Naše končící lokajská vláda nevznesla připomínky ke změnám Mezinárodních zdravotních předpisů, což znamená, že tímto jsou pokyny WHO platné i pro nás.
Pokud skutečně přijde nějaká další pandemie (může jít však i o lokální „epidemii,“ tedy například pouze na jednom kontinentu, v jedné oblasti apod.), pak budeme muset plnit nařízení WHO.
Zdá se však, že covidový režim byl jen začátek. Vlády již budou mít tentokrát jednu výhodu: budou mít možnost svést všechna nepopulární a škodlivá opatření na WHO.
Světová zdravotnická organizace připravuje další útok na občanské svobody. Každý, kdo si myslel, že éra státem uvalených roušek, sociální dezintegrace a lékařsky nesmyslných represivních opatření konečně skončila po covidovém šílenství, se mýlí.
S novým „PHSM Decision Navigatorem“ pokládá Světová zdravotnická organizace základy pro novou éru autoritářství ve zdravotnictví – tentokrát již ne na národní úrovni, ale globálně koordinované a digitálně vymahatelné.
Oficiálně se tomu říká směrnice. Obsah je jasný: mechanismus politické kontroly států pod záminkou ochrany zdraví.
Klíčovou otázkou už není, zda se povinné nošení roušek vrátí. Jde o to, kdy se vrátí – a proti komu budou uplatněny jako první.
S novelami Mezinárodních zdravotnických předpisů a plánovanou pandemickou smlouvou WHO již dávno vytvořila právní rámec pro vyhlášení nouzových opatření, která musí státy v budoucnu dodržovat.
Tato konstrukce zbavuje parlamenty moci, přesouvá rozhodovací pravomoc na nevolené úředníky a podřizuje národní právní systémy centralizované zdravotnické byrokracii.
Nový Navigátor je operativním nástrojem pro prosazování tohoto nároku na moc. Specifikuje, která opatření mají být v rámci „zdravotní nouze“ zaváděna v jakých fázích – a rouška je pevně integrována.
WHO tvrdí, že se jedná o vědecky podložený model rozhodování. Ve skutečnosti je založen na politicky definovaných předpokladech maskovaných jako věda.
Navigátor klasifikuje donucovací opatření, jako je povinné nošení roušek, karanténa, nařízení zůstat doma, uzavírání škol a podniků nebo rozestupy, jako „nefarmaceutické intervence“ (NPI).
Tato terminologie není neutrální. Mění diskurz: s rouškami se nezachází jako s kontroverzním opatřením, ale jako s povinnou součástí autoritářských pravidel.
Jejich neúčinnost je však již dávno prokázána. Cochraneova analýza z roku 2023 – zlatý standard pro systematické hodnocení důkazů – nedokázala prokázat žádnou relevantní ochranu před infekcí v každodenním životě.
Četné srovnávací studie ukazují, že země jako Švédsko, které se vzdaly roušek a lockdownů, dosáhly výsledků, které byly přinejmenším stejně dobré, často i lepší, než státy, které nutily své obyvatelstvo přijímat lékařsky pochybná opatření.
WHO tato data ignoruje. Nadále tvrdí, že roušky jsou účinné, aniž by toto tvrzení podložila pádnými důkazy. Věda je citována na základě politické účelnosti nebo jednoduše ignorována.
Rozsah poškození nelze popírat. Zvýšený obsah CO2 ve vdechovaném vzduchu, zpětné vdechování infekčních mikroorganismů, poškození kůže a plic, bakteriální záněty, snížená saturace kyslíkem, bolesti hlavy, problémy s koncentrací, zvýšené riziko infekce z vlhkého vzduchu a oděr vláken – to vše je zdokumentováno, vše je známo, vše je zatajováno.
Více o různých studiích účinnosti roušek a vedlejších účincích jejich nošení jste si mohli přečíst například zde, zde, zde, zde, zde, zde nebo zde.
Děti masivně trpěly: poruchy vývoje řeči, sociální izolace, ztráta sociální interakce. V Navigátoru o tom nenajdete ani slovo. Model nepředpokládá poškození. Pouze poslušnost.
Složka dohledu je obzvláště proradná. WHO výslovně stanoví systematické pozorování a hodnocení „dodržování“ – tedy sledování veřejného dodržování nošení roušek.
Opatření mají být upravována v reálném čase na základě metrik akceptace. To jednoduše znamená, že státy budou v budoucnu povinny shromažďovat údaje o tom, jak jejich občané dodržují nařízení.
Ti, kteří je nebudou dodržovat, se statisticky stanou problémovým faktorem v globálním přehledu zdraví. Rouška slouží jako vstupní bod do systému sociální kontroly.
