EU, OSN, WEF a G20 vyzývají zúčastněné strany ke zmírnění škodlivých dopadů dezinformací, které brání jejich agendě

Již opakovaně se z OSN, EU i WEF ozývaly hlasy k utužení cenzury zejména těch informací, které podkopávají plnění jejich agendy, což zahrnuje zejména 17 cílů Agendy 2030 OSN.

Na cenzuru tlačí především EU, neboť plnění agendy brání informace, které upozorňují například na záludnosti Green Dealu, CBDC nebo migrační politiky.

Také v září ve svém projevu zkorumpovaná šéfka EU znovu zdůraznila, že se musí „bojovat proti dezinformacím,“ čímž měla jako obvykle na mysli ty informace, které nestaví Brusel a jeho politiku do dobrého světla.

Bizarní je, že zcela orwellovsky EU prezentuje zavádění přísnější cenzury jako „ochranu demokracie a svobody slova.“

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová naléhavě žádá o zřízení „Evropského štítu demokracie“ pro monitorování a odhalování dezinformací a zároveň oznamuje vytvoření „Evropského centra pro demokratickou odolnost“ a „Programu odolnosti médií.“

Během projevu o stavu Evropské unie 9. září předsedkyně Ursula von der Leyenová prohlásila : „Naše demokracie je pod útokem  kvůli  nárůstu manipulace s informacemi a dezinformací, které rozdělují naše společnosti.“

Proto naléhala na zavedení tří iniciativ zaměřených na podporu „integrity informací“ v Evropské unii, jak se dnes nazývá cenzura.

"Our democracy is under attack.. We urgently need the European Democracy Shield. We need more capacity to monitor & detect information manipulation & disinformation. We will set up a new European Centre for Democratic Resilience" Ursula von der Leyen Sep 9 https://t.co/q5yheHqBeT pic.twitter.com/MQ3ZxJWobu

— Tim Hinchliffe (@TimHinchliffe) September 15, 2025

Předsedkyně Ursula von der Leyenová poprvé vyzvala k vytvoření Evropského štítu demokracie v červenci 2024.

V prosinci 2024 zveřejnila výzkumná služba Evropského parlamentu briefing s názvem „Informační integrita online a Evropský štít demokracie.“

Iniciativa Democracy Shield podle briefingu „propojuje stávající práci v boji proti manipulaci a vměšování informací ze zahraničí (FIMI) s implementací klíčových právních předpisů a iniciativ na posílení zdraví informační sféry.“

To zahrnuje:

• Regulace online platforem a vyhledávačů v rámci zákona o digitálních službách (DSA), včetně posíleného kodexu postupů z roku 2022, jehož cílem je přimět online platformy, aby více omezovaly manipulaci s informacemi a nenávistné projevy.
• Práce Evropské observatoře digitálních médií (EDMO) a jejích regionálních center.
• Zákon o umělé inteligenci (AI Act) s jeho přístupem k regulaci umělé inteligence založeným na riziku, včetně generativní manipulace s informacemi s využitím umělé inteligence, jako jsou deepfakes, Evropský zákon o svobodě médií a Nařízení o transparentnosti a cílení politické reklamy.

V rámci Evropského štítu demokracie existují právní předpisy, jako je například zákon EU o digitálních službách.

V rámci zákona EU o digitálních službách existuje také plán pro ověřování věku – známý také jako „internetový pas.“

Internet passport / Digital ID / Age Verification prototype from the European Commission built on the EU Digital Identity Wallet frameworkhttps://t.co/ExjzJK8UGd pic.twitter.com/L4o00wNVyC

— Tim Hinchliffe (@TimHinchliffe) August 6, 2025

Podle EK plán ověřování věku pokládá základy pro širší zavedení služeb odpovídajících věku v budoucnu a je postaven na stejných technických specifikacích jako  evropské peněženky digitální identity  (eID), které mají být zavedeny během roku 2026.

To zajišťuje kompatibilitu mezi nimi a umožňuje integraci funkce ověřování věku do budoucích peněženek eID.

EU má tedy v plánu podmínit přístup na internet k vybraným článkům či příspěvkům právě přes eID, čímž zajistí, že většina lidí si skutečně digitální identitu obstará.

Nedávno získal justiční výbor Sněmovny reprezentantů USA  dokumenty  od Evropské komise, které odhalují zákon o službách v oblasti podnikání (DSA) jako nástroj cenzury, kde je věta jako „Musíme si vzít zpět naši zemi  považována za nezákonné nenávistné projevy.“

Pokud platformy nebudou dodržovat doporučení ohledně cenzury od neziskovek a takzvaných organizací občanské společnosti (CSO) schválených Evropskou komisí, mohou dostat pokutu až do výše šesti procent svých globálních příjmů.

