Kmeny stromů pod ledem: Příroda odhaluje klimatickou lež

Opakovaně se objevují důkazy, že v minulosti byla naše planeta mnohem teplejší, přičemž  teplota nijak nesouvisela s aktuálním obsahem CO2 v ovzduší.  Jenže tyto důkazy jsou potlačovány a korporátní média o nich záměrně mlčí.

Neustálé šíření strachu ze strany klimatických fanatiků naznačuje, že současné oteplování je bezprecedentní, čistě člověkem způsobený jev. To, že tento narativ nemůže být pravdivý, působivě vyvrací pohled na nedávnou historii Země a velkolepé archeologické nálezy pod tajícím ledem.

Dokonce i fascinující simulace provedená ETH Zurich odhaluje lži klimatických fanatiků tím, že ilustruje vysoce dynamický vývoj ledovců v Alpách. Příroda má svůj vlastní scénář.

Přibližně před 115 000 lety začala poslední doba ledová, epocha, v níž alpské ledovce v žádném případě nebyly statické. Výzkumný tým vedený Julienem Seguinotem z ETH Zurich simuloval toto zalednění na superpočítači. 

Výsledek, vizualizovaný v působivém dvouminutovém modelu, odhaluje ohromnou dynamiku. Během posledních 120 000 let se ledovce masivně roztáhly více než desetkrát a stejně radikálně ustoupily; mnohem častěji, než dříve předpokládala zavedená věda.

Na svém vrcholu led postupoval až do Bernu, Curychu a jižního Německa a téměř dosáhl Mnichova. Například ledové štíty v údolí horního toku Rhôny byly až o 800 metrů silnější, než se dříve myslelo.

Toto neustálé, extrémní střídání chladných a teplých období je přirozeným pulsem naší planety, zcela nezávislým na lidském vlivu.

Zmenšující se ledovce naší doby také odhalují, jak teplá ve skutečnosti tato geologická meziledová období byla. Tam, kde se dnes předpokládá trvalý led, kdysi stály husté lesy. Důkazem toho jsou mohutné kmeny stromů, které se při ústupu ledovců odhalují.

Na ledovci Morteratsch v Engadinu objevil geolog Christian Schlüchter v nadmořské výšce přes 2 100 metrů kmen modřínu starý přes 10 000 let. Obrovské, někdy i metrové kmeny borovice a modřínu se již léta objevují také na ledovci Tschierva, ledovci Mont Miné, ledovci Stein a ledovci Findelen.

Nepochybně dokazují, že tyto dnes neúrodné, vysokohorské oblasti byly hustě zalesněné během teplejších fází holocénu, zejména před přibližně 7 000 až 8 000 lety a znovu před přibližně 2 000 lety. Led musel být tehdy dramaticky menší než dnes a řeky jako Aare se klikatily zelenými, zalesněnými údolími.

Tyto historické skutečnosti se v žádném případě neomezují pouze na Švýcarsko. I v rakouských Alpách tající led neustále odhaluje senzační nálezy. Na ledovci Pasterze, největším rakouském ledovci, badatelé pravidelně objevují pozůstatky překvapivě teplé a zelené minulosti.

Již v 90. letech 20. století zde byl objeven 9 000 let starý kmen borovice švýcarské, takzvaný Pasterzův strom. O několik let později následoval ještě gigantičtější nález: téměř osm metrů dlouhý a zhruba 1 700 kilogramů vážící kmen stromu, datovaný na stáří kolem 6 000 let, se našel ve svém ledovém hrobu téměř neporušený.

Nálezy rašeliny a dřeva jasně ukazují, že tam, kde ledovec Pasterze dodnes dominuje krajině, se po tisíciletí dařilo vysokým borovým lesům švýcarské, vřesovištní vegetaci a pastvinám. Dokonce i zubři evropští tehdy žili v poměrně vysokých nadmořských výškách.

Představu, že současné tání ledovců je naprosto unikátní katastrofou, tyto mohutné kmeny stromů z minulosti boří.