Spojené státy jsou již ve výstavbě datových center mnohem dál než Evropa, což nám lépe umožňuje vidět, jaké jsou důsledky pro občany žijící v jejich okolí.
Opakovaně se ukazuje, že datová centra spotřebují ohromné množství energie a vody, která je nezbytná pro chlazení. Často jdou však tyto odběry na úkor obyvatel okolních obcí, zejména pak v obdobích sucha.
Problémy s vodou tak hlásí ze stále více míst, kde se rozhodli postavit datová centra, jejichž spotřeba energie i vody se vyrovná spotřebě jednoho většího města.
EU chystá datová centra celkem v 8 zemích, paradoxně většinou právě tam, kde je praktikována radikální zelená politika.
Třeba v Německu, kde uzavřeli jaderné elektrárny a stali se energeticky nesoběstačnými nebo ve Švédsku, kde občany opakovaně vyzývali k omezení spotřeby energií, aby síť nezkolabovala.
Na základě zkušeností z jiných zemí tak lze již nyní lehce odhadnout, že na klimafanatiky z EU dopadne realita datových center ještě hůř. A to zejména tehdy, kdy se k nedostatku energie přidá také sucho.
V americkém státě Georgia odčerpalo obrovské datové centrum z veřejného vodovodu zcela nepozorovaně více než 110 000 metrů krychlových vody.
Zatímco úřady nutily běžné občany, aby se během sucha vzdali vody, technologická společnost si vodu dopřála zdarma. Navzdory tomuto selhání dohledu se úřady zdržují udělování pokut a vymlouvání pobouřených obyvatel.
Obyvatele Fayetteville loni zmátl nevysvětlitelný pokles tlaku vody. Příčinou však nebylo zchátralé potrubí, ale masivní selhání ze strany úřadů.
Obrovské datové centrum patřící společnosti Quality Technology Services (QTS), dceřiné společnosti investičního giganta Blackstone, bylo připojeno k vodovodnímu potrubí prostřednictvím dvou průmyslových potrubí.
Jedno připojení bylo místní energetické společnosti zcela neznámé a druhé nebylo nikdy vyfakturováno.
A data center in Fayetteville, Georgia secretly drained 30 million gallons of water—equivalent to 44 Olympic swimming pools—while residents watched their taps run dry. GA is in a severe drought, and people are speaking out.
Data center propagation is out of control! #DemsUnited pic.twitter.com/NjnHPTVYwy
— TizzyWoman 🗽 ☮️ ~ Keep moving forward (@tizzywoman) May 22, 2026
Teprve když si občané sami vyžádali dokumenty, vyšel najevo rozsah problému. Společnost spotřebovala přibližně 110 000 metrů krychlových vody, což odpovídá objemu 44 olympijských bazénů, aniž by za to zpočátku musela platit.
Stalo se tak právě v době, kdy stát vyhlásil stav nouze kvůli silnému suchu a lesním požárům. Vodárna vyzvala běžné občany, aby drasticky snížili spotřebu vody a okamžitě přestali zalévat trávníky.
Datové centrum mezitím mohlo nerušeně provozovat svůj systém a stalo se největším spotřebitelem vody v celém kraji.
The QTS data center campus in Fayetteville, about 20 miles south of Atlanta. Residents started complaining about low water pressure, which led to the discovery of two unmetered industrial water hookups—one installed without the utility knowing, the other not billed. The facility… https://t.co/d5T3tgQZlR pic.twitter.com/OhyjP9kBFC
— Patricia 🇺🇸 (@1109Patricia) May 11, 2026
Odpovědné orgány se pouze omlouvaly. Tvrdily, že během zavádění inteligentních měřičů přehlédly připojení a obecně trpěly nedostatkem personálu.
Společnost QTS od té doby zpětně zaplatila částku téměř 150 000 dolarů, ale za toto jednání nebyla uložena žádná pokuta. Vanessa Tigertová, ředitelka vodohospodářského úřadu okresu Fayette, toto rozhodnutí tisku vážně zdůvodnila s tím, že nechtěla svého nového velkého zákazníka rozrušit, protože se jednalo pouze o dobrý zákaznický servis.
Někteří lidé by to však také vnímali jako preferenční zacházení s technologickou společností, která se také nelegálně odebírala z vodovodu.
Taková velká datová centra vyžadují obrovské množství vody k chlazení svých serverových farem. V oblastech, kde je voda vzácným zdrojem, však tato zařízení mohou problémy se zásobováním značně zhoršit.
V oblastech kolem datovych center se objevuji stejne priznaky srdecni arytmie jako z vetrniku.
Pricina je, stejna.
Datova centra vyuzivaji k chlazeni velke mnozstvi velkych vetraku ktere produkuji infrazvuk.
Toto chlazeni je na strechach nebo v servisnich budovach a zvuk se siri do okoli se stejnym devastujicim ucinkem jako z vetrniku.
K čemu slouží vlastně datová centra?
Je to bezpecne misto pro ulozeni a provoz vetsiho mnozstvi pociacu.
Takze napriklad hostovani webu jako je tento, je tradicni priklad. e-shop uz muze potrebovat vetsi vykon – vykonejsi pocitac. Dale je napriklad hostovani hernich serveru – firma si pronajme cas na kterem pak bezi herni server ktery je tipicky velmi zravy a veelmi vykony.
To jsou ale porad srandicky. Vetsi fiirmy s pusobnosti na kontinentu nebo vice kontinentech maji firemni informacni system umisten na computru v datovem centru proto, aby byl dostupny odkudkoli, a take proto aby jeeden lokalni ajtak kteremu seberou premie neodpojil ci nejak neposkodil data miliardove frimy. Data jsou fyzicky v datovem centru, zalohovana do jineho datoveho centra ktere je o 1000 km daleko, takze neni mozne o data prijit ani vybchem atomovky.
Vladni organizace pak vyuzivaji datova centra pro ukladani a trideni dat o vsem, resp o kazdem cloveku. jsou to terbajaty dat. napr. Meta (Facebook) uklada veskerou komunikaci WhatsUp, cte ji a vytvari na zaklade techto dat osobnostni profil uzivatele, ktery muze vyuzit ajk pro cileenou reklamu ale take pro ruzne diverzni ci natlakove akce.
Data jsou nova mena. Kdo vi na nekoho spinu, dokaze z toho profitovat, a tupi lide na sebe prasknou pri rozhovoru pres whatsap uuuuplne vsechno.
A v neposledni rade, na treninng AI je potreba hoooodne computru a hooodne elektriny.
Na provoz AI (inferenci) uz mene, nicmene, nejpopularnejsi AI chatgpt sezere vic elektriny nez vydela. A jsou to GW ano skutecne gigawaty elektriny na rozhovor s computrem.