Celosvětový žebříček schopnosti 15leté mládeže aplikovat čtený text: Naši studenti dopadli lépe než Němci či Francouzi

Žebříček níže v podstatě shrnuje schopnost nejen číst, ale i vnímat psaný text a umět jej později interpretovat či to, co si daný jedinec přečte, také aplikovat v praxi.

Níže najdete žebříček prvních třiceti zemí světa, kde jistě čelo žebříčku až tak neudiví. To, že obyvatelé zemí Dálného východu patří již tradičně k těm, kteří podobným žebříčkům dominují, je všeobecně známo.

Ukazuje se však, že ani naše mládež na tom není až tak zle, neboť stále je kolem poloviny žebříčku TOP30 všech zemí světa. Nicméně pochopení textu ještě nemusí znamenat, že je mládež schopna samostatně myslet.

15letá mládež z České republiky skončila na 16. místě.

PISA měří čtenářskou způsobilost v mateřském nebo primárním jazyce výuky studenta, se zaměřením na porozumění, interpretaci a hodnocení psaných textů. Nejlépe hodnocené země obvykle dosahují skóre v rozmezí 550–560, zatímco průměr OECD je 476.

Jak sami vidíte, tak hůř dopadly země jako Švédsko, Německo, Rakousko Švýcarsko, Španělsko, Belgie či Francie, kde je již v nejmladší generaci poměrně hodně jedinců z řad těch, kteří údajně dané země obohacují.

V minulosti šlo ovšem o země, které se držely na špičce, přičemž rok od roku upadají níž.

V žebříčku zemí OECD jsou naši mladí nad průměrem (průměr je 476), přičemž část zemí OECD se do TOP30 ani nedostala. Ze zemí EU v žebříčku nenajdete například Nizozemsko, Slovensko, Rumunsko, Maďarsko, Bulharsko, Řecko nebo Maltu.

A níže najdete ještě jeden žebříček. Zde jsou uvedeny znalosti matematiky. V té jsme na tom o něco hůř, naše 15letá mládež skončila na 18. místě z TOP30, v žebříčku tentokrát najdete i Slovensko.

Všimněte si, že jsou zde i země, které se u čtení do TOP30 vůbec nedostaly – a naopak: několik zemí, které najdete v TOP30 čtenářů, zde nenajdete.