Douglas Macgregor v rozhovoru se soudcem Napolitanem: Žalostná prognóza pro rok 2026 (video)

V další geopolitické analýze, která byla natočena před dvěma dny, se podíváme jak na zhodnocení uplynulého roku, tak na předpovědi dění v roce letošním.

Ve speciálním vysílání podcastu „Judging Freedom“ dne 30. prosince 2025 pozval soudce Andrew Napolitano plukovníka Douglase Macgregora, uznávaného vojenského experta a bývalého poradce Ministerstva obrany USA.

Rozhovor, který měl být posledním živým formátem roku, zdůraznil nejvýbušnější geopolitická ohniska: eskalující konflikt na Ukrajině, napětí na Blízkém východě, americkou intervenci ve Venezuele a známky úpadku amerického impéria.

Macgregor, známý svými ostrými analýzami, nešetřil kritikou americké zahraniční politiky za prezidenta Donalda Trumpa a varoval před výbušným rokem 2026.

Níže je shrnutí  rozhovoru, video najdete na konci:

Rozhovor začal mimořádnou zprávou: ve dnech 28.–29. prosince 2025 Ukrajina zahájila masivní útok  91 dálkovými drony na oficiální rezidenci ruského prezidenta Vladimira Putina v historické Novgorodské oblasti.

Macgregor potvrdil fakta: Drony dosáhly cíle, ale byly buď sestřeleny nebo minuly cíl. Není jasné, zda šlo o cílený pokus o atentát. Záleží na tom, zda se ukrajinská rozvědka domnívala, že je Putin ve své vile přítomen. „Nijak by mě to nepřekvapilo,“ poznamenal Macgregor suše.

Vzpomněl si na předchozí atentáty, včetně vraždy dcery filozofa Alexandra Dugina a nedávno vysoce postaveného ruského generála v Moskvě.

Prezident Trump incident sám potvrdil ve svém mediálním prohlášení: Putin ho osobně informoval a Trump byl velmi rozzlobený. Útok přirovnal k předchozím americkým operacím, například zastavení útoků raketami Tomahawk a zdůraznil, že toto není vhodná doba pro eskalaci.

Přesto ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov oznámil ostrou reakci: „Takové bezohledné a nezodpovědné činy nezůstanou bez odpovědi.“ Cíle a termíny odvetných úderů již byly stanoveny.

Macgregor incident interpretoval jako součást širší ukrajinské strategie atentátů, která nyní cílila na Putinovo sídlo.

Rusko reagovalo rychle: jaderné zbraně Iskander byly převezeny do Běloruska, což Macgregor vnímá jako odstrašující prostředek nejen proti Kyjevu, ale i proti západní Evropě (Berlín, Paříž, Londýn).

„Rusové mají toho celého podniku dost,“ shrnul.

Ústředním bodem bylo Putinovo vystoupení v uniformě na schůzce s vedením generálního štábu, což byl podle Macgregora jasný signál. Odkazoval na Carla von Clausewitze a rozlišoval mezi „válkou rozhodující“ (existenciální) a „válkou pozorování“ (volitelnou).

Pro Rusko je konflikt na Ukrajině nyní existenční: „Život Ruska jako národa je ohrožen. To, co začalo jako omezená speciální vojenská operace k signalizaci bezpečnostních zájmů, se vyvinulo v boj o přežití,“ říká Macgregor.

Ukrajina je pouze nástrojem globalistických mocností ve Washingtonu a Evropě, které chtějí zničit Rusko.

„Putinova trpělivost se Západem slábne, přestože si váží Trumpovy upřímnosti,“ řekl Macgregor, který však zároveň kritizoval Trumpa za to, že navzdory slibům neuplatňuje kontrolu nad Kongresem, CIA a vlivnými dárci.

„Trump říká jedno, ale CIA je stále hluboce zapojena na Ukrajině a poskytuje zpravodajská data. Britská MI6 je dokonce zodpovědná za útoky v Rusku,“ dodal s odkazem na Larryho Johnsona.

