Takzvaný „vývoz demokracie“ je cestou k rychlejší islamizaci Evropy

Po celou dobu, co působila vojska NATO v zájmech USA v Afghánistánu, bylo jasné, jak tato válka dopadne. Tak, jako dopadly všechny předchozí války v této zemi. Pokud by v té době nechaly západní země Afghánistán na pokoji, byl by mnohem větší klid i v Evropě. Nyní se však naskýtá otázka, co jiného, než nerostné bohatství země a samozřejmě rozlehlá maková pole bylo cílem této mise?

Vždy mi bylo jasné, že není pravda to, co nám tvrdili politici. Nikdy se nebojovalo v Kábulu za Prahu. Bojovalo se ovšem za budoucí islamizaci Evropy. Nyní mají totiž globalisté perfektní záminku ke vpuštění lidí ze středověku do Evropy. A to i s jejich stylem života, neboť nikde jinde není tolik lidí oddaných islámu jako v Afghánistánu. A islám je středověk, neboť od dob Mohameda se nezměnil. Tedy dalo by se říci, že i evropský středověk byl proti tomu v některých ohledech dobou moderní.

NATO, EU a všechny lokajské země západního světa se nyní zavazují, že si na své území přivezou v součtu statisíce Afghánců, ovšem v Evropě se počítá až se 3 dalšími miliony, kteří sem přijdou sami. A budou jen další do počtu k těm stávajícím, kteří s sebou přináší znásilňování, vraždy ze cti a další islámské zvyklosti z jejich země. Část z takto smýšlejících je již v Evropě, část jich sem přijde. O tom, že se svých zvyklostí ani v Evropě neumí vzdát, se dozvídáme dnes a denně.

K tomu ovšem nezapomínejme na to, co způsobil dovoz demokracie do Libye. Intervence některých zemí NATO v čele s Francií přinesla nejen rozvrácenou severoafrickou zemi, ale také  otevřela hranice pro džihádisty z celé Afriky. Důsledky svržení Kaddáfího vidíme dnes a denně v Itálii. Podobně se nevyplatil dovoz demokracie do Iráku a to navíc pod falešnou záminkou existence zbraní hromadného ničení. I tento dovoz demokracie přispěl  svým dílem k dalšímu zvýšení muslimské populace v Evropě, ale také ke vzniku ISIS.

Podpora islámských fanatiků v Sýrii, kteří se ničím neliší od Talibánu, ale důležité bylo, že byli v opozici proti prezidentu Asadovi, pak dopomohla k tomu, že i tato jinak sekulární země byla  rozvrácena a nemalá část padla do rukou samozvaného chalífátu.

Zajímavé je, že v různých islámských zemích podporuje USA, resp. západní země, vždy tu „opozici“, která je ochotna jít proti politikovi, který není loutkový. A touto „opozicí“ jsou zpravidla bojůvky příliš se nelišící od Talibánu. Z relativně sekulárních zemí nebo alespoň zemí, kde byli jinověrci vcelku tolerováni, tak dokáže „dovoz demokracie“ udělat rozvrácené země. A samozřejmě především chalífáty.

Země, které již „dostal“ islám, na tom nebudou lépe, jednoduše tam už není co zachraňovat. Afghánistán je dnes předobrazem toho, co se děje v Pákistánu či Bangladéši, tedy zemích, kde jsou jinověrci perzekuováni a země přechází na právo šaría. Totéž se již lokálně děje v Malajsii, Indonésii, na Filipínách a v mnoha afrických zemích, k nimž patří i Mali, kam aktuálně naši vojáci „dováží demokracii.“.

Zemí, kde již vládne šaría nebo kde se k tomu alespoň směřuje, je mnoho. Tyto země už nikdo nezachrání, protože islám je náboženství války a země, které ho neutnou v samém zárodku, časem plně ovládne. Islám je jako rakovina, metastázuje a bez účinné léčby si vezme celou zemi.

Islám je s demokracií neslučitelný, proto je už z podstaty jakýkoli údajný „vývoz demokracie“ nesmysl. Šaría je absolutním opakem demokracie. Země, která chce právo šaría, nechce demokracii.  Šaría, potažmo islám (islám bez šaríi není islám) se musí v evropských zemích, kde zatím nedominuje, zakázat. To je jediná cesta. Přijímat další muslimy, nechat je praktikovat islám a rodit další muslimy, je cestou do pekel. Paradoxně si tak zemi mohou převzít zcela demokraticky a poté nastolit právo šaría.

Talibán, ISIS, Al Kájda, Boko Haram, Al Šabáb a další – tyto bojůvky kopírují život Mohameda a jeho soukmenovců. Na území, kde je vyhlášen Islámský stát, se žije jako se žilo za Mohameda. To je ten pravý a nefalšovaný islám.

Každá země, která byla rozvrácena pod záminkou „dovozu demokracie“ – či jakoukoli jinou – svým dílem přispěla k budoucí islamizaci Evropy, neboť z každé takové země sem nastal další příliv muslimů. A jen velmi malá hrstka se vzdala svého islámu. Jsou tedy tyto „mise“ výlučně v islámských zemích (aktuálně v africkém Mali) jednou z cest jak islamizovat západní země? Zdá se, že ano. A u Afrghánců nezůstane, příště to budou třeba právě Malijci.

V zemích, které včas islám nezakážou, budou příští generace žít podobně, jako se nyní žije třeba právě na území ovládaném Talibánem, odkud se nyní do Evropy dostane nejeden podporovatel práva šaría…