Navigátor zavádí pevný intervenční cyklus: definice hrozby, výběr opatření, sledování dodržování předpisů, globální reporting.
Co dokument opomíjí, je pozoruhodné: Neexistuje žádný mechanismus ukončení. Nepopisuje bod, kdy budou opatření zrušena.
Nouzový stav se stává trvalým stavem, krize modelem pro vládu. Díky tomu se povinné nošení roušek stává naprogramovanou realitou zítřka.
Zřejmá otázka zní: Kdo z toho má prospěch? 85 procent financování WHO pochází od soukromých dárců. Největšími z nich je farmaceutický průmysl. Pfizer, Gavi, Nadace Billa a Melindy Gatesových – všichni hráči na trhu, jejichž logika zisku vzkvétá na neustálých krizích a masových intervencích.
Skutečnost, že právě tato zájmová skupina utváří globální zdravotní agendu, není konspirační teorie, ale jasná statistika. Kdo platí, ten rozhoduje. Kdo rozhoduje, ovládá. Kdo ovládá, vládne.
Navigátor není zdravotní strategií, ale administrativním nástrojem pro politickou kontrolu společností nevolenými aktéry.
Povinné nošení roušek v tom hraje ústřední roli: Slouží jako testovací případ podrobení se.
Ti, kteří se nechají bez odporu donutit k nošení roušky, akceptují také zákazy vycházení, uzavírání škol, digitální očkovací pasy a systémy sociálního hodnocení. Rouška není cílem. Je nástrojem.
WHO otevřeně hovoří o „řízení chování prostřednictvím politické architektury“. To není náhoda, ale spíše do očí bijící závazek k autoritářské, technokratické a kontrolované společnosti.
Ti, kdo si to neuvědomí, si budou muset v příští zdravotní krizi opět vybrat mezi poslušností a zbavením práv.
Víte co mě může WHO?
Čokoľvek sa mu zachce.
Dobre si sa pomenoval.
A jaké možnosti mají ti zkurvení zločinci z WHO pro vynucování plnění jejich rozkazů? Kdyby politici nebyli zkorumpovaní a vydíratelní šmejdi, tak by se na ty rozkazy mohli klidně vykašlat. Jenže u nás si blbci zvolili Babiše, který má z koviďárny na svědomí řadu zločinů, takže těm sviním z WHO půjde ochotně ve všem na ruku
Bylo nám houby platné volit kanálovou stranu Okamury.Měli to promyšlené a nachystané. Voliči, třeba totálně blbí,nemohli ovlivnit vůbec nic. To chce jiné páky než volit z jednoho pytle zhnilých brambor – vybírat tu dobrou. Takový pytel se má vysypat do hnoje! Chce to porstě odstranit ty zkurvené zočince. Ale poraďte jak? Vystoupení z EU už nepřipadá v ůvahu, Okamůr se totálně posral. Lidé jsou naprosto individualizovaní. Čumí jen do mobilů. Ve vlaku mne z toho chytá husí kůže. Roky jsem nejezdila vlakem, tak je to pro mne šok. Jako zombie napojené na mobily. Žádný úsměv žádné kontakty. Pokud se kohokoliv na něco zeptáte, ocápne se nebo vám rovnou vynadá.Pokud si musíte osobně koupit lístky, tak vztek, nevrlost a drzost biletářek, vám vezme náladu. Všude bezdomovci, podivné orvané exisence. Z krátkých jejich hovorů v mobilech, slyšíte jen finanční problémy, neplatičství otců samoživitelek, které tato doba vyrobila uměle. Sňatky už nefrčí kromě teploušů. Tahle TOTÁLNĚ ZDEVASTOVANÁ A ZNIČENÁ SPOLEČNOST, MÁ ZA NĚCO BOJOVAT? Vy jste se zbláznili.
Who me nezajímá. jsem svobodný clovek, ne otrok.
A koho zajímá nějaké WHO?
Nahubky jsou k nicemu, kdyz puvodce je mensi nez diry v nahubku (zdravotne k nicemu pro kapsy WHO a lekarskych sarlatanu jsoui vyhodne).
Covid ma prumer kolem 100 nm, diry PP2 nahubku jsou ca. 750 x 750 nm, PP3 650 nm. To se vedelo a da se to snadno zjistit.
I decko pochopi, ze takove nahubky jsou k nicemu, ale lekarsti mastickari s titulem MUDR(c) ne, meli by si zopakovat pomocnou skolu.
Náhubky jsou jasným a snadno kontrolovatelným symbolem PODROBENÍ. Pokud si lidé nechají vnutit, je to pro ty šmejdy jasný signál, že si s nimi můžou dělat, co jim napadne.