Větrná energie otravuje a ničí oceány, lesy a živobytí

K dnešnímu článku, který se věnuje poměrně důležitému hlasování v našem parlamentu, se hodí i následující článek, který shrnuje škodlivost větrných turbín i solárních elektráren.

Ty se budou – i díky novému zákonu, který schválila probruselská „šestikolka“ – ve velkém budovat také v naší krajině.

I když se následující článek do značné míry věnuje  větrným turbínám na moři, je to v podstatě jedno, protože stejné škodliviny produkují všechny větrníky, bez ohledu na to, kde se nachází.

Pokud je navíc poblíž nějaký vodní tok, rybník, jezero či přehrada, pak mohou být i jejich vody kontaminovány stejným způsobem.

Díky novému zákonu (více o něm zde) bude mnohem jednodušší stavět tato monstra kdekoli se to větrné lobby zlíbí. Je tedy důležité vědět, čemu můžete být vystaveni, pokud se kdokoli rozhodne, že pár set metrů od vašeho domu postaví větrné turbíny.

Jak se ukazuje, tak politici – bez ohledu na zemi – jsou již plně pod vlivem zelené lobby. U nás se to přinejmenším potvrdilo u všech pěti stran, které nám vládly (ODS, KDU, STAN, Piráti, TOP09) v posledních 4 letech a hnutí ANO.

Zástupci všech těchto politických subjektů potvrdili, že větrná a solární lobby je jim bližší než náš občan.

V Německu mají již letité zkušenosti s větrníky na moři i na souši, takže nové studie mohou velmi fundovaně objasnit, kolik škodlivin se dostává do okolí větrníků.

Větrná energie je považována za symbol energetické transformace – čisté, zelené a udržitelné. Za tímto obrazem se však skrývá temná stránka, o které se politici a průmysl zdráhají diskutovat.

Od toxických chemikálií v Severním a Baltském moři až po zničené ekosystémy a masivní dopady na lidi a zvířata: při bližším zkoumání se tato údajně „zelená“ energie ukazuje jako riziko pro životní prostředí a zdraví. Následující článek odhaluje, co je jinak utajeno.

Energetická transformace je politicky propagována jako ekologická. V současné době zahrnuje více než 30 800 větrných turbín na výrobu elektřiny, z nichž přibližně 1 600 se nachází na moři.

Nedávná mezinárodní studie („Větrné farmy na moři: Možné uvolňování látek a jak je snížit“) z 25. srpna 2025, provedená pod dohledem německé Federální námořní a hydrografické agentury (BSH ) a za účasti Francouzského výzkumného ústavu pro využívání moře (Ifremer – Institut français de recherche pour l’exploitation de la mer) a Belgického institutu pro zemědělství, rybolov a potravinářské vědy (ILVO – Research Institute for Agriculture, Fisheries and Food – ILVO ), však odhaluje výbušnou temnou stránku: 

Provozem větrných turbín na moři se do Severního a Baltského moře dostává celkem 228 různých chemikálií !

Fakta – to nejdůležitější na první pohled

• Bylo identifikováno 228 chemikálií z větrných turbín na moři.
• 62 z nich je považováno za obzvláště škodlivé pro životní prostředí.
• Patří mezi ně látky, které jsou potenciálně toxické, endokrinní disruptory, karcinogenní, obtížně odbouratelné a mohou se hromadit v potravním řetězci.
• 64 % látek patří do skupiny organických látek. 
• 19 % tvoří anorganické látky.
• Přibližně 70 % všech chemických úniků tvoří primárně látky z protikorozních systémů (hliník, zinek, olovo, kadmium, nikl, mangan, rtuť ). Jak se tyto látky časem rozkládají, dostávají se do oceánu.
• Přibližně 10 % tvoří oleje a maziva, které jsou důležité pro provoz systémů.
• Kromě toho se do životního prostředí mohou dostat chladicí kapaliny a hasicí prostředky.

Kritika: Energetická transformace na úkor oceánů

Pikantní je, že ti samí politici, kteří jinak přísahají na ochranu Severního a Baltského moře, tato nebezpečí zjevně velkoryse přehlížejí, pokud jde o rozšiřování větrných turbín.

Současná mezinárodní studie jasně ukazuje, že tyto úniky znečišťujících látek nejsou „vedlejším účinkem,“ ale spíše systémovým jevem – nedílnou součástí provozu.

Reakce úřadů

• Spolkové ministerstvo hospodářství a energetiky (BMWE) to bagatelizuje s tvrzením, že studie by neměla žádný dopad na cíle spolkové vlády v oblasti expanze, jelikož Německo je koneckonců „průkopníkem“ v mezinárodním srovnání. Studie navíc zmiňuje přísná testovací kritéria.
• Federální agentura pro životní prostředí (UBA) si je také vědoma dopadů. Nicméně expanze se stále zrychluje.

Faktem však je, že i větrné turbíny, které nejsou ošetřeny výše zmíněnými škodlivými antikorozními přípravky, produkují ročně přibližně 100 kilogramů „opotřebení“ z různých materiálů. Upozorňuji, že to platí pro jednu turbínu!

Co chybí?

• Konkrétní údaje o skutečném množství znečišťujících látek, které se každoročně dostávají do moře.
• Komplexní studie ekologických důsledků pro Severní a Baltské moře.
• Transparentní studie o rozsahu, v jakém jsou ovlivněny rybí populace, mořské organismy a v konečném důsledku i lidé.

