Již opakovaně jste si zde mohli přečíst o diktátorských počinech EU, která vytváří seznamy sankcionovaných osob, aby je záhy zcela odřízla od jejich majetku. Bez upozornění, soudu, obvinění, možnosti obhajoby a předložení důkazů.
Lidem, kteří chtějí sankcionovaným disidentům pomáhat (třeba potravinovou pomocí), pak hrozí v lepším případě finanční sankce, v tom horším vězení.
Drtivá většina sankcionovaných osob naštěstí žije mimo EU, nicméně zpravidla mají na území EU své majetky, ke kterým nemají přístup, protože se na území EU nesmí vrátit a finance mají zablokované.
Poněkud jiný je případ zde opakovaně zmíněného Jacquese Bauda. Je Švýcar žijící v Belgii a aktuálně se spoléhá na potravinovou pomoc od svých belgických fanoušků, kteří ho zásobují potravinami i přes hrozbu, že pokud budou odhaleni, hrozí jim výše zmíněné tresty.
EU tvrdila, že všichni sankcionovaní „pracují pro Kreml,“ což se také ukázalo jako lež. Mají jednoduše jen jiné názory, což se v totalitní EU neodpouští.
Ovšem EU v tomto směru obvykle naplňuje instrukce zadané národními státy. Například právě sankce na vojenského analytika Bauda, stejně jako na francouzského novináře Xaviera Moreaua, uvalila již dříve Francie.
Diktátor Macron pak požádal EU o zařazení obou zmíněných nepohodlných novinářů na sankce celounijní.
15. prosince dva muži, Jacques Baud a Xavier Moreau, kteří komentovali válku na Ukrajině online, zjistili, že byli mezi 12 lidmi, které Evropská unie sankcionovala za údajné šíření propagandy pro ruskou vládu.
Zatím neexistují žádné důkazy, že by měli jakékoli vazby na ruskou vládu nebo ruské zpravodajské služby.
Baud, který žije v Belgii, je bývalý plukovník švýcarské armády a bývalý člen Švýcarské strategické zpravodajské služby. Vydal několik knih o válce na Ukrajině a používá různé zdroje, většina z nich však není ruská.
Objevuje se v rádiu ve Francii, Belgii a Švýcarsku. Moreau, bývalý kapitán francouzské armády, žije v Rusku, kde založil poradenskou firmu Sokol Holding pro několik ambasád a Stratpol, web pro geopolitickou analýzu.
Od začátku války na Ukrajině použil mnoho zdrojů, některé jsou ruské, ale většina ne.
Sankce EU měly pro oba muže nepříjemné důsledky. Jejich bankovní účty v EU byly zmrazeny. Nemohou používat své kreditní karty. Nemají právo vstoupit do zemí EU (nicméně jeden z nich v EU žije a nesmí paradoxně pryč).
Baud bydlí ve svém domě v Belgii a živí se darovanými potravinami, které mu zřejmě do domu „pašují“ jeho právníci. Byl také zbaven práva vystupovat na televizních nebo rozhlasových stanicích EU.
Podle jedné zprávy mu byla odebrána možnost cestovat uvnitř EU. Nemůže se ani vrátit do své vlastní země, která není v EU a kde nepodléhá sankcím. Právníci se snaží pomoci mu získat povolení k cestě zpět do Švýcarska.
Xavier Moreau žijící v Rusku má také byt v Paříži. Nemůže ani zaplatit francouzské daně z nemovitostí. Právníci se mu snaží pomoci najít způsob, jak zaplatit to, co francouzská vláda tvrdí, že dluží.
Francouzská vláda, která sankcionovala oba muže, aniž by jim poskytla důkaz viny nebo jim poskytla řádný proces, požádala o rozšíření sankcí na všechny členské země EU.
Francouzská vláda a EU jim dokonce neposlaly dopis, aby oba muže informovaly o sankcích proti nim, natož aby jim daly příležitost se bránit nebo prokázat svou nevinu u soudu. Rozhodnutí proti nim působí svévolně a autoritářsky.
Svoboda slova by měla být jedním ze základních principů demokratické společnosti, kterou Francie a EU tvrdí, že jsou. Jenže právě sankce za jiné názory ukazují, že s demokracií nemají nic společného. Politické neshody by neměly vést k trestu.
Bylo by chybou myslet si, že sankce proti těmto mužům jsou jen politováníhodná chyba. Je to součást trendu, vždyť sankcionováno bylo EU celkem 59 osob, mnoho dalších lidí je pak pod sankcemi ve své vlastní zemi.
Co se týká Macronovy diktatury, tak ta se zdaleka nedotkla jen zmíněných dvou novinářů, ti jsou pouhou špičkou ledovce.
