Nález, který byl odhalen na ostrově Fuerteventura, nedokázal pouze to, že bylo na počátku tohoto geologického období (po konci velké doby ledové) mnohem tepleji, ale opět potvrdil, že v teplejším období byl tento pouštní ostrov mnohem zelenější a žilo tam i více živočišných druhů.
Klimaalarmisté se nás snaží přesvědčit nejen o tom, že zažíváme rekordní oteplování (což bylo opakovaně vyvráceno), ale i o tom, že teplejší klima je horší než chladnější.
Historie však říká něco jiného: v teplejším klimatu život prosperoval, v tom chladnějším docházelo k úpadku a stagnaci.
Fuerteventura, jeden z osmi hlavních Kanárských ostrovů, nebyla po celou dobu raného až středního holocénu tou „pouští v oceánu,“ jakou je dnes.
Vědci (Sánchez-Marco et al., 2026) našli pozůstatky několika druhů ptáků, o kterých je známo, že žijí na okrajích vodních ploch (např. laguny, jezera, řeky) s pobřežní vegetací a hustými lesy.
Objevili je v jeskyni na Fuerteventurě, nejsušším z Kanárských ostrovů. Kosti pocházejí z období před 9000 až 5000 lety.
Tento objev „nečekaně“ odhaluje, že holocénní klima bylo mnohem teplejší (o až 3 až 7°C) než dnes. Před několika tisíci lety bylo také mnohem vlhčí klima než dnes, a proto oblasti, které jsou dnes suché a z velké části neobyvatelné, mohly hostit mnohem větší rozmanitost rostlinných a živočišných druhů.
Dnes je na Fuerteventuře chladnější a sušší klima, proto je ostrov pokryt písečnými dunami a klasifikován jako suchá poušť, protože ročně zaznamenává pouze 100–150 mm srážek.
Ostrov již není útočištěm vodního ptactva ani žádných jiných druhů závislých na vysokých ročních srážkách.
Ve studii se uvádí:
„Nedávná analýza ledových jader ze severního Grónska ukazuje, že nejvyšší teploty holocénu byly o 3 až 7 °C vyšší než dnes. To naznačuje, že zvířata zde studovaná uhynula v teplejších podmínkách než dnes.
Zdá se pravděpodobné, že poblíž jeskyně byla laguna nebo rybník, kolem kterého se rozvíjela rozsáhlá oblast pobřežní vegetace. Podobně se pravděpodobně v blízkosti jeskyně nacházely zalesněné oblasti s podrostem, kde se dokonce vyskytovaly i křoviny.
Ornitologické záznamy z Cueva del Llano naznačují, že v raných fázích holocénu bylo dominantní klima na Kanárských ostrovech mnohem vlhčí než dnes. Na Fuerteventurě byly vodní plochy s břehovou vegetací a více či méně husté lesní oblasti s křovinatým podrostem.
Vyšší globální teploty než ty současné mohly vést ke změnám v ročních přesunech Azorské výše a podpořit intenzivnější režim srážek, což umožnilo udržení rozmanitějších stanovišť a tím i výrazně rozmanitější ptačí fauny než dnes.
Ptáci spojení s těmito biotopy pravděpodobně zmizeli s klimatickými změnami.“
Studie – podobně jako mnohé další – ukázala nejen to, že změny klimatu nemají souvislost s člověkem, ale i to, že oteplení přináší spíše benefity než negativa.
Je úplně jedno, jaká teplota bylo v období holocénu. Když my máme dnešní dobu a ta je plná šílenců a plná suprmoderních technologií, s jejichž pomocí tito šílenci mohou klima upravovat a měnit podle jejich libosti.
Pomocí letadel mohou vypustit do jednotlivých částí atmosféry určité prvky, které nad planetou udělají příkrov / poklop a ten zamezí pronikání světelných paprsků a tím zamezí i ořívání-teplejší počasí. A máme dobu „ledovou“ nebo dobu „pololedovou“.