Dále upozornil na to, co je podle něho zásadním znakem eskalace: V ruském parlamentu (dumě) probíhá proces přejmenování konfliktu ze „speciální operace“ na „válku.“ To je volba slov, která mají pro ruský lid a armádu hluboký význam.

Rusko mobilizuje masivně: 135 000 branců plus 650–750 000 záložníků, z nichž 300–400 000 bude trvale aktivováno. Celkem je na Ukrajině 750–800 000 vojáků, neustále doplňovaných o další, což znamená více než milion mužů.

„Rusko se připravuje na válku proti Evropě,“ varoval Macgregor. Ruští vojáci jsou vysoce motivovaní a dobře informovaní: „Všichni říkají: Připravujeme se na válku s Evropou.“

Macgregor ostře kritizoval NATO: Aliance je nemilosrdná a může přežít jen díky masivní americké podpoře v podobě velení, průzkumu a munice. Navzdory Trumpově rétorice se nic nemění; CIA jedná nelegálně.

NATO mělo být po studené válce rozpuštěno, ale místo toho pokračuje v expanzi a ignoruje Trumpův požadavek na evropské vlastnictví.

Pokus EU zabavit ruská aktiva v belgických bankách byl skandálem, proti němuž protestovali pouze dva američtí členové Kongresu (republikáni Rand Paul a Thomas Massie).

Macgregor řekl: „Kongres neuznává vyšší zákon než je on sám. Mezinárodní pravidla jsou to, co říkáme my.“

Dále se řeč stočila na Blízký východ.

Macgregor označil takzvaný „Plán pro Gazu“ za neúspěch, navzdory Trumpově zapojení.

Jonathan Pollard, americko-izraelský špion, jehož  Trump omilostnil, otevřeně volal po „100% židovské Gaze“ anexí biblické země. Macgregor to vnímal jako odraz Netanjahuovy věty: „Jde o židovskou nadvládu nad regionem.“

Politika USA není podle Macgregora politikou „America First,“ ale Washingtonu dominuje Izrael.

Příměří je pouze pauzou pro zbrojení a nyní hrozí válka s Íránem. Trump mylně tvrdil, že íránský jaderný program byl zničen, což je přehnané.

Macgregor varoval před střetem mezi Izraelem, Íránem a znovuprobouzející se Osmanskou říší v Sýrii a Středomoří pod vedením Erdogana. „Zájmy převažují nad přátelstvími,“ zdůraznil. Účast USA prospívá jen elitám, ne lidem.

Poté se téma rozhovoru soustředilo na aktuální události ve Venezuele.

Trump potvrdil americký útok na venezuelskou přístavní oblast, odkud se přepravují drogy: „Zničili jsme lodě a nyní se chystají i pozemní operace.“

Macgregor to neviděl jako invazi – na to nebyly žádné jednotky – ale jako neúspěšný pokus o převrat proti Madurovi. Venezuela je součástí bloku BRICS (Rusko, Čína, Indie, Írán), který buduje zlatou alternativu ke kolabujícímu západnímu finančnímu systému.

„Toto je nevyhlášená válka proti BRICS,“ říká Macgregor.

Poté diagnostikoval pozdní fázi amerického impéria: klesající ekonomická výkonnost vede k vojenskému překompenzování, což je kontraproduktivní.

Trump si užívá šikanu, ale nepomáhá mu to. Ekonomika je založena na nafoukaných aktivech (podle McKinsey celosvětově 600 bilionů dolarů), nikoli na produktivitě. Z užitku těží horní 1 procento – včetně Trumpa, jehož jmění se ztrojnásobilo – zatímco zbytek je chudý.

„Rok 2026 roztrhne dveře amerického letadla za bouřlivého počasí,“ řekl Macgregor.

Co se týká prognózy do nového roku, tak zde byl pesimistický: v roce 2026 žádný mír, místo toho další eskalace. Ocenil spolupráci s Napolitanem, včetně společných přednášek.

Rozhovor skončil novoročními přáními.