Pokud jde o briefing Evropského štítu demokracie, uvádí několik klíčových úkolů týkajících se tzv. informační integrity, včetně:

• Zintenzivnění boje proti manipulaci se zahraničními informacemi a jejich vměšování;
• Koordinace práce v oblasti dezinformací a spolupráce s ostatními komisaři na posílení práce v oblasti digitální a mediální gramotnosti prostřednictvím prevence;
• Ochrana integrity voleb;
• Spolupráce s Parlamentem a Radou na dosažení dohody o návrzích, které jsou stále projednávány, například o evropských politických stranách a nadacích;
• Provádění Evropského zákona o svobodě médií a předkládání návrhů na další podporu a ochranu nezávislých médií a novinářů, navazující na práci vykonanou na jejich ochranu před zneužívajícími žalobami (SLAPP)

Ani jednou se v briefingu neobjevuje žádný příklad dezinformací nebo nepravdivých informací. „Nezávislými médii“ má EU na mysli mainstream, který je štědře dotován z Bruselu.

Ve svém projevu o stavu Evropské unie předsedkyně Ursula von der Leyenová rovněž oznámila plány na vytvoření Evropského centra pro demokratickou odolnost jako prostředku pro monitorování a odhalování dezinformací.

Dříve toto navrhované centrum mělo pracovní název „ Evropské centrum pro integritu informací,“ které by fungovalo jako znalostní centrum pro agentury EU a členské státy a zároveň by poskytovalo podporu korporátním médiím a ověřovatelům faktů.

Vše je modelováno podle Globálních zásad OSN pro integritu informací, které ve své podstatě souvisejí s prosazováním Agendy 2030.

Podle briefingu „ globální principy zdůrazňují, že budování integrity informací je nezbytné pro pokračování v práci na dosažení Cílů udržitelného rozvoje Agendy 2030, a že to znamená boj proti dezinformacím, šíření nepravdivých informací a nenávistným projevům a zároveň ochranu lidských práv, jako je svoboda projevu.“

Četli jste někdy něco víc orwellovského? Cenzura = svoboda projevu!!

Třetí iniciativou v oblasti informační integrity, kterou von der Leyen zmínila, bylo spuštění nového „Programu odolnosti médií“ na podporu nezávislé žurnalistiky (tedy médií finančně závislých na EU) a mediální gramotnosti (opět projekt, který platí EU).

Řekla, že EK se bude snažit „významně navýšit financování korporátních médií.“

„Informovaní občané, kteří mohou důvěřovat tomu, co čtou a slyší, jsou nezbytní pro to, aby ti, kdo jsou u moci, nesli odpovědnost.

A když jsou nezávislá média rozložena nebo neutralizována, naše schopnost monitorovat korupci a zachovat demokracii je výrazně oslabena. Proto je prvním krokem v plánu autokrata vždy dobytí nezávislých médií,“ uvedla von der Leyenová.

V červnu letošního roku zveřejnilo maďarské Kolegium Mathiase Corvina (MCC) zprávu socialistického novináře Thomase Faziho s názvem „Bruselský mediální stroj: Financování médií z EU a formování veřejného diskurzu,“ v níž tvrdí, že instituce EU nepodporují nezávislou žurnalistiku, ale ročně vynakládají 80 milionů eur na podporu probruselských narativů.

Kdo tedy neopěvuje EU, ten nedostane ani euro.

Podle Faziho mnoho mediálních projektů financovaných EU, a to i těch, které jsou zdánlivě zaměřeny na podporu pluralismu a nezávislé žurnalistiky, slouží k pozdvižení explicitně probruselských platforem a zesilování oficiálních narativů.“

„Programy často tvrdí, že ‚podporují evropská práva a hodnoty‘ nebo ‚bojují proti dezinformacím‘, ale za těmito vznešenými módními slovy se skrývá jasný strategický cíl: formovat veřejnou debatu, marginalizovat disentní hlasy a podporovat evropskou integraci.“

Ve zprávě Fazi klade otázky:

• „Jak si může ověřování faktů nárokovat neutralitu nebo nezávislost, když je financováno politickými orgány, jako je Evropská komise – institucemi s osobním zájmem na formování veřejného mínění? V takovém rámci se „dezinformace“ stává pohodlným označením pro disent a „ověřování faktů“ riskuje, že nebude fungovat jako ochrana pravdy, ale jako nástroj k hlídání hranic přijatelného diskurzu.“
• Do jaké míry mohou iniciativy, které zahrnují úzkou spolupráci s politickými institucemi – a jsou na těchto institucích závislé z hlediska financování – skutečně sloužit jako neutrální arbitři pravdy?
• Co se stane, když tzv. „škodlivé narativy“ jsou ve skutečnosti fakticky správnou kritikou institucí nebo politik EU?
• Kde je hranice mezi „dezinformacemi“ a legitimním politickým disentem?

Zpráva zdůrazňuje oblasti, kde je potenciál střetu zájmů do očí bijící a jak může legitimní kritika politiky EU spadat pod pojem „dezinformace.“

„ Když mediální organizace dostávají od Evropské komise finanční prostředky na šíření proevropského obsahu a zároveň se účastní mechanismů určených k označování a potírání dezinformací, je potenciál střetu zájmů do očí bijící,“ píše Fazi.

