hnojiva. Vysoké ceny zemního plynu však nyní vedly k uzavření mnoha výrobních závodů v Evropě. 70 procent výrobní kapacity již bylo odstraněno. Krize hnojiv se stává krizí potravinovou.

Podle nové zprávy způsobují vysoké ceny plynu vlnu zavírání továren na výrobu amoniaku v Evropě. Mezitím je již uzavřeno tolik výrobních zařízení, že více než dvě třetiny evropských kapacit jsou již mimo provoz. Je prostě neekonomické pokračovat ve výrobě za tak vysoké ceny zemního plynu. Například největší litevská továrna na hnojiva nedávno zavřela své dveře, protože jiná operace je prostě neekonomická.

Amoniak je důležitou složkou mnoha umělých hnojiv a vyrábí se štěpením molekul zemního plynu (CH4) pomocí páry a vysokých teplot, čímž vzniká vodík (H) a CO2. Vodík se pak kombinuje s dusíkem ze vzduchu za vzniku amoniaku (NH3). Tento typ výroby emituje výrazně méně oxidu uhličitého (CO2) a oxidů dusíku než předchozí procesy. Amoniak je však považován za levný a snadný způsob, jak přivést dusík do půdy, aby se zvýšil růst rostlin.

S rozsáhlým selháním výroby hnojiv však nepůjdou do závratných výšin jen jejich ceny, ale také ceny zemědělských produktů, jejichž nabídka bude navíc omezená. Dopad, který to může mít, ukazuje příklad Srí Lanky (která je pravděpodobně také vzorem pro nizozemskou vládu pod vedením příznivců WEF), kde zákaz používání umělých hnojiv způsobil kolaps produkce potravin v zemědělství.

Jak ukazují příklady zpráv výše, jedná se o problém, který ovlivňuje celý kontinent. Následující grafika Twitteru docela dobře ilustruje problém uzavřených zařízení na výrobu hnojiv.

Zde je nejnovější mapa snížení produkce hnojiv v Evropě, k níž došlo kvůli vysokým cenám zemního plynu:

Takže v nadcházejících měsících (a pravděpodobně i letech) uvidíme nejen obrovsky rostoucí ceny a silně omezenou nabídku hnojiv, ale zároveň stejný vzorec, pokud jde o potraviny. Ekonomika totálního nedostatku bude realitou.

Teď už snad i tomu nejzarytějšímu fanouškovi mainstreamových lží dojde, že tzv. „protiruské sankce,“ které jsou hlavním důvodem extrémně vysokých cen plynu, byly ve skutečnosti od samého začátku namířeny proti Evropě – tedy zejména proti zemím EU…