Stáhne francouzská krize euro do propasti?

Francouzský premiér Bayrou po vyslovení nedůvěry odchází a dluhy zůstávají. Předlužená Francie, druhá největší ekonomika v rámci EU, je v situaci, která by mohla vést k propadu eura. Ten by dále mohla umocnit i neméně tíživá situace Německa, nepsaného lídra EU.

Tyto problémy dvou klíčových hegemonů jsou i pro  nás varováním, že přechodem na euro by se nás to dotklo také. Dopad může být nakoenc horší než v době, kdy země eurozóny „zachraňovaly“ Řecko.

V současné situaci zcela postačí již jen to, že na nás zřejmě dřív či později dopadne současný ekonomický úpadek Německa, které silně oslabuje díky deindustrializaci způsobené tvrdým Green Dealem, regulacemi a drahými energiemi.

Zemi také neúměrně vyčerpává přetížený sociální systém, který již nezvládá péči o hosty Merkelové.

Ale zpět do Francie. Jak by mohla tamní krize dopadnout na euro?

Francouzský premiér François Bayrou v pondělí večer klopýtl o svůj úsporný balíček. Národní shromáždění mu vyslovilo nedůvěru velkou většinou:

🇫🇷 L'Assemblée nationale a renversé François Bayrou, qui a échoué à obtenir la confiance des députés. Les regards sont désormais tournés vers Emmanuel Macron, obligé de trouver un nouveau Premier ministre s'il veut éviter une nouvelle dissolution ⤵️ pic.twitter.com/yNraH9lqzE

— Agence France-Presse (@afpfr) September 8, 2025

Čtyřiasedmdesátiletému politikovi se nepodařilo zkrotit zcela předlužený státní rozpočet. Jeho opatření by přinesla úspory ve výši 44 miliard eur.

Levicová i pravicová opozice, která má v parlamentu jasnou většinu, se tomu však postavila. To vyžaduje restrukturalizaci francouzského rozpočtu – a to i v zájmu ostatních států EU.

Celkový francouzský dluh ve výši 112 procent ekonomického výkonu je v současné době téměř dvakrát vyšší, než dovolují maastrichtská kritéria. Na druhou stranu nový dluh činil loni 6,2 procenta, což je více než dvakrát více, než je přípustné. Nyní bude dluh dále stoupat.

Krize v druhé největší ekonomice EU by mohla strhnout všechny státy eurozóny do propasti. Často se hovoří o nové krizi eura. Prezident Emmanuel Macron a Bayrou to vědí.

Premiér v debatě před hlasováním o důvěře řekl: „Země, která není schopna vyrovnat své veřejné finance, je zemí, která rezignuje sama na sebe.“

A možné je, že Německo brzy potkají podobné prblémy.

Merz se na Francii dívá s obavami

Podle zprávy v Tagesspiegelu se kancléř Friedrich Merz údajně během dne opakovaně vyptával na události v Paříži. Od svých poradců neslyšel nic dobrého. Jedním z těch, kdo poté veřejně promluvil, byl místopředseda CDU Andreas Jung:

„Francouzský rozpočet nás musí znepokojovat nejvíce.“ Méně se obává o nově kvetoucí německo-francouzskou spolupráci pod vedením Merze a Macrona.

Jung varuje: „Čím déle bude trvat fáze politické nejistoty a nedostatečných úsporných opatření, tím více otázek vyvstane na finančních trzích.“ Bayrou oznámil, že letos sníží deficit na 5,4 procenta a do roku 2029 na 2,8 procenta.

Místo toho bude pravděpodobně dluh pokračovat v růstu poté, co byl Bayrouův předchůdce Michel Barnier také zbaven úřadu kvůli plánovaným úsporným opatřením. Byl v úřadu jen 99 dní, Bayrou dokonce devět měsíců.

Kvůli politické nejistotě a neschopnosti Francie jednat nachází země stále méně kupců svých vládních dluhopisů. Mnoho investorů se obává, že stát již nebude schopen splácet své dluhy.

Nakonec by Evropská centrální banka (ECB) mohla cenné papíry znovu nakoupit. Musela by snížit úrokové sazby a vyvolat tak novou inflaci. To opět zpochybňuje stabilitu eura.

Prezident Ifo se obává francouzského bankrotu

Prezident Ifo prof. Clemens Fuest nyní varuje před „dalším růstem úrokových sazeb u francouzských vládních dluhopisů a zatížením rozpočtu ve Francii“. V Bildu také zdůrazňuje strach investorů, že by mohlo dojít k nesplacení francouzských dluhopisů.

Není v tom sám. Ekonom Friedrich Heinemann ze ZEW Mannheim se také obává: „Situace ve Francii poškozuje pověst eura a mohla by také vyvinout tlak na Evropskou centrální banku. Francouzskému dluhu nyní hrozí ztráta kontroly.“

Kromě toho si Německo také bere obrovský dluh. Na naléhání Unie a SPD rozhodl Spolkový sněm po volbách o takzvaných „zvláštních fondech“ v celkové výši jednoho bilionu eur a zapsal je do Základního zákona (německá Ústava).

Německá vláda chce do roku 2026 převzít nový dluh ve výši 174,3 miliardy eur, což je o 31 miliard eur více než v letošním roce. V letech 2027 až 2029 se očekává celková mezera ve financování ve výši přibližně 172 miliard eur.

Německo je také rekordně zadlužené

A také v Německu je nepravděpodobné, že by došlo k nějakým vážným škrtům. Dluhová brzda federálních zemí již byla uvolněna. Černo-rudá Merzova vláda chce na podzim společně s Levicovou stranou a Zelenými vyškrtnout dluhovou brzdu ze Základního zákona.

To vyžaduje dvoutřetinovou většinu, které dosáhnou pouze čtyři parlamentní skupiny dohromady.

Pokud si dvě největší ekonomiky EU budou žít nad poměry, odborníci se obávají, že by se euro mohlo proměnit v měkkou měnu. Úrokové sazby a inflace pravděpodobně porostou.

Na druhou stranu, minulé problémy s Řeckem a Itálií by se při zpětném pohledu mohly ukázat jako malé. Na obzoru je největší krize eura všech dob.

Není to jasný důkaz, že přejít na euro může chtít jen šílenec??