A k uvedenému titulku je nutno dodat, že byla násilím nucena konvertovat k islámu. Únosce a tyran, který je podle pákistánských zákonů šaría považován za jejího manžela, zřejmě nebude potrestán. Proč píšu o Pákistánu? Možná proto, že stále víc násilných Pákistánců míří do Evropy. Letos prošlo balkánskou trasou nejvíc Afghánců, za nimiž v závěsu následovali právě Pákistánci.
Minulý týden se pákistánská policie objevila u okresního soudu v Allahabadu s dvanáctiletou dívkou, jejíž místo pobytu soud nařídil zjistit. Dívka měla na kotnících hluboké stopy, které naznačovaly, že byla několik dní nebo týdnů připoutána k lanu nebo možná ke kovovému řetězu. Jmenuje se Farah Shaheen, a byla příliš šokovaná, než aby mohla vyprávět svůj příběh. Ale její otec ano.
Farah je druhá ze šesti sourozenců křesťanské rodiny v kolonii Gulistan, Faisalabad. Její matka zemřela před pěti lety a Farah trávila většinu času doma a starala se o své mladší bratry a sestry. 25. června 2020 přišel Muhammad Zahid a jeho přítel Khizar Ahmad Ali do domu Farah (podle některých svědectví s nimi byl i třetí muž), chytil ji, a odtáhl ji do dodávky. Bratr Farah, Afzaal Masih a její strýc Kashif slyšeli dívku křičet a plakat a spěchali na místo činu, ale dodávka už odjížděla.
Otec Farah, Asif Masih, spěchal na policii, ale zjistil, že policie odmítá spolupracovat. Tři dny po únosu se Asif dozvěděl, že jeho dcera „konvertovala“ k islámu a „provdala“ se za jednoho ze svých únosců, 45letého Khizara Ahmada Aliho. Navštívil proto policejní stanici, kde, jak později uvedl, mu bylo řečeno, že jeho dcera svobodně konvertovala k islámu a provdala se za Khistara. Vyjadřuje-li prý otec pochyby o Faražině konverzi, pak to může být považováno za rouhání. Byl by tak nakonec velmi přísně potrestán otec unesené dívky za to, že se rouhá.
Asif šel poté do ústředního policejního úřadu ve Faisalabadu, ale ani tam nebyl brán vážně. Trvalo mu čtyři měsíce, než našel právníka, který mu pomohl podat žalobu u okresního soudu v Allahabadu.
Faražin případ není ojedinělý. V Pákistánu dochází ročně k více než 1000 únosům křesťanských či hinduistických dívek, většinou mezi 10-16 lety a k jejich násilné konverzi. Tedy průměrně by to znamenalo zhruba 3 únosy denně. Teprve nedávno pákistánský premiér nařídil prošetření případů násilných konverzí. Pravděpodobně se však jedná jen o gesto pro zahraničí, neboť o násilných konverzích se poslední dobou píše po celém nemuslimském světě. Dívky totiž v drtivé většině případů nejsou navráceny do svých rodin a dokonce i soudy byly dosud na straně muslimů.
Dívka byla nakonec k soudu přivedena, údajně po domluvě s jejím „manželem“. Faražin otec a křesťanské organizace jsou skeptičtí ohledně možnosti, že únosci někdy budou skutečně potrestáni.
Potrestáni samozřejmě nebudou, dosud ve většině případů musely unesené dívky podle rozhodnutí šaríatských soudů zůstat u svých únosců, kteří jsou v Pákistánu považováni za jejich „vlastníky“. Jen v několika málo, většinou v západních zemích medializovaných případech, došlo k tomu, že se dívka vrátila k rodičům.
