Rakušané se brzy stanou cizinci ve vlastní zemi

Jen málokdo ví, že Rakousko patří k nejvíce islamizovaným zemím Evropy. Pokud je více než pětina „Rakušanů“ narozených v zahraničí, mnoho dalších cizinců se tam narodilo, pak by mohla být v celé populaci až třetina muslimů. situace je tak velmi podobná Švédsku s tím rozdílem, že zde je vyšší procento evropských muslimů, kteří nevykazují tak vysokou kriminalitu jako Afričané, Afghánci a Arabové, kteří dominují Švédsku.

Podle posledních zjištění je pak obzvlášť vysoký podíl potomků cizinců mezi nejmladší generací, což ukazuje stejný trend jako jinde – zatímco původní obyvatelstvo vymírá, počty obohacovačů rostou…

V Rakousku dosáhl počet lidí narozených v zahraničí nového maxima a jedna z nejvyšších stran v zemi bije na poplach kvůli rekordnímu přílivu cizinců do Rakouska. Podle poslední zprávy Rakouského integračního fondu z roku 2020 se téměř 1,8 milionu (20,1 procenta) lidí žijících v Rakousku narodilo v zahraničí.

Před pěti lety to bylo 18,3 procenta.

„Více než 20 procent populace se v naší zemi nenarodilo. Rakušané se stále více stávají cizinci ve své vlastní zemi. Obzvláště znepokojivé je, že více než čtvrtina dětí ve školách již nemá němčinu jako hlavní jazyk,“ uvedl mluvčí Strany svobody Rakouska (FPÖ) Hannes Amesbauer v reakci na novou vládní zprávu.

Rostoucí podíl cizinců vyvolal v Rakousku v minulosti obavy. Například v roce 2019 tehdejší vicekancléř Heinz-Christian Strache z FPÖ řekl, že Rakušané riskují, že se stanou menšinou ve své vlastní zemi, a označil to za demografickou náhradu.

„Nebudu umlčen, nechceme se stát menšinou ve své vlasti,“ řekl Strache příznivcům 1. května téhož roku. Strache se nakonec stal obětí aféry Ibiza, což vedlo k tomu, že FPÖ ztratila svou pozici v rakouské vládní koalici.

Je pravda, že mnoho cizinců pochází z jiných evropských zemí, což se odráží v poslední zprávě, která ukázala, že největší skupina cizinců pocházela z Německa (zde jde však mnohdy o Turky již narozené v Německu a tedy považované za Němce), následovaná Bosnou a Hercegovinou (často jde o velmi radikální muslimy), Tureckem (i zde jde o muslimy), Srbskem (často jde o kosovské Albánce) a Rumunskem (rumunští cikáni). Takže pokud se hovoří o Evropanech, tak – jak vidíte – jde zřejmě většinou o muslimy. Dokonce i útočník, který před rokem vraždil ve Vídni, měl rodiče makedonského původu, tedy Evropany.

Neevropský podíl rakouské populace však roste a statistiky také poukazují na další změnu, kterou mnohé noviny glosují. Integrační fond  hodnotil počet studentů v rakouském školském systému, kteří doma mluví neněmeckým jazykem. Tento podíl se ve srovnání s rokem 2015 zvýšil o 3,6 procentního bodu na 27,4 procenta. To znamená, že přibližně 300 000 z téměř 1,1 milionu studentů komunikuje doma v neněmeckém jazyce.

Stejně jako je tomu i u mnoha jiných západoevropských států se rakouská města mění demograficky nejrychleji. Podíl lidí narozených v zahraničí na celkové populaci byl nejvyšší ve Vídni (37,1 procenta), následovaly Horní Rakousy (13,5 procenta) a Dolní Rakousy (11,4 procenta), zatímco nejnižší je v Burgenlandu (12 procent). Tyrolský spolkový stát zaznamenal nejvyšší nárůst od roku 2016 s 19,2 procenta.

Podle studie jsou cizinci v Rakousku častěji nezaměstnaní než rakouští státní příslušníci. Jiné zprávy poukazují na to, že více než polovina vězňů v Rakousku jsou cizinci. V roce 2020 činila míra nezaměstnanosti rakouských občanů 8,4 procenta a mezi cizinci 15,3 procenta, téměř dvakrát vyšší. Ve Vídni byl v roce 2020 nezaměstnaný více než každý pátý cizinec.

Podíl dětí a dospívajících cizího původu byl nejvyšší ve speciálních školách (40,3 procenta), polytechnických školách (35,6 procenta) a nových středních školách (33,3 procenta). Z federálních států v tomto ohledu zaznamenala nejvyšší míru Vídeň (54,4 procenta), zatímco Korutany nejnižší (16,6 procenta).