Pokud už umí udělat pevný poklop nad planetou nebo jen nad jejími určitými kontinety, mohou si dovolit z podpoklopu vysát vzduch a bez jediného výstřelu zlikvidují vše živé na onom kontinentu a může jim na to stačit pouhých pět minut času. Protože do pěti minut se vše udusí.
Takže zjednodušeně řečeno, pokud šílenci svým poddaným oznamují, že se planeta otepluje, může to jen znamenat, že právě tito mocní šílenci provádí svými supertechnologiemi oteplování planety.
Momentálně mám dojem, že alespoň na jižní Moravě je nad námi, v atmosféře, obrovské množství vody, které brání průniku slunce. A tak máme pořád zataženo. Spadne jen pár kapek a pak nic.
A já jsem zase přesvědčená, že tam moc vody nebude. je to jedovatý aerosol s těžkými kovy a očkovacím oxydem grafénu, nebo-li speikprotein. Nás tím týrají už od podzimu a skoro na Jižní Moravě se slunce neobjevuje. Když tak pálivé, podivně píchlavé ,ničící oči. Předčasným vedrem rozkvetou stromy. Pozdním mrazem je spálí. No opravdu to Chazaři na nás mají vymakané. To je jedna válka proti lidem. Od toho roku 2019 se chovají jak ďáblové. A po každém Bilderbergu se něco trvale vždy zhorší. To jsem si dávno všimla. Večerní pořady zábavné v televizi začali kurvit od roku 2005! Od roku 2020 se začali soustředit na ničení zdraví lidí. Uvidíme, zda to teď nebude to co ukazovali na Olympiádě?
Nejen na Jižní Moravě, ale i v Praze je od loňského roku trvale na obloze stříbrný poklop. V létě bylo hrozné dusno, vítr se nehýbal, ale teploty nic moc. žádná vedra, přesto se v tom nedalo existovat. A tohle počasí stále trvá – šero, slunce zakryté, žádný vítr, minimum deště. Lidé jsou nějak divně nemocní. Jo jo, sypou to na nás.
Najlepšie sú štúdie, ktoré poukazujú na to, aké bolo klíma pre miliónmi rokov a dokazujú, že bolo teplejšie.
Nejsussi Kanarsky ostrov je Lanzrote a ne Fuerteventura. A na Kanarech nikdy zadny rybnik nikde nemohl byt, nebot se jedna o sopecne ostrovy a puda se sklada z amofniho nepropustneho cedice a kristalinoveho cedide, ale jeho vrstvy jsou tak nejvyse 2m silne a pukliny nemohou zadnou vodu zadrzet. A oblasti vrstev kristalinoneho cedice jsou male, takze veskera voda se prosakne az do more. Pri nedavnych kalamitach “Teresa” spadlo kolem 3000 litru vody na ctverecni metr, Praha by pri takovem pocasi uplavala. Nejzelenejsi jsou ostrovy Tenerife a La Palma, nebot maji vysoke hory. Maly ostrov La Palma je vyssi nez vse co maji v Australii, tam tak vysoky kopec neni. A vlhky vzduch potom narazi na steny hor, zveda se a prsi nebo spise leje jako z konve. Nejhorsi jsou vlhke a teple jizni vetry v zime a to potom spadne i pres 1000 Litru vody za jednu noc. Kanary musely mit kdysi hodne vody, coz ukazuji hluboka udoli a kanony, ktere byly vytvoreny vodou. Kdo jel nekdy pozorne do Udoli Strachu na ostrove La Palma, muze pozorovat kolem cesty zaoblene tvary kamenu z kristalinoveho cedice, coz je dukaz ze tam musela silne kdysi teci voda.
No v jeskynich na Kanarech bylo kdysi urcite teplo, nebot ty vznikaji tak, ze kdyz tece lava, tak se v horni casti ochladi a ztuhne, a tak lava tece potom jeskyni; na Fuerteventure jsou takove jeskyne i pres 100 m dlouhe, ale z duvodu teploty a sucha tam neroste nic. Je treba ale rici, ze Kanarske ostrovy jsou stare jen nekolik millionu let, mene nez ca. 30 millionu. Geologicky je to jako vcera.