EU chce zvýšit tlak na COVID očkování – zejména u dětí od 5 do 9 let

Zrušení restrikcí, ale prodloužení covidových pasů. Zrušení nouzových stavů, ale zvýšený tlak na proočkovanost, včetně 3. a 4. dávek. A zaměřit se na děti. Tak asi toto jsou závěry EU, která chce zdánlivě vyvolat dojem uvolnění, ovšem na druhou stranu by mělo dojít i ke zvýšenému tlaku na vnucování genových preparátů, z jejichž prodeje má prospěch zejména šéfka EU, jejíž manžel je  v byznysu s Pfizer genovými preparáty finančně zainteresován.

Vy se máte nyní postarat o to, aby byla celá rodina Lejnových – i jejich další generace – finančně zabezpečena. To víte, šéfka EU má 7 dětí a nevím kolik vnoučat, o všechny je třeba se postarat. A to musí ukápnout něco i pro ty, kdo tyto genové injekce lidem v zemích EU vnucují. Zadarmo ani kuře nehrabe.

Rozhodovací dokument Evropské komise ukazuje, že EU se chce připravit na „další fázi pandemie“. Covidová pohotovost by proto měla být ukončena – ale to neznamená, že EU chce snížit očkovací tlak. Naopak.

Zmíněný dokument navrhuje přístup ke zvládnutí pandemie v nadcházejících měsících, který se přesune z nouzového stavu do udržitelnějšího režimu. Tento režim však jasně zajišťuje pokračování masových očkovacích kampaní: očkování by mělo být i nadále „nezbytné“ v boji proti Covidu, tvrdí dokument, a doporučuje zvýšit proočkovanost dětí ve věku 5 a více let před začátkem příštího školního roku. Podle názoru EU by proto vlády měly drasticky zvýšit tlak, zejména na rodiče: U dětí ve věku od 5 do 9 let je proočkovanost v průměru jen 15 procent, kritizuje EU.

Ukázalo se, že tato věková skupina není ohrožena Covid-19, ale je ohrožena vedlejšími účinky vakcín, což ovšem EU v rámci honby za byznysem a obměnou evropského obyvatelstva nezajímá, naopak, kýžený účěl zřejmě „vakcíny“ skutečně splní.

Komisařka pro zdraví Stella Kyriakidesová rovněž kritizovala skutečnost, že v EU je stále 90 milionů zcela neočkovaných lidí. Kromě toho si „jen“ 64 procent obyvatel EU poslušně dalo posilovač, tedy třetí injekci. Země by měly zintenzivnit kampaně za očkování i za přeočkování. Aby byly zajištěny dodávky vakcín proti Covidu (kterých je ve skutečnosti dostatek, ale o které nemají zájem ani „nedostatečně očkované“ kontinenty, jako je Afrika), je třeba vyhradit výrobní kapacity pod dohledem zdravotnického orgánu EU Hera.

Sledování případů Covid by mělo být alespoň stále více přizpůsobeno sledování chřipky, což znamená odklon od chybného pokusu odhalit všechny potenciální případy Covid v populaci prostřednictvím hromadného testování. Místo toho má být testování od nynějška cílenější: je třeba určit prioritní skupiny – včetně například osob ohrožených závažným onemocněním COVID-19, jakož i zdravotnického personálu a dalších osob, které jsou v pravidelném kontaktu se zranitelnými skupinami obyvatelstva.

„Cíl sledování by již neměl být založen na identifikaci a hlášení všech případů, ale na získání spolehlivých odhadů intenzity komunitního přenosu, dopadu závažných onemocnění a účinnosti očkování,“ uvádí se v dokumentu. Navrhuje zřídit systém dohledu podobný systému sezónní chřipky, kde relevantní údaje shromažďuje a sdílí pouze omezený počet vybraných poskytovatelů zdravotní péče.

Že bychom tedy po více než dvou letech přišli o každodenní propagandistickou rubriku „covidových čísel“ Seznamu?

Podle informací DPA je však předmětem debaty, že nový „dlouhodobý“ systém testování by mohl od nynějška zahrnovat i další respirační onemocnění, jako je chřipka. Pokud covidový systém zajistí bližší sledování než předchozí monitorování chřipky, a proto poskytne více údajů, které by mohly být politicky přehnané (což je více než pravděpodobné vzhledem k pokračujícímu šíření poplašných zpráv o nových – zabijáckých – mutantech, které údajně vyžadují maximální ostražitost), mohlo by to být doprovázeno nárůstem obecného poplašného systému chřipky.

Nejpozději od Omikronu je nebezpečí Covid-19 pro běžnou populaci stejně nízké jako u sezónní chřipky – a přesto se neustále šíří panika a dokonce je vyžadováno očkování malých dětí.

Není žádným tajemstvím, že farmaceutický průmysl v současné době tvrdě pracuje na vývoji kontroverzních léků na genovou terapii mRNA i pro chřipku. Společnost Moderna nedávno zaznamenala míru vedlejších účinků až 90 procent při přípravě v klinické studii – podle výzkumníka mRNA Dr. Roberta Maloneho je to jasným znamením, že vedlejší účinky vakcíny proti Covidu nejsou způsobeny pouze spike proteinem, ale také složkami této technologie.

Celkově lze říci, že oznámení EU o ukončení „pandemické mimořádné situace“ dává jen malou naději na návrat ke svobodě. Spíše se zdá, že pochybné aspekty covidové politiky jsou dlouhodobě zakotveny. Ale přinejmenším je také jasné, že trvalý alarmismus o respirační infekci, která je pro drtivou většinu lidí neškodná, již nelze snadno udržet ve své předchozí podobě.