Francouzská vláda stále častěji činí přísná rozhodnutí, která zasahují do svobody projevu. Oficiální francouzská instituce Arcom, která má na starosti kontrolu toho, co se říká ve francouzské televizi a rozhlase, má nad nimi moc života a smrti.
V únoru 2025 se Arcom rozhodl uzavřít francouzský televizní kanál C8. Arcom tvrdil, že C8 nerespektuje své povinnosti „veřejné služby.“ Proč? Protože tamní moderátor má jiné než „jediné povolené“ názory.
Hlavní moderátor talk show C8, Cyril Hanouna, často kritizoval francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a zval komentátory, kteří nikdy nebyli pozváni do jiných talk show, například členy „povstání žlutých vest“ nebo lékaře, kteří nesouhlasili s Macronovými rozhodnutími během krize Covid-19.
Macron proto vyzval členy francouzské vlády, aby bojkotovali Hanouna. Někteří ho obvinili z příslušnosti ke „krajní pravici.“ Arcom tvrdil, že Hanouna mluvil neuctivě jak k socialistické starostce Paříže Anne Hidalgo, tak k levicovému členovi národního shromáždění Louisu Boyardovi.
Proto uložil kanálu vysoké pokuty: 300 000 € za kritiku starostky Hidalgové a 3,5 milionu € za negativní postoj k Boyardovi. Pak se prostě rozhodl kanál uzavřít. Čtyři sta lidí přišlo o práci.
Hanouna by teoreticky mohl vytvořit novou talk show na jiném kanálu, ale jeho nový zaměstnavatel ho důrazně vyzval, aby přijal apolitický tón.
V červnu 2025 byla TV Libertés, malá soukromá televizní stanice, která zahrnuje komentátory kritizující Macrona a často nesouhlasící s francouzskou zahraniční politikou, konfrontována se zrušením svých bankovních účtů, což ji přivedlo na pokraj bankrotu.
Banka neposkytla žádné vysvětlení. Pouze se psalo, že rozhodnutí bylo učiněno na vysoké úrovni. TV Libertés by mohla přežít otevřením bankovního účtu v jiné bance, ale to, co se právě stalo, se může snadno stát znovu – a kanál by beztak nepřežil.
Totéž, co se stalo s TV Libertés, se také stalo Marcu Touatimu, francouzskému ekonomovi, který produkuje úspěšný týdenní podcast. Nejenže mu byl uzavřen bankovní účet, ale i účty jeho ženy a dětí.
Banka opět neposkytla žádné vysvětlení, kromě toho, že rozhodnutí bylo učiněno „na vysoké úrovni.“ Ekonom samozřejmě kritizoval politiku Macronovy vlády.
Macron v reakci na otázku novináře, zda chce kontrolovat informace ve Francii, řekl:
„Myslím, že by bylo důležité mít označení od profesionálů, kteří mohou říct ‚Toto splňuje etické normy‘ nebo ‚Toto pochází od lidí, kteří manipulují s informacemi.‘ Je to nebezpečná záležitost, informace.“
Philippe de Villiers, podnikatel, bývalý člen Národního shromáždění a bývalý ministr kultury, odpověděl:
„Ministerstvo pravdy je to, o čem Macron sní, ale neví, že už bylo vymyšleno v knize od Orwella.“
Žádost Francie, aby EU uvalila sankce na „propagandisty“ a rozhodnutí EU přijmout svévolná opatření, aniž by Francii požádala o jakýkoli důkaz protiprávního jednání nebo nabídla jakýkoli řádný proces, naznačuje, že to, co se děje ve Francii, by se mohlo snadno rozšířit do zbytku Evropy.
EU již zavedla paralyzující cenzurní opatření pro online média a sociální sítě.
Evropská komise v roce 2023 vytvořila Zákon o digitálních službách (DSA). Jeho cílem je kontrolovat obsah sociálních médií a webových stránek a zakázat obsah definovaný jako „nelegální“ nebo „škodlivý.“
DSA stanovuje, že sociální média a weby musí kontrolovat, co zveřejňují, jinak riskují vysoké pokuty. Samozřejmě je to Evropská komise, kdo rozhoduje, co je „nelegální“ nebo „škodlivé“, takže může vydávat jakékoliv rozsudky, které chce.
