Od nástupu Trumpa a jeho prohlášení, že se bude snažit vyjednat mír na Ukrajině, je patrné, že evropští váleční štváči, kteří by rádi udrželi válku co nejdéle, nejsou vyjednáváními nijak nadšení.
Od samého počátku je vše jen o tom, že se musí bojovat do posledního Ukrajince, aniž by kdokoli přišel s návrhem, který by skutečně zajistil mír. Byli to také Evropané v podobě tehdejšího britského premiéra Johnsona, kdo zcela přerušil nadějné mírové rozhovory v roce 2022.
V té době měla Ukrajina šanci na to, že jí zůstane většina území – vyjma Krymu – a především nemusela být zničena celá města a doslova „zlikvidována“ jedna celá mladá generace.
Bylo jasné, že čím dřív válka skončí, tím méně bude obětí. Asi každému, kdo je trochu soudný, musí docházet, že Ukrajina nemá nejmenší šanci válku vyhrát a každé prodlužování bude v její neprospěch. Nicméně bude ve prospěch těch, kteří na válce profitují.
Nejspíš jste již zaznamenali, že unikl rozhovor, ve kterém evropští váleční štváči dali najevo, že s tím, co dělá americká administrativa, nesouhlasí. Hovořili tak, aby Trump pochopil, že jedinci jako Rutte, Merz či Macron nikdy nebudou souhlasit s tím, aby se mluvilo s Putinem.
Nejprve se podíváme na to, o čem mluvili a jak se rozhovor dostal na veřejnost, což je možná zajímavější než samotné téma rozhovoru.
„Existuje možnost, že Spojené státy opustí Ukrajinu v otázkách území, aniž by poskytly jasnost ohledně bezpečnostních záruk,“ údajně uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron podle „uniklého“ záznamu telefonátů s dalšími evropskými vůdci.
Macron vyjádřil názor, že Zelenskému hrozí velké nebezpečí. Nicméně Macronova kancelář později tvrdila, že prezident tato slova nepoužil.
Uniklý přepis hovoru mezi evropskými vůdci, kteří plánovali strategii ochrany vlády Zelenského a zájmů Kyjeva, byl zveřejněn ve čtvrtek německým časopisem Der Spiegel.
Podle zpráv se do rozhovoru zapojili také německý kancléř Friedrich Merz, generální tajemník NATO Mark Rutte, finský prezident Alexander Stubb a samozřejmě i Zelenskij.
Merz se v dialogu shodl, že Zelenskij by měl být v následujících dnech velmi opatrný a varoval ukrajinského prezidenta: „hrají s vámi i s námi hry.“
Finský prezident Stubb pokračoval: „Nesmíme nechat Ukrajinu a Volodymyra samotné s těmito lidmi“ – poté se ozval generální tajemník NATO Rutte: „Souhlasím s Alexandrem. Musíme chránit Volodymyra.“
Zdá se, že chtěli dát najevo, že Zelenskyj je ve slabé pozici a je šikanován mocnějšími americkými úředníky, kteří mají páku.
Kontext této části rozhovoru je obzvlášť zajímavý, protože se zdá, že se zaměřuje na Trumpovy vyslance Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera, kteří právě byli v Moskvě na setkání s Putinem a vedou snahy o prosazení Trumpova 28bodového mírového plánu (nebo 19bodového na základě zpráv o revidované verzi).
Der Spiegel ve své zprávě přiznává, že „Tento a další výroky uvedené v poznámkách z rozhovoru ilustrují hlubokou nedůvěru Evropanů vůči dvěma Trumpovým důvěrníkům.“
Michael Weiss, který byl jedním ze spoluautorů zprávy, vše toto rámoval jako soustředění na boj proti americkým špinavým trikům na ukončení války.
Jedním z aspektů rozhovoru bylo, že vůdci našli shodu v otázce zmrazených ruských aktiv uložených v evropských bankách, a to navzdory nedávným zprávám, že USA jsou připraveny tyto prostředky vrátit Moskvě v rámci finalizované mírové dohody na Ukrajině.
Tolik tedy k údajně uniklému rozhovoru.
Vzhledem k tomu, že s rozhovorem přišel jako první německý deník Der Spiegel, jehož vazby na globalistické kruhy jsou velmi dobře známy, lze předpokládat, že únik rozhovoru byl zcela záměrný.
Evropští válečníci tak tímto nepřímo oslovili Trumpa, aby mu dali najevo, že s jednáním jeho administrativy nesouhlasí. A to nejen ve způsobu, jakým vede mírové rozhovory, ale také s tím, že hodlá nechat část území Rusku.
A očividně také nepřijali s velkou radostí oznámení, že USA hodlají -za jistých podmínek – vrátit zmrazená aktiva Rusku, což evropští váleční štváči za všech okolností odmítají.
Zajímavé je, že ze strany Trumpa zatím nepřišla na tento únik žádná odezva, ale k tomu by mohlo dojít dnes, protože v USA byla tato zpráva hojně zveřejňovaná během včerejška a nebyla rozhodně nijak prioritní.
Ze strany Trumpa lze očekávat ještě viditelnější snahy o odtržení evropských válečných štváčů od jakýchkoli vyjednávání. Zda zapojí Ukrajinu je sporné.
Realita je taková, že Zelenskij neustále odmítal myšlenku uzavřít mír bez přímého ukrajinského dohledu a zapojení. Také důsledně odmítal územní ústupky a jeho evropští podporovatelé se také zdráhali této klíčové části Trumpova plánu.
Kreml v současnosti trvá na tom, aby jeho kontrola nad Donbasem a Krymem nebyla považována pouze za faktickou, ale chce plné mezinárodní a ukrajinské právní uznání, že tato území patří pod Ruskou federaci.
