Dnes je to právě 24 let, co došlo k útoku, který zásadně změnil nejen americkou, ale celosvětovou politiku. Byl vítanou záminkou pro několik vojenských intervencí NATO a k zavedení tzv. zákona „Patriot act,“ jehož skutečným účelem je šmírování celé populace.
Pokud jste se také po celé roky zabývali tímto tématem, pak už vám dávno došlo, že oficiální verze je v mnoha bodech „na vodě.“
Za nejsilnější indicie ve prospěch domněnky, že jde o „inside job,“ lze považovat zejména zřícení budovy 7, do které žádné letadlo nenarazilo, tvrzení BBC, že budova padá pár minut před samotným pádem, důkladné analýzy univerzity na Aljašce, která poukazuje na řízenou demolici či stopy výbušnin v troskách.
V průběhu let se objevil bezpočet dalších indicií, které naznačují, že za útokem stála Bushova vláda, čemuž dnes také věří více než polovina Američanů.
O toto téma se celé roky velmi zajímal také Tucker Carlson, který opakovaně zpochybnil oficiální verzi a upozornil na rozpory a dosud nezodpovězené otázky…
Začal tvrzením, že Usáma bin Ládin byl agentem CIA, a že samotná al-Káida se zrodila z operace Cyklón – programu CIA na vyzbrojení a financování afghánských mudžahedínů během sovětsko-afghánské války.
V roce 2005 Robin Cook – britský ministr zahraničí v letech 1997 až 2001 – napsal v Guardianu:
„Po celá 80. léta byl Usáma bin Ládin vyzbrojován CIA, aby vedl džihád proti ruské okupaci Afghánistánu. Al-Káida, doslova „databáze“, byla původně počítačovým souborem tisíců mudžahedínů, kteří byli naverbováni a vycvičeni s pomocí CIA, aby porazili Rusy.“
Robin Cook příhodně zemřel za podezřelých okolností pouhý měsíc poté, co byla tato slova zveřejněna.
Zbigniew Brzezinski, poradce pro národní bezpečnost prezidenta Jimmyho Cartera, hrál klíčovou roli v operaci Cyclone – nasměrování odhadem 3 až 6 miliard dolarů ve zbraních a podpoře afghánským mudžahedínům – ze které se později vyvinula Al-Kajda.
V rozhovoru pro francouzský zpravodajský časopis Le Nouvel Observateur v r. 1998 byl Brzezinski dotázán, zda lituje propagace islámského fundamentalismu a poskytování zbraní a podpory budoucím teroristům.
Jeho odpověď byla mrazivá: „Co je důležitější z hlediska světových dějin? Tálibán nebo pád sovětského impéria? Pár islamistických horkých hlav nebo osvobození střední Evropy a konec studené války?“
Pak je tu nechvalně proslulá zpráva „Přestavba americké obrany“, publikovaná rok před 11. zářím
Projekt pro nové americké století byl vytvořen neokonzervativním mozkovým trustem, jehož hlavní členové brzy získali vedoucí pozice v administrativě George W. Bushe, včetně Dicka Cheneyho, Donalda Rumsfelda, Paula Wolfowitze, Richarda Perleho a mnoha dalších.
Dokument naléhal na silnější americkou vojenskou přítomnost na Blízkém a Středním východě, zejména v Iráku, ale také v Sýrii, Íránu a Saúdské Arábii, ale zdůrazňoval, že „proces transformace, i když přinese revoluční změnu, bude pravděpodobně dlouhý, pokud nedojde k nějaké katastrofické a katalyzující události – jako je nový Pearl Harbor.“
A skutečně, o rok později přineslo 11. září přesně tuto „katastrofickou a katalyzující událost,“ která vydláždila cestu pro válku proti teroru, Patriot Act, invazi do Afghánistánu a brzy poté dlouho plánovanou změnu režimu v Iráku. Jak pozoruhodná „náhoda.“
Nezapomínejme na Daily Brief George W. Bushe ze srpna 2001, který jasně uvedl, že bin Ládin je odhodlán udeřit uvnitř Spojených států. Zmínil se o dohledu. Zmínil se o únosu.
To byla záblesk za bílého dne. Přesto o několik týdnů později čtyři letadla údajně bez odporu proletěla nejstřeženější oblohou na Zemi. Bylo nám řečeno, že útok přišel jako blesk z jasné oblohy. Záznam ukazuje, že bouřková mračna se již shromažďovala.
Pak je tu příběh o protivzdušné obraně. Stíhačky vzlétly příliš pozdě. Obrazovky radarů se rozmazaly zmatkem. Příkazové řádky stočené do uzlů.
Piloti byli posláni špatným směrem nebo čekali na rozkazy, které přišly příliš pozdě. Odposlechy, které kdysi trvaly minuty, se protáhly na hodiny – to jediné ráno, kdy minuty znamenaly všechno.
Ukázalo se, že americká armáda a další agentury právě toho rána prováděly několik cvičení únosů letadel, což zanechalo letové dispečery v nejistotě, zda čelí skutečným únosům nebo simulacím, za což byla později nabídnuta omluva pro monumentální selhání rozsáhlého amerického obranného aparátu, který nezvládl udělat jedinou věc, pro kterou byl vytvořen.
K tomu došlo, když na tom záleželo nejvíce. Jaké jsou šance?
