Před dnešním summitem na Aljašce se objevilo hned několik komentářů k nadcházející události. Dva z nich si dnes můžete přečíst. Tentokrát se podíváme na předpověď přímo z USA, v dalším příspěvku se budeme věnovat tomu, proč byl summit svolán právě na Aljašce.
Dne 11. srpna 2025 se americký ekonom a publicista Paul Craig Roberts vyjádřil k potenciálním nebezpečím nadcházejícího setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Roberts je skeptický ohledně očekávání od tohoto setkání a varuje před možnou eskalací napětí mezi oběma státy. V následujícím textu shrneme nejdůležitější body jeho analýzy.
Roberts kritizuje, že Trump zjevně nerozumí ruskému postoji. Trump opakovaně hovoří o možné „výměně území“ jako o řešení konfliktu na Ukrajině, ve kterém by si Rusko a Ukrajina mohly vyměnit území a ukončit válku.
Roberts považuje tuto myšlenku za naivní a nerealistickou. Putin dal při několika příležitostech jasně najevo, že mu nejde jen o ukončení současného konfliktu, ale také o odstranění základních příčin – zejména obav o bezpečnost Ruska.
To zahrnuje přítomnost vojsk NATO a amerických raket na ruských hranicích, které jsou v Moskvě vnímány jako hrozba.
Roberts poukazuje na historickou paralelu s kubánskou raketovou krizí, kdy USA rozhořčeně reagovaly na sovětské rakety na Kubě pouhých 90 mil od amerického pobřeží.
V tomto rozhovoru však Roberts připomněl, že USA a NATO rozmístily rakety v Polsku, Rumunsku a dalších zemích přímo na ruských hranicích, aniž by to Washington považoval za problém.
Tato lhostejnost k ruským bezpečnostním zájmům je jádrem problému, který Trump ignoruje.
Ústředním bodem Robertsovy kritiky je nedostatečná příprava na schůzku. Taková jednání na vysoké úrovni jsou obvykle připravována intenzivními přípravnými pracemi na pracovní úrovni, v jejichž rámci si obě strany vyjasňují své postoje a zkoumají možné kompromisy (pozn.: Roberts, který byl součástí Reaganovy administrativy, je samozřejmě s tímto velmi dobře obeznámen).
V tomto případě se však zdá, že Trump nemá jasnou představu o Putinově postoji, zatímco ruští zástupci jako Dmitrij Medveděv a další komentátoři již vyjadřují optimistická očekávání od setkání.
Roberts považuje tato očekávání za nebezpečná a nerealistická, protože podceňují složitost konfliktu.
Obává se, že by schůzka mohla selhat, což by vedlo ke zhoršení vztahů mezi USA a Ruskem. Pro Putina by neúspěch mohl mít vnitropolitické důsledky, protože ruští nacionalisté a armáda by mohli považovat jakýkoli ústupek za zradu.
Trump je zároveň pod tlakem, aby splnil své předvolební sliby o rychlém ukončení konfliktu, což komplikuje nedostatečná příprava a jeho nejasná strategie.
Roberts poukazuje na to, že americká doktrína globální hegemonie je hlavní překážkou dohody. Podle Robertse USA podnítily ukrajinský konflikt, aby destabilizovaly Rusko.
Náhlé ukončení konfliktu by vyvolalo otázky ohledně opuštění této hegemonistické politiky, kterou Trump ani jiní američtí politici dosud neřešili.
Roberts také zdůrazňuje roli vojensko-průmyslového komplexu ve Spojených státech, který profituje z prodeje zbraní do Evropy. Mírová dohoda by mohla tyto zisky ohrozit, což je další překážka dohody.
Roberts vidí Putina v obtížné situaci. Na jedné straně chce ukázat zemím BRICS, jako je Indie a Brazílie, že Rusko je ochotno vyjednávat, aby se vyhnulo sankcím a dalším konfliktům se Západem.
Na druhou stranu musí demonstrovat domácí politickou sílu, aby neztratil podporu ruských nacionalistů a armády. „Výměna území“ nebo kompromis, který by mohl být interpretován jako slabost, by Putina poškodil na domácí scéně.
Roberts také kritizuje americkou politiku vůči zemím BRICS, zejména hrozby sankcí proti zemím, jako je Indie, které nakupují ruskou ropu. Tato politika vytváří zbytečné nepřátelství a oslabuje důvěru v USA jako partnera k jednání.
Paul Craig Roberts vnímá plánovanou schůzku mezi Trumpem a Putinem jako vysoce rizikový podnik, který je zatížen nedostatečnou přípravou, odlišnými očekáváními a hlubokým geopolitickým napětím.
Obává se, že neúspěch schůzky by mohl dále zhoršit vztahy mezi USA a Ruskem, zatímco kompromis představuje domácí politické riziko pro obě strany. Roberts zůstává skeptický a doufá, že se ve svém pesimistickém hodnocení mýlí, ale zdůrazňuje, že historie ukazuje, jak často špatně připravená mírová jednání selhávají.
„Setkání je dětinským úsilím, které ignoruje složitost konfliktu a základní mocenské zájmy. Zda dojde k historickému průlomu nebo k další eskalaci, se teprve uvidí,“ řekl Roberts.
