Ukončení zákazu spalovacích motorů je pravděpodobně jen další bruselský podvod

Nejspíš jste již zaznamenali, že EU údajně ustupuje od požadavku na ukončení prodeje benzínových a naftových aut v roce 2035. Jenže pokaždé, když EU cokoli prohlásí, je třeba být ostražití.

Bruselští totalitáři si totiž vždy vše nakonec prosadili, jen si našli takovou cestu, aby to bylo bez humbuku, jaký doprovází třeba právě onen zákaz prodeje aut se spalovacím motorem.

Od Ústavy EU, kterou lid v několika zemích odmítl, proto ji tedy přinesli znovu pod názvem „Lisabonská smlouva,“  přes tvrdě odmítnuté migrační kvóty – později přejmenované na migrační pakt – až po „chat control,“ který byl i přes prvotní odmítnutí nakonec také protlačen: to vše se nakonec prosadilo, i když byl zaznamenán značný odpor občanů.

Tak jak se ve všech uvedených (a mnoha dalších) případech vyplatila jistá ostražitost, totéž platí i v případě údajného zrušení zákazu prodeje (a tedy i výroby) aut se spalovacím motorem.

Ve čtvrtek bylo triumfálně oznámeno, že EU zrušila absurdní zákaz spalovacích motorů od roku 2035, a že automobilový průmysl si nyní může „oddechnout.“ Celá záležitost byla prezentována, jako by Manfred Weber, předseda Evropské lidové strany, vybojoval návrat ke spalovacímu motoru od předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen během dramatického večerního jednání.

„U nových registrací od roku 2035 se nyní stane povinné snížit emise CO2 o 90 procent pro cíle vozového parku výrobců automobilů místo 100 procent. Od roku 2040 také nebude stanoven žádný cíl na 100 procent. To znamená, že zákaz technologie pro spalovací motory je mimo hru. Všechny motory aktuálně vyráběné v Německu tak mohou být nadále vyráběny a prodávány,“ oznámil Weber.

„Tím plníme naše dva nejdůležitější sliby: Zůstáváme na cestě ke klimatické neutralitě, ale zajišťujeme také technologickou neutralitu. To je důležitý signál pro celý automobilový průmysl.

A zajišťuje desítky tisíc průmyslových pracovních míst,“ pokračoval Weber, který pak také odhalil své skutečné obavy. Toto téma již není vhodným cílem pro AfD.

„Pro nás je auto kultovním objektem, ne ideologickým bojem, který nakonec využívají krajně pravicové strany,“ tvrdil.

Střízlivá pravda však je, že emise CO2 už nemusí být od roku 2035 snižovány o 100 procent, ale o 90 procent, což je minimální rozdíl a nakonec irelevantní změna. To tudíž neznamená, že auta se spalovacími motory mohou být nadále vyráběna bez překážek.

Pokud bude jejich prodej i nadále umožněn, povede to k masivnímu zvýšení cen, což by většinu automobilů učinilo nedostupnými a jejich výrobu neatraktivní pro mnoho výrobců.

Dodávky budou stále uměle omezené pomocí metod plánované ekonomiky, aby se splnily naprosto šílené klimatické cíle, které zbytek světa už dávno opustil.

Dokonce i bavorský premiér Markus Söder oponoval svému stranickému kolegovi z CSU Weberovi a okamžitě jasně řekl: „Pouhých deset procent pro povolení spalovacího motoru nestačí.“

Jisté tak je, že výroba a prodej budou natolik regulovány, aby byla auta „klimaticky neutrální,“ že se nejspíš nakonec povolí prodej velmi omezeného počtu aut se spalovacím motorem (na základě kvót) a tato auta tak budou nejen mnohem hůř dostupná, ale i předražená.

I kdyby došlo k výraznému odklonu od úplného zákazu spalovacích motorů, přišlo to příliš pozdě. Němečtí automobiloví manažeři tento vývoj pasivně sledovali, což je pro jejich vlastní průmysl sebevražedné, roky ho dokonce euforicky podporovali a přešli na výrobu elektrických aut, která se však ukázala jako neprodejná.

Přesto jsou tyto změny již příliš pokročilé na to, aby je bylo možné zvrátit. „Rozvaha Porsche ukazuje obrovské náklady spojené s obrácením i části e-mobility. Investiční rozhodnutí v miliardách nelze jednoduše zrušit,“ řekl zástupce společnosti.

Další odborník z oboru uvedl: „Tisíce a tisíce kvalifikovaných pracovníků v automobilovém průmyslu už dávno dostaly nabídku výstupních regulací, ale v duchu politiky Zelené dohody byli jednoduše odsunuti stranou.

Tito profesionálové jsou prostě pryč, většinou odešli do důchodu a jezdí Evropou ve svých obytných vozech. Kdo je zase dostane zpět a obnoví jejich smlouvy?“

To, co Weber tvrdí a hlavní proud novin opět rychle a nekontrolovaně opakuje, je zřejmý podvod. Ačkoliv to stačilo, aby se Zelení, levice a ekologické asociace okamžitě rozčílily a mluvily o jednom z „nejvíce klimaticky škodlivých a zároveň nejvíce protiobchodních rozhodnutí za poslední roky,“ ničení evropského automobilového průmyslu, na kterém závisí miliony pracovních míst, bude de facto pokračovat.

Auta se spalovacími motory se za deset let stanou luxusním zbožím. Jedinou poslední mlhavou nadějí je, že by byla po částech zahájena obnova již zrušených provozů.

V současné době se to však zdá nepravděpodobné. Průmysl by nyní musel trvat na dalším zmírnění zákazu a na obnovení kapacit pro výrobu spalovacích automobilů v nadcházejících letech.

Ale to je s šílenými zelenými fantasmagoriemi EU zhola nemožné. Snížení „závazku“ uhlíkové neutrality o pouhých 10% je jen další „kosmetickou“ úpravou, která má uklidnit masy a vyvolat dojem, že se vše vrací do starých kolejí.

Jenže tento závazek jasně ukazuje, že téměř nebude možné auta se spalovacím motorem vyrábět ani prodávat, protože jejich počet bude velmi omezený a ceny takové, že si je většina lidí nebude moci dovolit.

Stejně tak budou velmi vysoké ceny fosilních paliv, která se mají postupně vyřazovat (viz cíle k roku 2040 a 2050). Pokud tedy někdo věřil, že to, co říká Weber, je pravda, pak vůbec nepochopil, na jakém základě EU funguje.

EU tedy nakonec přece jen docílí toho, co plánovala, jen na to – jako tradičně – půjde poněkud oklikou…