Budova 7 Světového obchodního centra prohlubuje pochybnosti. Žádné letadlo se jí nedotklo. Přesto několik hodin poté, co věže spadly, se 47patrový ocelový obr zřítil přímo dolů.
Oficiální vysvětlení tvrdí, že požáry v kancelářích vyvolaly postupný kolaps – a dokonce připouští krátké období volného pádu. Tato fráze stále vrtá hlavou inženýrům i obyčejným lidem.
Jak mohly běžné požáry odkrýt podpěry tak čistě, že mrakodrap se doslova propadl sám do sebe? Možná existuje odpověď. Pokud ano, nikdy to veřejnost nepřesvědčilo.
Chyby v médiích přilévaly olej do ohně. BBC oznámila kolaps budovy WTC 7, zatímco ta stále stála v přímém přenosu za reportérkou. Později to zavrhli jako chybu.
Možná ano. Ale v den, který byl už tak přeplněný náhodami, tato zasáhla tvrdě. Lidé si pamatují, co viděli: velmi sebevědomou zprávu před tím, než k události došlo.
Zdravotní záruky dále narušily důvěru. Během několika dní úředníci řekli Newyorčanům, že vzduch kolem Ground Zero je bezpečný k dýchání.
O několik let později interní přezkumy připustily, že tato ujištění šla daleko za důkazy. Výsledek byl předvídatelný: záchranáři a obyvatelé byli postiženi dlouhodobými nemocemi, o nichž se mnozí domnívají, že mohly být zmírněny, pokud by jim politici nelhali.
Vyšetřování mělo obnovit důvěru. Stal se přesný opak. Komise pro vyšetřování 11. září začala pozdě, bojovala o přístup a vyslechla klíčová svědectví za zavřenými dveřmi, aniž by svědci dokonce složili přísahu.
Jeden komisař to nazval „podvodem.“ Další řekl, že to bylo nastaveno na selhání. Tohle byste si nemohli vymyslet. Pokud ovšem nejste součástí americké vlády, která se zoufale snaží zabránit tomu, aby důkazy někdy spatřily světlo světa.
Peněžní stopy a zahraniční vazby přidávají více kouře. Rodiny strávily roky vynucováním dokumentů o možných vazbách mezi únosci a osobami napojenými na blízkého amerického spojence, Saúdskou Arábii.
Odtajněné soubory odhalily logistickou podporu dvěma únoscům od muže, který byl v pravidelném kontaktu s představiteli tohoto spojence, přičemž se stále vyhnul přímému obviňování vlády.
Ale proč trvalo tolik let, než jsme to zjistili? Kdyby byl příběh tak jasný, jak nám bylo řečeno, tyto spisy by v první řadě nebyly pohřbeny.
Každý kousek sám o sobě by měl být vysvětlen. Varování jsou přehlédnuta. Byrokraté klopýtají. Reportéři dělají chyby. Budovy selhávají vzácnými způsoby.
Dohromady však tyto kousky tvoří perverzní vzorec. A pak přišla rychlost následků. Téměř přes noc se objevil Patriot Act, který přepsal občanské svobody pro desítky milionů lidí.
Z trosek povstaly nové agentury, vyzbrojené rozsáhlými pravomocemi dohledu. Uprostřed krize proklouzly zákony, které vypadají jako předpřipravené. Zvednutí obočí není paranoia, je to ostražitost.
Můžeme uctívat mrtvé a stále požadovat odpovědi. Měli jsme varování. Sledovali jsme, jak se obrana rozpadá. Byli jsme svědky toho, jak se mrakodrap zhroutil jako řízená demolice.
Byli jsme krmeni směšnými lžemi. Sledovali jsme vyšetřování, které se od začátku zdálo být zinscenované. Prohrabali jsme se redakcemi, abychom našli to, co mělo být jasné už celou dobu.
Pravda, i když byla ošklivá, měla být důležitější než pohodlná lež. Přesto byla pravda znovu a znovu pohřbena. Od nezodpovězených otázek kolem atentátu na JFK až po nestoudné ututlávání kolem Watergate.
Od lží o válce v Iráku až po mlčení kolem smrti Jeffreyho Epsteina, vzorec se opakuje. Pokaždé je veřejnosti řečeno, aby šla dál. Pokaždé zůstanou jen nezodpovězené otázky.
Na 11. září příliš mnoho stále zavání zakrýváním. Červené vlajky jsou ignorovány. Obrana selhala. Soubory jsou skryté po celá desetiletí.
Dokud nejsou vysvětleny rozpory, které panují v oficiální verzi a dokud pokračuje mlčení, je nutné si i nadále klást otázky…
Cit.:
„Ukázalo se, že americká armáda a další agentury právě toho rána prováděly několik cvičení únosů letadel, což zanechalo letové dispečery v nejistotě, zda čelí skutečným únosům nebo simulacím, za což byla později nabídnuta omluva pro monumentální selhání rozsáhlého amerického obranného aparátu, který nezvládl udělat jedinou věc, pro kterou byl vytvořen.“
To mi připomnělo, že když se střílelo na FF v Praze, tak o pár ulic dál „úplnou náhodou“ probíhalo cvičení příslušníků policie, kde trénovali zásah proti střílejícímu teroristovi. Taky prý nevěděli co je simulace a co realita.
Zajímavé, že?