„V takovém kontextu hrozí, že se pravomoc označovat určité názory za dezinformace – zejména pokud ji vykonávají subjekty úzce spjaté s politickými institucemi – stane mechanismem pro další homogenizaci narativu a dokonce i pro naprostou cenzuru, spíše než hledáním pravdy.“

Zastánci informační integrity tvrdí, že posiluje lidi, „naši demokracii“ a podporuje nezávislou žurnalistiku založenou na faktech.

Na druhou stranu lze informační integritu interpretovat také jako nástroj cenzury a potlačování disentu tvrdým zásahem proti tomu, co mocné instituce považují za dezinformace a nepravdivé informace.

Zastánci mediální gramotnosti tvrdí, že jde o vzdělávání veřejnosti ke skepsi, rozpoznávání předsudků a znalost zdrojů informací.

Na druhou stranu lze mediální gramotnost vykládat jako pobízení veřejnosti k důvěře k pouze předem schváleným narativům z „autoritativních“ zdrojů, zatímco vše ostatní je označováno za dezinformace, nepravdivé informace nebo nenávistné projevy.

Kromě EU podporují zásahy proti dezinformacím pod heslem „informační integrity“ i globální organizace, jako je Organizace spojených národů , Světové ekonomické fórum (WEF) a G20.

V červnu 2024 zveřejnila OSN dokument „Globální zásady OSN pro integritu informací: Doporučení pro akci s více zúčastněnými stranami,“ který zúčastněným stranám doporučuje, aby se zdržely sponzorování nebo šíření dezinformací a nenávistných projevů, jako by tyto dvě věci byly od sebe neodlišitelné.

Globální principy vycházejí z myšlenek navržených v dokumentu ‚Naše společná agenda‘ a v dokumentu generálního tajemníka OSN „Policy Brief 8: Informační integrita na digitálních platformách.“

Tato politická zpráva, zveřejněná v červenci 2023, stanovila „dobrovolný kodex chování“ pro všechny zúčastněné strany s cílem potlačit jakékoli narativy, které by mohly bránit pokroku v plnění Cílů udržitelného rozvoje OSN (SDG), známých také jako „Agenda 2030“.

V červenci 2025 Organizace spojených národů oznámila, že vytváří pracovní skupinu, která se zaměří na dopady toho, co považuje za „dezinformace a nepravdivé informace“ o schopnosti globalistické organizace plnit svůj mandát.

Oznámení o vytvoření pracovní skupiny pro dezinformační otázky bylo hluboko skryto ve vůbec první „Zprávě o globálních rizicích“ OSN, která uváděla „dezinformace a nepravdivé informace“ jako největší roziko, což je odrazem zpráv Světového ekonomického fóra (WEF) o globálních rizicích za poslední dva roky.

V červenci 2025 vyzvalo WEF platformy sociálních médií a další zúčastněné strany, aby veřejnost chránily před dezinformačními, protože jednotlivci nejsou schopni sami posoudit důvěryhodnost informací, uvádí se ve zprávě WEF o mediální gramotnosti.

Zpráva  s názvem „Přehodnocení mediální gramotnosti: Nový ekosystémový model pro integritu informací“ se 175 zmínkami o slově „dezinformace“ a 49 zmínkami o „ fake news“ neuvádí jediný příklad dezinformace nebo nepravdivé informace.

Podrobně se však zabývá tím, jak mohou veřejné a soukromé subjekty kontrolovat narativy pod rouškou podpory „mediální a informační gramotnosti [MIL].“

Pokud jde o šíření dezinformací, autoři vyzývají zúčastněné strany, aby

• Vynucovaly přiměřená, jasná a konzistentní opatření proti „superšiřitelům“ dezinformací, včetně koordinovaných sítí, které působí v rámci platforem i mezi nimi. To by se mělo vztahovat jak na inzerenty, tak na administrátory skupin.
• Začleňovaly pobídky – například výzvy povzbuzující uživatele k ověření informací před sdílením nebo upozornění, když se chystají interagovat s obsahem označeným jako zavádějící .
• Zvyšovaly důvěryhodné zdroje informací, mimo jiné prostřednictvím partnerství mezi záchrannými složkami a digitálními platformami.
• Vytvářely kampaně, které „očkují“ veřejnost proti přetrvávajícím dezinformacím odhalováním taktik a motivů stojících za zavádějícím obsahem .
• Spolupracovaly s influencery a tvůrci obsahu, kteří utvářejí online diskurz a zvyšují zapojení, a zajistily, aby se přesné informace dostaly k publiku tam, kde zprávy přirozeně konzumují. Tato partnerství mohou pomoci bojovat proti dezinformacím organičtějším a srozumitelnějším způsobem.

EU, OSN, Světové ekonomické fórum a G20 vyzývají zúčastněné strany ke zmírnění škodlivých dopadů dezinformací, které brání jejich agendě, aniž by k tomu uvedly téměř jediný příklad konkrétní dezinformace…