Zajímavý vývoj ve Velké Británii: Nová strana pro tvrdé deportace získává ohromnou podporu a bere voliče Farageově Reformě

Mnoho Britů vyjadřovalo zklamání poté, co Farage přijal do své Reformy několik muslimů a výrazně změkčil politiku. Pro mnohé byl potom poslední kapkou nedávný laxní přístup k vyšetřování činnosti muslimských gangů.

Situace v zemi je totiž taková, že si to nikdo nechce „pošpinit“ u muslimů. A to včetně Farage. To si uvědomil i člen Farageovy Reformy Rupert Lowe, který sám zahájil vyšetřování těchto zrůdných činů a na znamení nesouhlasu ze strany vystoupil a založil svoji vlastní.

Farage potom tvrdil, že Lowe musel odejít, protože byl pro masové deportace, které Reforma odmítá. Nová strana, která se nazývá Restore Britain (Obnova Británie) má za cíl skutečně masové deportace.

Nic podobného Farage nechce. Volby čekají Velkou Británii až v roce 2029 (pokud nedojde k pádu vlády) a nová strana si dává úkol, který je v současné situaci země jako ze sci-fi: zachovat bílou většinu v zemi a zabránit islamizaci.

To je program, který sice prezentují některé malé strany, ale ty nemohou nabídnout to, co Lowe: práci, během níž jsou odhalovány ty nejutajovanější okolnosti působení znásilňovacích gangů v zemi.

Právě tím, že i přes odpor vlády a svojí vlastní strany vyšetřování zahájil, si získal mnoho příznivců.

Dosud žádný poslanec se do tak detailní práce v této věci nepustil. Právě fakt, že lidé za Lowem vidí konkrétní výsledky i snahu jít proti proudu, je táhne do jeho nové strany či alespoň k její podpoře.

Na druhou stranu je situace v Británii již natolik ožehavá, že si zřejmě vyžaduje mnohem tvrdší politiku, než jakou může aktuálně kdokoli nabídnout.

Nicméně oddálení přeměny země na chalífát je stále lepší než cesta zkratkou, jakou nabízí Starmer nebo přímá cesta, jakou nabízí všichni ostatní.

Otázkou však je, jaká bude situace za tři roky, kdy budou volby. Lze očekávat, že Starmer začne rozdávat občanství ve velkém, aby maximálně znemožnil jak deportace, tak výhru Obnovy Británie.

Mimoto je zde také obava z drobení hlasů mezi Reformu a Obnovu. Neprospěje nakonec někomu třetímu? Třeba straně, kterou budou zaštiťovat muslimové?

Probíhající masová invaze do Británie dosáhla kritického bodu zlomu a poprvé po generacích vystoupilo odvážné vlastenecké, národně-konzervativní hnutí s přímočarou, plně propracovanou strategií, jak znovu získat kontrolu nad demografií země a zajistit její budoucnost jako suverénní vlasti pro britský lid.

Obnova Británie, antiglobalistická iniciativa zahájená v roce 2025 nezávislým poslancem Rupertem Lowem (dříve z Reform UK), vydala svůj průlomový politický dokument Mass Deportations: Legitimity, Legality, and Logistics, jehož autorem je Harrison Pitt.

Tento komplexní plán stanovuje jasnou, zákonnou a praktickou cestu, jak odstranit každého ilegála z britské půdy – potenciálně během dvou až tří let – a zároveň odmítá slabé kompromisy a morální pózy, které předváděly dosavadní vlády.

Obnova Británie, založená Lowem, poslancem za Great Yarmouth, zpočátku fungovala jako vlastenecká koalice napříč stranami, než před pár dny oznámila, že se přemění na tradiční politickou stranu.

Snaží se sjednotit zklamané voliče, kteří s frustrací sledovali, jak nekontrolovaná muslimská invaze – legální i nelegální – narušuje britskou identitu, zatěžuje veřejné služby, snižuje mzdy a ničí národní soudržnost i sociální důvěru.

Hlavním posláním hnutí je obnovit parlamentní suverenitu, chránit původní obyvatelstvo před vyvolanými demografickými změnami a ukončit neautorizovaný experiment s nahrazováním populace, který žádný volič nikdy neschválil.

Tento 100stránkový politický dokument přímo čelí tvrdé realitě. Restore Britain odhaduje, že v zemi je v současnosti 1,8 až 2 miliony nelegálních migrantů, což je číslo daleko přesahující oficiální údaje a mnohem větší než britské ozbrojené síly.

Toto číslo podle dokumentu nepředstavuje pouhou administrativní chybu, ale hluboký útok na legitimitu samotného britského státu.

Národ, jehož vláda selhává—nebo jednoduše odmítá—vynucovat své hranice, v podstatě přestal fungovat jako suverénní stát a ztratil smysluplné právo na sebeurčení.

Odmítajíc názor liberální elity, že vymáhání hranic a demografická ochrana jsou nějak nelidské, Restore Britain správně prezentuje hromadné deportace jako základní povinnost každé vlastenecké vlády.

Plán začíná odstraněním právních bariér, které po desetiletí bránily a paralyzovaly akci.

Klíčové návrhy zahrnují zrušení nebo zásadní změnu omezujících zákonů, jako je Zákon o imigraci a azylu, Zákon o státní příslušnosti, imigraci a azylu a – nejkontroverzněji – Zákon o rovnosti, který je ve skutečnosti zákonem namířeným proti původnímu obyvatelstvu.

Jádrem právní reformy je britské zapojení do Evropské úmluvy o lidských právech (ESLP) a zákona o lidských právech.

Příliš rozsáhlé výklady článků 3 a 8 opakovaně blokovaly deportace tím, že se odvolávaly na práva na „rodinný život“ nebo hypotetická rizika v domovských zemích. A to dokonce i u opakovaných násilných zločinců a těch, kteří překračují pobyt.

Restore Britain prosazuje úplné vystoupení z ESLP, uznává krátkodobé diplomatické výzvy (včetně dopadů na Severní Irsko), ale trvá na tom, že obnovení skutečné suverenity to vyžaduje.

Jako přechodné nebo doplňkové opatření dokument navrhuje inovativní zákon o Velkém upřesnění, který by dal parlamentu pravomoc přehlasovat soudní rozhodnutí ESLP prostou většinou, když jsou v sázce zásadní národní zájmy.

Dobrovolné návraty tvoří páteř této strategie, přičemž pobídky jsou zaměřeny na podporu sebedeportace. V tomto čerpají z účinných amerických modelů za prezidenta Trumpa.

Autoři předpovídají, že dobrovolné odchody by mohly převýšit nucené odchody v poměru tři ku jedné, což by umožnilo vyčištění celé nelegální populace v relativně krátkém časovém rámci.

Pro ty, kteří odmítají odejít, by se nucené vyhoštění zvýšilo díky rozšířeným týmům pro vymáhání imigračního práva (nábor bývalých vojáků a policistů), zvýšené kapacitě zadržování na přestavěných základnách RAF a zabezpečených místech a flotile charterových letů a vojenských transportů.

Země, které odmítnou přijmout návrat svých občanů, budou čelit vízovým omezením, snížení pomoci a obchodním sankcím.

K uvedeným ambicím nové strany jen dodávám, že pokud nezajdou i k deportaci zločinců, kteří již získali občanství a omezení současné dominance islámu v zemi, pak bude zřejmě snaha o udržení demografické většiny výhledově marná.

Přeměně na chalífát nakonec nezabrání, ale pouze ji oddálí.