Během americké volební kampaně v roce 2024, kdy Elon Musk oznámil, že na X provede rozhovor s tehdejším kandidátem Donaldem Trumpem na sociálních sítích, které Musk vlastní, Thierry Breton, tehdejší evropský komisař pro vnitřní trh a služby a „mozek“ DSA, poslal Muskovi dopis, v němž uvedl, že EU může X uložit pokuty, pokud rozhovor bude zahrnovat „nelegální obsah.“
Musk, který odpověděl, že nepřijímá výhrůžky, pokračoval v rozhovoru. EU v prosinci 2025 okamžitě uložila X 120 milionů eur za porušení DSA. Musk označil představitele EU za „woke komisaře Stasi“ a dodal: „EU by měla být zrušena.“
DSA napsali nevolení, neodpovědní, netransparentní a neodstranitelní vysocí představitelé EU, poté byl schválen Evropským parlamentem, který nemá skutečnou moc a slouží pouze jako schvalovací orgán pro rozhodnutí Evropské komise.
DSA nebyl schválen národními parlamenty členských států EU. Všichni občané členských zemí EU nyní čelí povinnosti, se kterou nikdy nesouhlasili.
Evropská komise, která s tím zřejmě není spokojená, plánuje jít ještě dál. Připravuje nový zákon „Chat Control,“ který by umožnil automatické skenování soukromého obsahu (textů, obrázků, videí) odesílaného prostřednictvím komunikačních platforem jako WhatsApp a Telegram nebo promptů zasílaných AI platformám (např. ChatGPT), které by probíhaly ‚na straně klienta‘, před šifrováním, tedy přímo na vašem telefonu, tabletu nebo počítači.
Software Chat Control by pak přeposílal jakýkoli materiál označený jako zakázaný orgánům činným v trestním řízení. To by znamenalo potenciální úplnou kontrolu nad každou online konverzací a nemožnost svobodně mluvit bez dohledu.
Svoboda projevu – jedna z hlavních složek demokracie, která jde ruku v ruce s politickou svobodou – je v EU vážně ohrožena.
Jedna zpráva uvádí, že „evropské technologické právo proměnilo Evropany v digitální občany druhé kategorie.“
V rumunských prezidentských volbách v roce 2024 průzkumy ukázaly, že Calin Georgescu, hlavní kandidát v prvním kole, zvítězí. Georgescu, velmi kritický vůči EU, prosazoval znovuzískání větší suverenity své země.
Tlak ze strany EU, uprostřed neověřených fám, že těžil z „ruského vměšování“, vedl ke zrušení druhého kola voleb. Když se prezidentské volby konaly znovu v roce 2025, byl Georgescu vyloučen z kandidatury.
V Německu je nyní nejsilnější politickou stranou v zemi AfD (Alternativa pro Německo). Její program je nacionalistický a konzervativní. Německá domácí zpravodajská služba, Spolkový úřad pro ochranu ústavy, označila AfD za pravicově extremistickou skupinu.
Je pochopitelné, že jeho rivalové, další německé politické strany, by byli zjevně rádi, kdyby byla zakázána a trvale vyloučena z německého politického života.
Ve Francii 31. května 2025 soud – pod záminkou zneužití prostředků EU – uložil čtyřletý trest vězení vůdkyni Národní strany Sjednocení Marine Le Pen a zakázal jí zastávat veřejné funkce na pět let.
Le Penová, která byla favoritkou na vítězství v prezidentských volbách v roce 2027, se odvolala, ale je nepravděpodobné, že by soud rozsudek zrušil.
Další kandidát v pořadí, Jordan Bardella, by údajně také mohl vyhrát prezidentské volby, ale v létě 2025 policie na příkaz Národního finančního žalobce zabavila dokumenty z ústředí strany a očekává se, že bude také pod vykonstruovanou záminkou stíhán a odsouzen.
Ti, kdo jsou u moci v rámci vládnoucích struktur EU, vynakládají veškeré úsilí, aby se především ve všech důležitých zemích jako je Francie či Německo držely na vrcholu strany, které pomáhají zničit evropskou civilizaci.
V Rumunsku jsme pak mohli názorně vidět, jak jednoduché je zmanipulovat volby účelovým nařčením a bez jakýchkoli důkazů.
Podkopávání svobody slova, svobody médií a svobody politické volby, stejně jako považování neshod v důležitých otázkách, jako je zahraniční politika, migrace, islamizace a národní suverenita, se stalo nedílnou součástí eroze evropské civilizace.
Myšlenka demokracie se zrodila v Evropě, ale evropské země a EU ji nyní zahazují. Evropa se vrací sto let nazpět.
Ti, kdo jsou u moci ve Francii či v Německu a v rámci vládnoucích struktur EU, stále více porušují základní principy demokracie. Tito vládci se zdají být lhostejní k možnosti, že vedou Evropu k nevratnému zániku.
Nakonec právě to je zřejmě jejich hlavní úkol…
