Další ostuda klimaalarmistů: Větrníky na moři způsobují oteplování oceánů

Klimatické agendě již nemůže věřit nikdo, kdo je schopen samostatně myslet. Den za dnem se objevují další a další fakta, která ukazují, že jejich lži jsou dlouhodobě neudržitelné.

Většina jejich předpovědí se dosud nesplnila a někdy se dokonce stává, že jimi zaváděná údajná „klimatická opatření“ jsou zcela kontraproduktivní.

Jenže pokud na této politice někdo pohádkově vydělává, jede se dál, jako by se nic nedělo. To je i případ větrných elektráren, které rozhodně nelze z mnoha důvodů nazývat ekologickými.

Stejně tak nejsou věrné elektrárny ekonomické, neboť se neobejdou bez dotací (stejně jako fotovoltaika). A co víc, nová studie také zjistila, že způsobují to, co klimatičtí manipulátoři – bez jakýchkoli důkazů – svádí na člověka…

Větrné farmy na moři způsobují oteplování oceánů, přičemž lokalizované teploty hladiny moře trvale stoupají o 0,3 °C až 0,4 °C a meziroční variabilita dosahuje až 1 °C. Vyplývá to z průlomových výpočtů skupiny amerických vědců, které nedávno publikoval časopis Science.

Kaskádové efekty pronikající ekosystémy nejen ovlivňují teploty moře a atmosféry, ale také přetvářejí horní vrstvy oceánu destabilizací zásob mořské potravy a ovlivňováním růstu planktonu.

Narušení středoatlantického studeného proudu, klíčové podzemní vodní masy podporující regionální rybolov a ekosystémy, může být ovlivněno. Pokud by se objevily podobné obavy ohledně těžby uhlovodíků, provoz by byl okamžitě ukončen.

Například frakování pro těžbu zemního plynu bylo ve Spojeném království zakázáno poté, co klimatičtí alarmisté využili jako zbraň obavy ze „zemětřesení“ s podobnou intenzitou jako pád ze židle.

Pro větrné turbíny platí jiná pravidla, a to i přes hromadící se důkazy o jejich destruktivní schopnosti přeskupovat místní ekosystémy. Nikoho nezajímá, jak větrníky škodí životnímu prostředí: jednou byly určeny jako „obnovitelné a zelené,“ takže se nebudou omezovat ani po bezpočtu důkazů o jejich škodlivosti.

To kvůli benzínu, naftě, plynu nebo dopravě se ekofanatici mohou přetrhnout a hledají každou maličkost, která by daný projekt zastavila nebo alespoň zdržela.

Například stavitelé vysokorychlostní železnice HS2 z Londýna do Birminghamu byli nuceni utratit 100 milionů liber na ochranu několika netopýrů na 1 000metrovém úseku trati, ale zelení šílenci zavírají oči před celosvětovým masakrem milionů těchto létajících tvorů lopatkami obřích větrných turbín.

A nikdo posedlý fantazií o čisté nule se nezdá být znepokojen tím, když jsou populace pomalu se rozmnožujících velkých dravců – včetně orlů skalních, orlů bělohlavých a ohroženého orla tasmánského – zcela zdecimovány.

Humbuk samozřejmě nenastane ani kolem dalšího zjištění, podle něhož větrníky výrazně oteplují oceány.

Větrné farmy na moři mohou vyvolat změny v horních vrstvách oceánu a v blízké povrchové atmosféře prostřednictvím propojených zpětných vazeb mezi oceánem a atmosférou.

Vědci svá zjištění vypočítali zkoumáním víceletých dat u pobřeží východních Spojených států během klidnějších letních měsíců. Předpokládá se, že velké větrné turbíny snižují energii blízkých povrchových vln, což následně oslabuje přirozené a důležité míchání v horní části oceánu.

Tento větrný stres způsobeného rotujícími lopatkami turbín údajně vede k oteplování mořské hladiny až o 0,4 °C a k mělčí smíšené vrstvě oceánu. Jednoduše řečeno, neexistuje žádná větrná energie, kterou by bylo možné využít bez nepříjemných vedlejších účinků – obří turbíny odebírají chladicí energii z blízké hladiny oceánu, což vede ke zvyšování teploty vody.

Všechny výsledné účinky, jako je odlišné míchání a stratifikace oceánů, spolu s atmosférickou tepelnou výměnou, mění křehkou lokální rovnováhu ekosystému a strukturu vodních potravních systémů.

Není třeba dodávat, že toto lokální oteplování o 0,3 °C – 1 °C by se v aktivistických kruzích považovalo za „vlnu veder“ nebo dokonce za důkaz „vroucích“ oceánů.

Je samozřejmě pravda, že přirozené změny teplot oceánů, často sezónní, se vyskytují neustále; teploty stoupají a klesají dočasně a živé organismy od korálů po ryby mají adaptivní mechanismy.

Oteplování vyvolané větrnými turbínami se ukázalo jako trvalé a představuje radikální změnu stávajících podmínek. Snížený tlak větru navíc potlačuje stoupající proudy, které hrají zásadní roli v životě oceánu tím, že šíří živiny.

Různé druhy ryb mohou být přitahovány do teplejších vod, ale stávající zásoby potravy mohou být ohroženy. „Změny v profilech tlaku větru mohou změnit cirkulaci stoupajícího proudění vzduchu poháněnou větrem, s potenciálním dopadem na dodávky živin a dynamiku pobřežních ekosystémů,“ poznamenávají vědci.

Středoatlantická studená nádrž je velká masa husté chladnější spodní vody, která hraje důležitou ekologickou roli u východního pobřeží USA. Větrné turbíny by mohly tento ekosystém ohrozit, protože snížené stoupání vody a celkové míchání by mohlo způsobit oteplování nebo zmenšování s rozsáhlými důsledky pro komerční rybolov a měkkýše.

Článek naznačuje, že by se mořští živočichové mohli určitým způsobem přizpůsobit místním změnám, ale ve vynikající eseji napsané v časopise Watts Up With That? Charles Rotter poznamenává:

„Toto je ekologický ekvivalent instalace desítek parkovišť napříč lesem a přemýšlení, zda se divoká zvěř ‚adaptuje‘.“

Nebo by mohl dodat, že je to jako když pokácí 100 000 vzrostlých stromů amazonského deštného pralesa, aby mohli postavit čtyřproudou dálnici pro dvoutýdenní konferenci o životním prostředí s tím, že se místní zvířata rozhlédnou na obě strany, než přejdou silnici.

Kaskádovité změny a ekologické škody způsobené větrnými turbínami přitahují rostoucí zájem vědců a médií. Samozřejmě ne těch mainstreamových, která přivírají oči před stále zjevnějšími ekologickými škodami a šíří politické lži o tom, že zelená energie je levná a schopná pohánět moderní průmyslovou společnost.

Doposud se většina pozornosti věnovala větrným turbínám na pevnině. Nedávný článek publikovaný v časopise Nature uvádí, že dopad výroby větrné energie v užitkovém měřítku, může být dalekosáhlý a někdy má velké a neočekávané důsledky pro biodiverzitu.

Vědci zjistili rozsáhlé kaskádovité efekty, které vlivem působení větrníků – ať už na moři nebo na souši – změnily celé ekosystémy a degradovaly stanoviště…