Dvojí metr energetické transformace 

Navzdory všemu se německá vláda i nadále drží svých cílů masivního rozšíření větrných turbín – i když tyto projekty, označené jako „zelené“, ve skutečnosti za sebou zanechávají stopu chemického jedu.

Nyní zveřejněné výsledky studie zjevně neodpovídají požadovanému ekosocialistickému a levicově zelenému narativu. Odhalují však zásadní problém německé „klimatické politiky“: prodává se ekologicky šetrné zboží, ale často za cenu tichého ničení životního prostředí.

Konkrétně:

• Oficiálně je větrná energie propagována jako čistá, udržitelná a šetrná ke klimatu .
• Ve skutečnosti se v našich oceánech objevují nové environmentální toxiny .
• Zároveň se skrývají náklady a rizika – od miliardových dotací přes rostoucí ceny elektřiny až po nevratné škody na ekosystémech.

Existuje řada studií, které vykreslují další děsivý obraz větrné energie:

• Dopad na klima a životní prostředí: Větrné farmy mění vzdušné proudy a mikroklima.
• Poškození zdraví: Hluk a infrazvuk ovlivňují obyvatele i zvířata.
• Půda a rostliny: Oděr od lopatek rotoru kontaminuje půdu, zhoršuje růst rostlin, urychluje erozi půdy a narušuje vodní bilanci.
• Problémy s likvidací: Listy rotoru obsahují toxické chemikálie, jejichž likvidace je problematická.

Namibie: 40 km² solárních polí a až 700 větrných turbín

Kromě větrné energie jsou ve veřejné debatě za nezbytné pro energetickou transformaci považovány i solární elektrárny. Alespoň podle zelených, ekosocialistických perspektiv.

Dalším nevýslovným příkladem je z velké části nedotčená Namibijská poušť (Namib), oficiálně chráněná přírodní rezervace. 

Právě tam ale Německo plánuje postavit gigantickou fotovoltaickou elektrárnu na 40 kilometrech čtverečních spolu s dalšími 600 až 700 větrnými turbínami. Cílem je ročně vyprodukovat 300 000 tun „zeleného“ vodíku a přepravit ho do Německa na vzdálenost přes 12 000 kilometrů.

To je šílenství! Nejen kvůli nerentabilnímu inženýrství, ale také kvůli ekologické katastrofě.

Sluneční šílenství v Indii

Příkladem dalšího zeleno-ekologického environmentálního vandalismu je poušť Thar v severoindickém státě Rádžasthán, kde je obětována křehká rovnováha původních druhů.

Bylo tam pokáceno více než 2,6 milionu stromů. Aby byly splněny „zelené“ energetické cíle, má být pro solární pole vykáceno až 36 000 km², což je plocha téměř o velikosti Švýcarska.

Jaké environmentální šílenství: Ničíme celé ekosystémy, abychom zdánlivě ušetřili CO₂, a tím způsobujeme nenapravitelné škody.

Solární a větrné farmy se nakonec ukazují jako „ekologické smrtelné pasti.“

Další ničivé následky pro zvířata a ptáky

• Pelikáni stěhovaví si ubližují, protože si pletou sluneční povrch s vodním povrchem.
• Postižen je také drop indický, bažant písečný, čírka, labuť, křepelka a mnoho dalších druhů.
• Savci jako divočáci, jeleni černí, pouštní kočky, lišky a gazely bojují o přežití.

Spotřeba vody: 40 milionů litrů týdně

K čištění a chlazení solárních modulů je jen ve čtyřech okresech Indie každý týden potřeba přibližně 40 milionů litrů vody. A to v regionu, který již tak trpí extrémním nedostatkem vody.

Farmáři dříve mohli vodu využívat pro svá pole. Dnes teče do solárních elektráren a ničí živobytí místních farmářů. 

A tohle všechno se děje – pokrytecky zabalené – pod rouškou údajných „zelených klimatických cílů.“

Zničené živobytí místních farmářů

Mnoho farmářů darovalo až 90 % své půdy solárním společnostem. Slibovaná prosperita se však nikdy nedostavila. 

Místo toho je půda nepoužitelná, pastviny zmizely a rodiny se musí stěhovat do měst.

Lidé (a zvířata také) nejsou nic víc než „vedlejší škoda“ elity šílené politiky Zelených!

Energetická realita: neefektivní a prostorově náročná

• Solární panely dodávají energii pouze po zhruba čtvrtinu provozní doby jaderné elektrárny.
• K nahrazení výkonu jaderné elektrárny potřebuje solární systém trojnásobek instalovaného výkonu .
• Rozloha využívané půdy je obrovská: k dosažení výkonu jedné jaderné elektrárny je zapotřebí 120 km² solárních polí .

Údajná energetická transformace je „stroj na ničení zdrojů“

Takzvaná „zelená energie“ ničí lesy, likviduje biotopy, znečišťuje jezera a oceány toxickými chemikáliemi, spotřebovává cenné vodní zdroje a uvrhává zemědělce do finanční tísně, zatímco korporace a příjemci dotací na tom těží.

Zejména větrná energie není tak „zelená“, jak se o ní prezentuje. Právě naopak: Ohrožuje zvířata, škodí lidem a otravuje celé ekosystémy.